Zdrojem rozmrzelosti může být prakticky cokoli: od potíží při hledání kamsi špatně uložených ponožek až po ztrátu zaměstnání.

„Škádlí nás nejen hormonální změny, ale i nutkavá potřeba jakéhosi životního bilancování. Co se nám až dosud zdařilo, co méně, co ještě můžeme změnit a stihnout. Nutno přiznat, že ne vždy bývá podobné bilancování spojeno s pocity oprávněné hrdosti a představami radostného skotačení rozkvetlou přírodou ku světlým zítřkům,“ říká PhDr. Petr Šmolka, psycholg z Poradny pro rodinu.

Manévrování

Přichází "pocit zavírajících se dveří". Někteří muži to řeší únikem na zahrádky a garáže, jiní mají reakci přesně opačnou - začnou si dokazovat mládí barvou na vlasy, džínami, teniskami, novým autem a občas i novou partnerkou ve věku své dcery. Tento pokus ověřit si svou mužnost s mladší krasavicí je často neúspěšný a muž se vrací zpět do lůna rodiny.

To potom věnuje většinu své energie na tzv. úhybné manévry: Vyhýbání se "manželským povinnostem" zahrnuje sledování pohybu své choti. Na jeho základě vyhmátne moment, kdy se manželka věnuje televizi, a zaujme bleskurychle místo v posteli jako první a tvrdě usne. Jestliže však propásne tento vhodný okamžik, následuje taktika B - je odsouzený ke sledování někdy dosti zoufalých televizních programů až do chvíle, kdy drahá polovička spolehlivě spí.

Co s tím, dámy?

Sedí ten váš věčně doma? Skuhrá, že ho všechno bolí? Zmizel z manželské postele? Usíná nad novinami? Štěká po dětech? Nic mu není dobré a nejraději by byl, kdyby mu všichni dali pokoj?

Zeptali jsme se psychologa Petra Šmolky o radu pro chudáky manželky, které mají doma podobné nadělení: „Nutno přiznat, že zrovna moc konstruktivních možností se jí nenabízí. Snad jen tiché modlitby a svatá trpělivost. Jakákoli snaha transportovat mužíčka k lékaři se zpravidla míjí účinkem. O něco nadějnější může být nenápadně pohozená osvětová brožurka, tak nenápadně, aby si jí i zpravidla hodně nepozorný muž stačil povšimnout. Ideálním místem může být např. lednička, zvláště pak místa vyhrazená jeho oblíbeným uzenkám. Pak také nakrmit, nedráždit a tiše doufat, že jej jeho chandry zase přejdou.“

A přejdou? Možná. Třeba ve chvíli, kdy si uvědomí, že už opravdu není junák v plném rozpuku mladosti a smíří se s daným stavem. Pokud však na něj okamžitě nesedne další lahůdka - tentokrát v podobě dobře pěstované hypochondrie. Začne obíhat onkology, kardiology, urology a další –logy. Snad se za jejich pomoci (po vyčerpání všech ostatních možností) dostane konečně do spárů poslednímu z -logů, tentokrát už opravdu andrologovi.

Reklama