Reklama

to zpracuje čtenářka s nickem Pajda. Přečtěte si vtipný příspěvek, na dnešní téma, který obsahuje i recept na nakládanou zeleninu v soudku. Děkujeme

Jakožto hrdá majitelka zahrady jsem před šesti lety uznala, že budu muset oprášit svoje znalosti zavařování a něco z přebytků zpracovat, než to všechno sežere drůbež. Přece jim to nenechám? Takže jsem začala:

Jahody - hmmm...je jich sice dost, ale kde mám, sakra, zavařovací sklenice? A proč se ty divné červené šišky tak rychle kazí? Šup s nimi do mrazáku...to bylo před šesti lety. Letos jsem vyhodila poslední s tím, že už by nebyly ani do šampáňa...ale pro ty, které najdou dost odvahy, mám tip: do jahodové marmelády na kilo ovoce jedno balení vanilkového cukru. Marmeláda úžasně zjemní a je i sladší.

Borůvky - náš jediný keřík našla kuřata, takže s těmi si hlavu nelámu. Kuřata zavařuji také, ale to sem nepatří...

Maliny - sežraly husy. Husám to oplatíme na podzim. Doufám, že budou chutnat po malinách.

Ostružiny - letos mám 4 kousky, takže taky nic. Jinak pokud se podaří sladit odrůdy ostružin a hrušek (ostružiny pozdní a hrušky rané), pak se dají dělat výborné míchané kompoty

Rybíz - kupodivu ten dávám do marmelády. Dokonce jsem musela konstatovat, že doby Petolu skončily a existují už jen jakési šílené pytlíky cukru s divnými nápisy. Po poradě s místními Ž-ínkami se první tři skleničky naprosto nepovedly - marmeláda byla jakási řídká a dokonce i slepice po ní nějak divně zpívaly. Další skleničky vykazovaly jinou vlastnost - po otočení se marmeláda chytla víčka a odmítla se pustit. Ty nejhouževnatější se vloni držely až do Vánoc. Visely tam pěkně v luftě a já jen čekala, kdy vytvoří nějaký ten krápník.

Angrešt - na kompoty je dokonalý. Nejen, že se dobře dělají, ale hlavně vydrží - některé i pět let. Pak už nevydržím já s nervama.

Třešně - naštěstí nemáme...

Višně - ty mám ráda. Nejraději v rumu. Nepotřebuji jich moc, do rumu jich stačí pár, a skleničku nebo dvě marmelády obvykle taky pořídím. Většinou vezmu cukr, který zbyl z rybízu.

Meruňky - existuje úžasně věc, zvaná hobok. Tam se nahází všechno, co nenašlo zvířectvo a někdy na jaře se konstatuje, že to pán tvorstva zase zapomněl odvézt do palírny. Hobok se vylije, vypláchne a je připravený na jaro:-)

Broskve - stíháme sníst. Jinak ale hospodyňkám se sklonem k masochismu doporučuji na kompoty. Neloupané jsou rozkošně chlupaté a při loupání si hospodyňky úžasně užijí...

Jablka - stíhají žrát slípky, těm to chutná, mě až tak ne. Syrová jsou celý rok celkem levně, zvlášť když těsně za vesnicí mají rozsáhlé jablečné sady.

Švestky a hrušky - hrušky budeme mít tři. Je to naše největší úroda za posledních 6 let. Nevěřím, že bych našla tak malinkou skleničku, aby se tam daly nacpat. Švestky má soused. Skoro všechny spadnou k nám - a přidají se do hoboku:-)

Hrozny - kapitola sama pro sebe. U nás, na Jižní Moravě, nastává někdy v půlce srpna hroznové šílenství. Všichni, kdo mají nějakou díru do země, se sejdou u ní a začnou ji nervózně pucovat. Dlabou, drhnou, čistí, někteří napouštějí vápnem...pozoruhodné je, že tento prastarý pud čištění díry mají i lidé, kteří do nory, zvané sklep, jinak celý zbytek roku nevlezou. Přitom se všichni nervózně pozorují. Ten, kdo má nejslabší nervy, klapne bedničkami na hrozny první a dá tím signál k hromadnému útoku na vinice. Vinaři a špačci se předhánějí, kdo víc, rychleji a pečlivěji. Vinaři ovšem hrají nefér a používají různé výmysly, špačci to naopak ženou na těžkou přesilu. Já se obvykle snažím urvat dost hroznů, abych z nich dostala aspoň tři litry šťávy. Do té pak nasekám najemno mátu, přidám želírovací cukr a vyhlášená pochoutka je na světě.

Zelenina - jednotný recept na všechnu zeleninu: pořídíte kameninový soudek. Je vcelku levný. Pak nějakou tu zeleninu - i když nemáte zahrádku, dá se pořídit taky vcelku levně. Zeleninu nakrájíte na zhruba stejně velké kousky a předvaříte. Čím tvrdší, tím déle. Naházíte do soudku, klidně můžete přidávat průběžně, dáváte i cibuli, listí, kopr...zalijete Dekem tak, aby byla ponořená. Zatížíte - ideální je dát nálev na zeleninu do dvou mikroténových sáčků a ty dát nahoru na plovoucí objekty v soudku. Umístíte celé do tepla. Za tři týdny nebo dřív a nebo později - podle toho, co máte rádi - přemístíte soudek do chladnější místnosti, stačí do sklepa. Já osobně mám soudek celý rok na verandě, příroda přesně ví, kdy je třeba zeleninu ochladit a tím kvašení přetrhnout. Vydrží vám to až do dalšího roku, pokud ovšem je všechno ponořené.

Už zbývají jenom exotika typu bezinek, šípků, jeřabin a podobně, ale to by asi bylo na další téma, a pak maso...ale to v létě obvykle nezavařuji, protože v tu dobu nějak nezraje.

Pajda

Milá Pajdu, já se nestačím divit, jak to všechno zvládáte? Musíte mít obrovskou latifundii a k tomu všechno to zvířectvo. A ještě s humorem. Klobouk dolů.

Jak jste na tom se zavařováním vy, milé ženy-in? Také nám pošlete svůj oblíbený recept? Na jakou „zavařeninu“ jste nejvíc pyšná? Je to sladké, nebo spíš slané?

Napište nám na adresu: redakce@zena-in.cz