Reklama

To nám ten čas letí. Už je tady červen a po prvních květinách, narciskách, tulipánech a krokusech, které nám zdobily jarní zahrádku, už není ani památky. Vlastně je, někdy nám záhonky nebo trávník tak trochu hyzdí jejich usychající listy. Co s tím, uříznout, nebo nechat?

cibulovina

Netrpěliví posekali, prozíraví nechali.

Někoho listy odkvetlých cibulovin iritují natolik, že je poseká. Na co čekat, až uschnou, když se můžeme těšit z právě rozkvétajících růží, pivoněk, orlíčků, či kosatců. Cibulky v zemi už nás nezajímají.

Ale podle zahradníků je to chyba.

Tak, jak s cibulovinami naložíme po odkvětu, tak se nám odmění zase příští jaro. Odkvetlým cibulovinám by se měly ponechat listy do úplného zaschnutí. Teprve potom se cibulky v zemi „zatáhnou“ a můžeme je vykopat!

Proč vykopat? Někdo je tam nechává a druhý rok zase kvetou. Ale podstatně méně, než když jim dopřejeme „odpočinek“. Správně by se měly v červnu vykopat, namnožené cibulky oddělit a nechat na suchém tmavém místě zaschnout. No a v září, nejpozději v říjnu je zase zasadit do země. Ne nadarmo říká moudré přísloví: „Děti do školy, cibulky do země.“ A vlastně by to šlo i obráceně. Děti ze školy a cibulky ze země.

Květina se nám pak na jaře odmění krásnými květy, protože jí jednak nehrozí, že bude schroupána nenechavými hlodavci, a jednak neklesne hlouběji do země a zbytečně se nevysiluje, když se pak snaží prodrat k slunci.

Čtěte také: