V příspěvku o solárních lampičkách mě dostala paní editorka Dana větou: „Ale reklamujte to, když to stojí pár šupů?"

Zboží zásadně nekupuji v teleshoppingu, ale v normálním obchodě. Bohužel mám velmi špatné nakupovací geny, co koupím, to reklamuji. Ať se jedná o nábytek, bytové doplňky nebo obyčejné jídlo, třeba plněné trubičky.

Jsem si vědoma, že odbočuji od daného tématu, ale nenapiš to. :-)
Před několika lety jsem hlídala ten můj malý dorost. Na výletní zpáteční cestě domů jsem mu koupila zabalené plněné trubičky. Když jsem klukům pochoutku rozbalila, začali brečet, že je v nich buď málo náplně a nebo že nejsou naplněné vůbec.
Vrátili jsme se do obchodu, ale paní prodavačka mi řekla, že mi zboží nevymění, protože to není v kurzu. Po slušné výměně názorů mi rozbalila další dvě krabice se stejnými trubičkami. Ale i tady byla náplň odbyta. Všech 30 balení jsem zaplatila a výrobci poslala reklamaci, kterou jsem končila větou: ...při výrobní poradě se můžete dívat na vaši horu X, stejně jako se já dívám na horu Y nad naším městem.

Rodiče kluků mi moje počínání rozmlouvali, že pro pár šupů reklamuji.
Jsem narozena v Kozorohu a jako správná kozena jsem umíněná, a co si vezmu do hlavy, provedu a vydržím čekat.

Světe div se, když do 14 dní u našeho domu zastavili pošťáci a k domu s velkým funěním přinesli velkou krabici. Tchán ji přebral a čekal na mne, až přijdu z práce. Byl velice zvědavý, kdo a hlavně co mi poslal.
Krabice byla plná plněných trubiček i s omluvným dopisem, že plnicí linka...

Pěkný den a dobrý nákup bez šmejdů roku přeje 
arjev


Milá arjev,
vůbec neodbočujete od tématu. Máte pravdu, člověk by si neměl nechat kálet na hlavu.
Ač to tak nevypadá a myslíte si o mně, že nad vším mávnu rukou, jsem schopná reklamovat i kafe, když mi nechutná. Ale na tu lampičku jsem tenkrát opravdu neměla nervy. Byl by to dlouhý proces.

Reklama