Bolí vás každou chvíli záda? Trpíte na časté bolesti hlavy? Stane se vám občas, že se v těle něco zasekne a nemůžete pohnout krkem, trupem, atd.? Pak vítejte v klubu lidí, kteří špatně stojí či sedí... a co víc, kterým tyto neaktivity zaplňují prakticky celý den.

Nedávno jsem četla v jistém odborném pojednání, že sezení a nedostatek pohybové aktivity nám škodí skoro stejně jako kouření. Sice jinak, ale zkrátka škodí.

  • Jak tomu zabránit? Vstávat a cvičit, odpověděli by králíci z klobouku Bob a Bobek.

Jedna věc je ovšem pravidelná aerobní činnost, která trénuje náš kardiovaskulární systém a má spousta dalších pozitivních účinků. A druhá je to, zda jsme vůbec schopni - po těch letech špatných návyků - své tělo udržet ve správné poloze, ať už při tom zmíněném sezení nebo při jakékoliv jiné činnosti.

  • A věřte, že to není tak snadné, jak se zdá. Aspoň já si na vlastní svaly vyzkoušela, že „přeprogramovat“ chybné vzorce chování, které člověk „chytne raz dva“, dá docela zabrat.

stát

Ačkoliv jsem až do nějakých čtyřiceti patřila k té šťastnější části populace, kterou sport baví a věnují se mu, pár životních změn mě usadilo k počítači na nekřesťanský počet hodin denně a ubralo na možnostech se dál hýbat dle původní chuti.

  • Hrála v tom samozřejmě roli i psychika a možná jistá neochota si čas zorganizovat tak, aby byl, ale to teď nechme stranou, to je asi na jiný článek (úsměv).

Nikdy před tím bych nevěřila, jak devastující účinky může mít absence pohybu na organismus. Ale o tom dnes také psát nechci. Naopak využívám této příležitosti, kdy jsem se ocitla na skoro na stejné úrovni jako ti, kteří nikdy moc necvičili, a zkusím laicky popsat, jakých maličkostí by si člověk měl všímat, aby svému tělu prospěl, a ne jej den po dni nechtěně huntoval.

1. Nehrbte se!

Je to věta, která vám zní v uších od dětství? Tak možná ne dostatečně hlasitě, protože ačkoliv špatné držení těla vidíme u jiných, zvláště u vlastních potomků, ohledně svého těla trpíme logicky slepotou. Schválně požádejte někoho doma/v práci, ať vás vyfotí v nestřeženém okamžiku.

2. Ramena dolů a dozadu a nevytahovat hlavu dopředu jako želva z krunýře

Tohle je moje velké téma. Opakovaně zjišťuji, že stále nepřirozeně vytahuji ramena k uším (pak mě nemá bolet „za krkem“) - a to dokonce i vleže. A hlava? Hrůza! Místo, aby byla pěkně usazena v přirozeném prodloužení páteře na svém místě, vysouvám ji jako ten loutkový Hurvínek, když se něčemu podivuje, anebo již zmíněna želva. My jsme ale lidé a rozhodně naše krční páteř nebyla stvořena pro tyhle špatnosti.

3. Zastrčit břicho!

Také si uděláte při sezení hezky pohodlíčko (když už musí pracovat mozek) a sesunete se neestetické polohy? Nejenže to není asi nic moc na pohled, ale ještě si můžete zapříčit, že pak budete vyvalovat břicho i při jiných činnostech - a svaly zapomenou, jak to správně má být (držet).

Je toho málo? Nic nového pod sluncem? Zkoušejte pár dní svědomitě a poctivě u sebe sledovat a pak napište, jak na tom jste.

P.S. Proč je v titulku zmíněna ta jóga? Protože právě tam jsem si díky lektorce, která nás opravuje, uvědomila, jak to mám s těmi rameny... A o dýchání třeba zase někdy příště.

Přečtěte si také:

Reklama