Reklama

Bez dlouhého přemýšlení odpověděla na naši redakční otázku dne čtenářka s nickem Modsi. Ano, všechny matky vědí, že úsměv dítěte je to nejkrásnější na světě

Co mi vykouzlí úsměv na tváři? Tak to vím určitě – je to můj tříletý syn. Od té doby, co se na mě svýma modrýma kukadlama poprvé podíval, mám důvodů k úsměvu nespočet. Od těch klasických – jako bylo jeho první žvatlání, první krůček, první slůvko, tak i těch méně obvyklých a poněkud rošťáckých, které jistě zná každý rodič nezbedného, zvídavého dítka.

n

Minulý týden jsme se učili pojmenovávat mláďátka od zvířátek. Trpělivě jsem synkovi vysvětlovala, že miminko od prasátka je selátko, od kravičky telátko a od slepičky kuřátko. Drobek pozorně poslouchal, souhlasně přikyvoval a zdálo se, že všemu porozuměl. „Inu, tak to bychom měli“, pochvalovala jsem si v duchu, jaké mám chápavé a chytré dítko.

Další den jsme nastoupili do trolejbusu, ve kterém jelo i malé miminko uvelebené v kočárku. Můj chápající a chytrý synek přišel ke kočárku, podíval se na miminko a nahlas přes celý trolejbus zakřičel: „Mami, to je ale krásné selátko, že jo!?“ Všichni cestující vyprskli smíchy a mě v tu chvíli dalo hodně práce uvést vše na pravou míru

Jinak další úsměvy se u nás vyskytují vždy v koupelně při koupání – pokaždé je to báječná legrace cákat vodu okolo sebe. Jako důkaz zasílám foto.

Hezký den všem, Modsi

Moc roztomilý klučina a nezbední čertíci mu doslova koukají z očí. Stejně si myslím, že věděl, že v kočárku je děťátko a ne selátko, ale chtěl pobavit celý autobus

Text nebyl redakčně upraven