Reklama

kyc

Určitě jste o ní někdy slyšeli. Přinejmenším v seriálu Nemocnice na kraji města. V té době mě samozřejmě nenapadlo, že se by se mohla týkat i někoho blízkého v rodině. A je to tady. Moje maminka prodělala rovnou dvě operace, při kterých jí byly vyměněny oba kyčelní klouby.

A každá z nich měla jiný průběh a jinou délku rekonvalescence. První proběhla v celkové narkóze, hned po ní následovaly rehabilitace, ale zádrhel byl v lázních. Ve většině případů se do lázní jede co nejdříve po operaci, ale maminka nastoupila až po několika měsících. Nebýt neteře, která je zdravotní sestra a o maminku se po celou dobu její nemohoucnosti pečlivě starala, nedostala by se tam snad dodnes.

Prostě na ni zapomněli. Přestože to stále urgovala, mezi operací a lázněmi uběhlo skoro půl roku. Domácí cvičení nemohlo nahradit odbornou lázeňskou péči. Netrénované svaly a šlachy ještě více ochably a noha ji stále bolela. Když si stěžovala lékaři, ten jen mávl rukou. „To víš, Maruško, už nám není dvacet. Je to velká rána a chce to trpělivost,“ jako by slyšela doktora z Vesničky střediskové a pomalu propadala skepsi. Stále se litovala a zásobovala nás výmluvami, proč nechodí víc ven, aby svaly a šlachy posílila.

Dokonce začala uvažovat o tom, že na druhou operaci nepůjde.

Jenomže jak ulevovala operované noze, zatěžovala víc tu druhou a operace byla neodkladná. Tentokrát ale proběhla v epidurální anestezii. To musel být děs, slyšet všechny ty zvuky, řezání, vrtání a ťukání. „Nebylo to tak strašné, dostala jsem „oblbovačku“ a všechno slyšela jako zdálky,“ odpověděla statečně.

Do lázní nastoupila ihned po nezbytné pooperační rehabilitaci a nemohla si to vynachválit. Noha se hojila mnohem rychleji a přestala bolet podstatně dříve než ta první.

Ale lázněmi to zdaleka nekončí

I doma musíte všechno podřídit kyčelnímu kloubu, abyste ho nadměrně nezatěžovali. Nesmíte ho vytočit do strany ani ohnout do pravého úhlu. O riziku pádu ani nemluvím.

Ani si nedokážete představit, jaká opatření čekají člověka s totální endoprotézou.

Hygiena a toaleta Pokud nemáte sprchový kout, je velký problém vlézt vůbec do vany. Potřebujete přinejmenším stupínek, abyste kloub neohnuli víc, než smíte. Když už jste ve vaně, nemůžete si sednout na její dno, ale na speciální sedátko, které se dá koupit ve zdravotnických potřebách. Protože nesmíte ohnout kyčel do pravého úhlu, nastává problém i s toaletou. Speciální nástavec na mísu, který vám umožní pohodlné sedání a zvedání, je nezbytný.  

Spánek a odpočinek Ze stejného důvodu si musíte zvýšit postel, židli nebo křeslo či pohovku, takže se stáváte princeznou na hrášku.

Oblékání a obouvání Zdravý člověk si ani neuvědomí, kolikrát musí ohnout kyčle, než si obleče kalhoty a obuje boty. Tkaničky vám může zavázat někdo jiný, ale vždycky není po ruce, takže jsou lepší boty, které si nazujete pomocí dlouhé lžíce. Při oblékání kalhot by se zase hodily o půl metru delší ruce, neboť soukání do nohavic připomíná ekvilibristický kousek Mr. Beana.

Dnes už se tomu naštěstí smějeme. Maminka je v pohodě a operace jí připomínají jen tenké jizvy na bocích a občasná bolest při změnách počasí. Chodí bez holí, pracuje na zahrádce a její byt už nepřipomíná rehabilitační ústav.