Čtenářka Hanula si málem nepřivolala sanitku, protože měla výčitky svědomí, že výron v kotníku není žádná tragédie. Bez pomoci by se z toho ale nedostala.

Dvě zkušenosti s voláním tísňové linky má čtenářka Hanula. Přečtěte si o té druhé...


Volala jsem ve svém životě 2x - poprvé - nechci na to vzpomínat, dopadlo to špatně...

Podruhé to bylo před rokem.
Vykračovala jsem si v růžové náladě po pedikuře kolem Stavovského divadla - nožky lehké a úsměv na tváří.... a najednou AU! a už jsem ležela na zemi. Hned mi bylo jasné, že je to průšvih - výron kotníku (v mládí jsem na ně trpěla hodně, takže uvolněné vazivo zase jednou zapracovalo).
Vrhli se ke mně rusky mluvící lidé a rvali mě na nohy - jenže to nešlo - mluvila jsem na ně anglicky, že je všechno v pořádku, ať mě nechají - po nějaké době mě tedy nechali a já se pajdala směrem k Václavskému náměstí, uvažujíc, kde je nejbližší nemocnice.
Na Příkopech jsem padla na nejbližší lavičku mezi bezdomovce (kteří hned začali žebrat o nějakou tu kačku). Dostavil se šok a zima - byl leden.
Co teď - volala jsem kámošce, co mám dělat - zavolej si rychlou. No to nemůžu, co když jí někdo potřebuje více?
Seď na místě - jedu tam. Než přijela, šok pomalu přešel, ale zima mi byla velká.
Rozhodla, jsem se že tu rychlou zavolám - se zkroušeným hlasem jsem se omlouvala, že vím, že to není nic vážného, ale já na tu nohu prostě nestoupnu. To je v pořádku, odvětila mi paní na záchrance - hned pro vás jedeme. A přijeli do 5 minut. Pak nastalo divadlo - přikurtovávali mě na lehátko - takže kolem shluk lidí a slyšela jsem, asi infarkt... V sanitce jsem dala lékaři potřebné doklady - ještě, že jsem je měla u sebe...
Sundal mi botu a říká ten kotník je v pořádku. Já na to - no on je to ten druhý...
V nemocnici se o mě postarali, ale sádru mi dát nechtěli - otok byl příliš velký a báli se embolie. Vyfasovala jsem francouzské hole a učili mě na nich chodit... Přijel pro mě saniťák s úsměvem od ucha k uchu, tak co jste dělala a kde bydlíte? Když se to dozvěděl, úsměv ho přešel a slyšela jsem i to neznatelné do pr... No druhé patro bez výtahu... Přijeli jsme k domu, kde bydlím a tam již stála druhá sanita - chlapec si přizval posilu.
Oni mě táhli na to vozíku do druhého patra - po Vánocích jsem dost přibrala, takže...
Bylo mi jich líto a tak jsem se rozloučila se slovy - děkuji pánové a v tom novém roce vám přeji jen samé hubeňoury...

Hanula

Téma dne 29. 1. 2013: Tísňové volání - jak často ho využíváme

  • Kdy jste naposledy volala některou z linek tísňového volání a při jaké to bylo příležitosti?
  • Jak často tísňové linky používáte?

Své příspěvky k tomuto tématu mi posílejte nejpozději 29.1.2013 do 14.30 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Jednu z přispěvatelek odměním pěkným dárkem, totiž knihou Výživou proti rakovině z nakladatelství iKAR a také stylovým diářem na letošní rok od firmy Albi. Pokud chcete mít šanci na získání dárku, ať je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

bookdiar

Reklama