Chytré telefony, ale i ty klasické tlačítkové, emaily, icq, facebook... to jsou místa, kde v současnosti zřejmě probíhá úplně nejčilejší milostný život. Vypadá to, že šest žen z šesti někdy mělo tzv. virtuální lásku.   

Pojďme se podívat na příběhy žen, které nám svěřily svoje zkušenosti.

„Po škole jsem chvíli pracovala a pak nastoupila na mateřskou. Když jsem se po dětech vrátila zpět do práce, čekal mě úplně jiný svět, na který jsem si musela déle zvykat hlavně kvůli pokročilým technickým vymoženostem,“ začíná své vyprávění Monika, jež se za pochodu dovídala, co je icq, přes které si celá firma dorozumívá, jak se správě píše pracovní email a že docházku je potřeba na konci měsíce vyplnit elektronicky.

love

„Do tajů firemních vymožeností mě zaučoval příjemný mladík a možná i díky němu jsem tuhle techniku rychle ovládla a začala ji využívat i k věcem, o kterých jsem před tím neměla ani tušení,“ pokračuje matka dvou dětí, která žije na první pohled spořádaný manželský život, ale každou volnou chvíli tráví s oním mladíčkem, tedy ne ve skutečnosti, ale jak se říká virtuálně.

Ani vám nemohu říct, co si píšeme,“ červená se a dodává, že podobné termíny snad s manželem v životě nepoužila, slovně ani v praxi. „Vím, že je to bláznivé, že z toho nic nebude, maximálně tak pořádný průser, když se to provalí, ale během týdne si plánujeme víkendový sex, jak spolu někam odjedeme a co tam budeme dělat a jen za tyhle neskutečně vzrušující chvíle plné představ a fantazií mi to stojí,“ vysvětluje mladá žena.

Podobný vztah prožívá i Tereza. V létě se seznámila v Itálii s místním barmanem a od té doby si čile dopisují přes facebook.

„Věřte, nebo ne, ale neměla jsem s ním ve skutečnosti nic,“ říká rázně hned na začátku hezká slečna, která má doma přítele. „Vyrazily jsme s kamarádkami na dámskou jízdu a já si nakonec každý večer povídala v baru s tímhle Italem, který tam roznášel víno,“ ukazuje fotku vytištěnou z internetu, kterou nosí v pouzdře na doklady.

Když jsem se vrátila domů, měla jsem na facebooku zprávu, že na mě myslí a od té doby na sebe myslíme pořád,“ směje se Tereza, jež se přiznává k tomu, že jí na tom asi nejvíce baví to zakázané ovoce a vědomí, že je to na dálku a bezpečné. „Píšeme si anglicky, tak to beru i jako dobrou lekci cizího jazyka, i když tyhle termíny asi v praxi moc nevyužiji, některé dokonce ani v žádném slovníku nejsou...“ dodává s úsměvem.  

A třetí příběh? Před lety by možná skončil jinak, ale technické možnosti mu daly úplně jinou dimenzi.

„Já jsem do světa virtuální lásky a sexu spadla po třídních srazu, pojmenovává výstižně situaci Karla. „Po letech jsem se tam potkala s klukem, který se mi líbil skoro celou základku, ale byla jsem takový ten typ, co to s klukama neumí, takže zůstalo u vzdychání při srdceryvných písničkách a koukání do prázdna,“ vysvětluje podstatu své současné romance žena, která má manžela a dvě dítka školou povinná.

„No a slovo dalo slovo a ukázalo se, že on byl na tom tehdy podobně. Ale co teď? Oba zadaní, oba se závazky... tak si žijeme ve svém paralelním světě, kde sice také hrozí, že na to naši partneři přijdou, ale my to za nevěru nepovažujeme. Jsme doma u svých rodin,“ říká bez nejmenších pochyb dnes už velmi sebevědomá žena.

Přečtěte si také:

Reklama