Zdraví

Co odpověděly ženy na otázku „Bojíte se rakoviny prsu?“

Tématem rakoviny prsu se zabýváme několik let. Osvěta a dostatek informací, které se k tomuto smutnému tématu vztahují, je prostě nutná. Gynekologové uvádí, že jen 50 % žen chodí na preventivní prohlídky, které se týkají celkové prohlídky pohlavních orgánů včetně prsou, rakoviny děložního čípku, rakoviny děložního hrdla, tedy „ženských vážných nemocí“. To je alarmující číslo.  Proto každý článek, který dovede k zamyšlení aspoň jednu ženu, která ještě nebyla na prohlídce či na mamografu (pokud má na to věk), má smysl.

Zeptali jsme se několika žen, jestli se bojí rakoviny prsu. Jestli o takových věcech uvažují, a pokud ano, jakým směrem se jejich myšlenky ubírají. Řada z nás tyto nepříjemné myšlenky vytěsňuje, ale při tom vážné onemocnění může potkat každého z nás a zcela nečekaně.

Co nám odpověděly ženy, kterých jsme se zeptali?

cancerHelena, 43 let: Upřímně - nepřemýšlím nad tím, sice na mě hrozba rakoviny úplně všeho vyskakuje z každého časopisu či reklamy, ale nějak se tím nezabývám. Nejím doplňky stravy proti rakovině, moc necvičím, ale snažím se žít tak nějak v souladu sama se sebou. Věřím, že za rakovinou je psychosomatika. A nechávám to asi osudu, co má přijít, stejně přijde   

Lidije, 38 let: Rakovinu prsu neřeším oddělené od rakoviny jako takové. Mám tedy strach z rakoviny v jakékoliv formě. U té, která se týká prsou, si myslím, že existuje docela propracovaný a celkem funkční systém prevence a včasného diagnostikování. Na rozdíl od např. rakoviny tlustého střeva, kde se to řeší až u seniorů. Rakovina prsu se většinou dá i dobře operovat. Myslím, že je tu zásadní osvěta, jak lékařů, tak žen, aby preventivní prohlídky dělali pravidelně.

Dana, 50 let: Samozřejmě že se  bojím! Ve třiatřiceti jsem si našla v prsu bulku a měla jsem strašný strach. Nicméně jsem ho překonala a letěla hned k lékaři. Poslali mne na mamograf a ultrazvuk a naštěstí se potvrdilo, že to je „jen“ nezhoubná cysta, která se ztratila. Nicméně, chodím každý rok na mamo i sono. V rodině tuto nemoc nemáme, ale na to se nedá spoléhat. Ráda bych si nechala udělat vyšetření, kterým by se zjistilo, jestli k tomu mám předpoklady, nebo ne. Pokud by se potvrdilo, že patřím mezi ženy se zvýšeným rizikem, asi bych následovala příkladu Angeliny Jolie a nečekala bych, až nemoc propukne. Ono to není jenom o ztrátě prsu, ale asi bych těžce nesla i ztrátu vlasů, obočí a řas po chemoterapii… A nikdo vám nezaručí, že se nemoc vrátí

Týna, 22 let: Vzhledem k tomu, že se v naší rodině rakovina prsu nevyskytuje v mladém věku (babička ji měla až po 65 roce), se jí až zas tak nebojím, ale samozřejmě že díky všem reklamám a diskuzím nad tím občas přemýšlím, proto se snažím být co nejvíc v klidu a nestresovat se. Také si myslím, že na vyšetření či podezření jsem ještě „mladá“, proto se obávám spíše jiných onemocnění. Až čas uzraje, určitě budu chodit na preventivní prohlídky.

Karolína, 42 let: Já se rakoviny prsu bojím. Moje maminka měla rakovinu prsu, přišla na ni náhodou. Od té doby, kdy jsem s ní vše konzultovala, mi došlo, jaké je to nebezpečné onemocnění. Dodržuji preventivní prohlídky, zajímám se o toto onemocnění už kvůli mamce. Mám sjednané pojištění For You, které by mi v případě onemocnění pomohlo s finanční situací. Nechci ale nic přivolávat, zdraví je nade vše. Doufám, že se medicína bude ještě zlepšovat v oblastech prevence a léčby takových nemocí a bude mít ještě větší procento nemocných žen naději na uzdravení.

Radka, 40 let: Samozřejmě že se bojím! Veškeré rakoviny se bojím, ale tohle je naštěstí jedna z těch, které se dají ještě z větší části hlídat, proto není o čem přemýšlet!

Je pravda, že téma rakoviny se mě nikdy nějak netýkalo, protože jsme ji neměli v rodině... je to asi normální. Před dvěma lety mi na ni ale zemřel tatínek, moje cítění s tímto tématem se, jak se říká, otočilo o 180 stupňů a pohled na ni je úplně jiný! Po jeho úmrtí byla první věc, která mě zajímala, prevence. A právě po všech konzultacích, které jsem kvůli tomu uskutečnila, vyšla rakovina prsu společně s děložním čípkem (teď to beru z pohledu ženy, samozřejmě) jako dvě nejvíce „podchytitelné“ rakoviny, a pokud žena prevenci dodržuje, dělá pro sebe hodně! Nepíšu maximum záměrně, protože k tomu kromě prevence patří další povinnosti, jako třeba zdravý životní styl aj. 

Možná vám to bude znít divně a strojeně, ale akorát dnes ráno jsem se objednávala po roce zase na sono prsou a po půl roce na gynekologii. :-)

Hana, 32 let: Myslím, že žiju tak, abych riziko rakoviny prsu snížila na minimum. Mám dvě děti, každé jsem kojila 8 měsíců. Nekouřím, snažím se nestresovat se. Rakoviny prsu se bojím, ve svém okolí jsem měla paní, která onemocněla velmi brzy, bylo jí 30 a tomuto onemocnění podlehla. Zůstaly tady po ní dvě krásné holčičky, celá rodina byla úplně zoufalá. Všichni si myslíme, že medicína je dneska všemocná. Ale když je nemoc agresivní, i špatná prognóza se může naplnit. Takže tak, jakmile mi bude 40, určitě půjdu na vyšetření. Samovyšetření prsu si dělám sama, jsou na to dobrá videa (jak na to), jak mi poradila gynekoložka.

Zuzana, 40 let: Rakoviny prsu se nijak zvlášť neobávám. Uklidňuje mě, že se v naší rodině tohle onemocnění neobjevuje. Na druhou stranu díky informacím v médiích jsem si pro jistotu prsa nechala vyšetřit, myslím, že prevence je v tomto ohledu opravdu hodně důležitá. Kéž by se mluvilo i o dalších smrtelných nemocech tolik, jako se mluví právě o karcinomu prsu.

Čtěte naše články:

Máme pro vás tři příběhy k našemu tématu o rakovině prsu. Tři další čtenářky Megan2, Blanka a jedna, která si nepřála být jmenována, se nám svěřily se svou zkušeností. A všechny doporučují: na nic nečekejte a nezanedbávejte prevenci:

Karcinom prsu je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění na celém světě. Ačkoliv se týká hlavně žen, nebývají ušetřeni ani muži. Pokud na svém prsu pozorujete nějaké změny, například bulku, vklesnutí kůže nebo její zarudnutí, požádejte ihned o vyšetření na mamografu. Mnohdy může zachránit i život!

Podmínky pro vyšetření

  • Mamografický screening funguje v naší zemi od roku 2002. Jeho cílem je zachytit nádor již v počátečním stadiu.
  • Každá žena ve věku nad 45 let má právo na bezplatnou preventivní prohlídku jednou za dva roky.
  • Podmínkou pro toto vyšetření je pouze žádanka od praktického lékaře či gynekologa.
  • Ženy mladší 45 let mají nárok na mamografii v případě obtíží, nutné je opět doporučení od lékaře.
  • Pokud nepatříte ani do jedné skupiny, můžete si toto vyšetření prsů objednat a zaplatit samy. Cena není nijak vysoká, pohybuje se v rámci několika set korun. Na internetu naleznete akreditovaná mamografická centra.
   
18.09.2014 - Zdraví - autor: (red)

Komentáře:

  1. avatar
    [12] kareta [*]

    Rikina — #10kdesi jsem četla, že u nás až 80% pacientů trpí zbytečně a něco na úůlevu neumí doktoři napsat. Nebo umí, ale je jim to jedno, asi mají limitySml80.

    Mně doktor taky začql připravovat, že budu chodit na mamo, tak jsme řekla, že nemám zájem...a dostala přednášku, kterou jsme moc neposlouchala. Představa, že mi někde lisují prsa, které prosvítí naprosto bezpečnými paprsky, aby zjistili, že tam je fyziologický nález...fakt neSml23.

    první helena- tak s tou se ztotožňujuSml67

    superkarma: 0 18.09.2014, 17:42:19
  2. avatar
    [11] Dudlajlama [*]

    Rikina — #10Sml67

    superkarma: 0 18.09.2014, 17:42:03
  3. [10] Rikina [*]

    Pentlička — #7 Ale v takových případech - co dělali lékaři? A příbuzní nemocného? Proč ho nechali trpět? Nemusí to být. Viděla jsem umírat na rakovinu jednu starou paní - měla to všude, žaludek, játra, plíce, kosti... nešlo dělat nic. Chemoterapii ani nezkoušeli. Ale umírala důstojně, doma, v péči svých blízkých, a hlavně dostávala vysoké dávky léků, takže netrpěla žádnými bolestmi, jen byla hodně unavená, hodně spala, a občas měla halucinace, protože léky proti bolesti jsou opiáty, tedy drogy. Nicméně její lékařka se rozumně vykašlala na nějakou drogovou závislost, protože když člověk stejně umře, je to k ničemu řešit, že by neměl dostat lék, který mu pomůže, byť má vedlejší účinky. Jestliže lékař a příbuzní nechají někoho umírat tak, že křičí bolestí, tak by patřili zavřít za ublížení na zdraví. Jo a euthanasie je v takových případech milosrdenství, o tom bych vůbec nediskutovala.

    1. na komentář reaguje Dudlajlama — #11
    2. na komentář reaguje kareta — #12
    superkarma: 1 18.09.2014, 13:34:28
  4. [9] macamala [*]

    Jednou rocne si platim sono.

    superkarma: 0 18.09.2014, 12:59:24
  5. avatar
    [8] rendvo [*]

    Rakovina je strašná, mě umřel na rakovinu dutiny ústní dědeček a opravdu to bylo hrozné. Ke konci už nic nemohl jíst a bolestí jen křičel. Takže se rakoviny bojím a asi jako každý doufám že umřu rychlou smrtí. Myslím že v těchto případech kdy už se člověku nedá pomoct by měla byt povolena eutanázie.

    superkarma: 0 18.09.2014, 12:55:55
  6. avatar
    [7] Pentlička [*]

    Rikina — #4 Asi žádné umírání není procházka růžovým sadem, ale moji dva nejbližší na rakovinu umřeli a věř, že to bylo hrozné. nikdy nezapomenu, jak moje babička křičela bolestí. A jak byl můj tatínek zcela zdevastovaný chemoterapií, která mu nezabrala. Umřít na infarkt nebo na prasklý žaludeční vřed také bolí, ale ne tak dlouho.

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 3 18.09.2014, 10:46:23
  7. [6] Maria28 [*]

    Mám také podobný přístup. Nikdo v rodině rakovinu prsu neměl a nemá, tak to snad v genech nemám. Na vyšetření chodím,neb mě tam pan doktor nahání. Až začnou plískanice, tak si opět oběhnu všechny "garančky". Teď ještě užívám pozdního krásného léta.

    superkarma: 0 18.09.2014, 10:41:30
  8. [5] Rikina [*]

    No a ohledně rakoviny čehokoli jsem se již dávno rozhodla, že se mě to týkat nebude. Nezabývám se rakovinou a ona se na oplátku nezabývá mnou. Patrně tento stav oboustranně vyhovuje, a mohlo by to vydržet na furt. Konec konců, jak se říká, koho mají oběsit, ten se neutopí. Sml57

    Což samozřejmě je laxní přístup, a vůbec netvrdím, že by ho měl někdo napodobit. Naopak, jen choďte na ta vyšetření, i lékaři chtějí být z něčeho živi.

    superkarma: 1 18.09.2014, 09:41:41
  9. [4] Rikina [*]

    Pentlička — #2 A ono je snad nějaké umírání příjemné a důstojné? Sml80 Možná když má člověk to štěstí umřít ve spánku, aniž by si uvědomil. Jinak ten výběr, jak a na co umřít, nijak úžasný není.

    1. na komentář reaguje Pentlička — #7
    superkarma: 0 18.09.2014, 09:37:31
  10. [3] funnka [*]

    taky se stotožňuju s Helenou

    superkarma: 0 18.09.2014, 09:22:50
  11. avatar
    [2] Pentlička [*]

    Já se bojím každé rakoviny, protože je to hnusná, zákeřná nemoc a hlavně bolestivé a nedůstojné umírání a toho se děsím. U rakoviny prsu se snad dá na tu chorobu přijít relativně včas, víc mě děsí např. rakovina slinivky a jiné, kde se na ni přijde buď náhodou, nebo až když už je pozdě.

    1. na komentář reaguje Rikina — #4
    superkarma: 2 18.09.2014, 09:05:47
  12. avatar
    [1] Léthé [*]

    Líbí se mi první odpověď Helena, 43 let.Sml67

    S touto odpovědí se ztotožňuji.

    superkarma: 1 18.09.2014, 07:59:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme