Zdraví

Co když rodiče odmítají dát dětem antibiotika?

Někdo se bez prášků neobejde a bere si je při každém nachlazení, jiný je naopak odmítá. A to i v případě, že má vážnější nemoc. Jak to vypadá, když třeba rodiče odmítají pro své děti antibiotika?

Na bakteriální infekce jsou antibiotika potřebná, na ostatní infekce se předepisovat nemají. Jaká jsou rizika, když pacient antibiotika na bakteriální infekci nedostane, jsme se zeptali MUDr. Václavy Adámkové, primářky Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

antibiotika

Nedávno jsme v našem magazínu psali příběh o matce, která odmítá dávat svým dětem antibiotika. Ta si myslí, že tělo se s infekcemi vypořádá samo a že antibiotika jsou zbytečná a pro tělo škodlivá. Co si myslíte o odmítání ATB, paní primářko?
Na to má pochopitelně pacient právo. Je-li v nemocnici, tak by musel podepsat negativní revers, že s tím nesouhlasí, protože léčba bakteriální infekce antibiotiky je život zachraňující situace. Ale má právo léčbu ATB odmítnout, a jsou-li ta ATB perorálně, tak ho ani nemůžete donutit. Obzvlášť u praktického lékaře může pak pacient volit alternativy s tím, že prostě nevěří ATB nebo je zastáncem nějaké víry.

Znám jednu maminku, která dětem ATB nedává.
V tom je bohužel problém, že to dítě o tom nemůže rozhodnout. O dětech rozhodují rodiče a potom může dojít k fatálnímu poškození, kdy to dítě na infekci může opravdu umřít a není to jeho volba. Protože je-li to infekce bakteriálního původu, tak by ATB měla být podána.

Pokud se ale pacient vyléčí i přes nepodání ATB, může to mít vliv na jeho další zdraví?
Určitě, může dojít k poškození ledvin nebo srdce a celý život pak může mít ten člověk problémy, které se pak už nedají snadno řešit, mnohdy to končí operativním řešením, náhradou, transplantací ledvin a podobně. Ne vždycky to tak je, ale může k tomu dojít.

Jak se tělo může samo vyrovnat s bakteriální infekcí, když nedostane ATB?
Většina infekcí je běžná, často se opakuje a je vyvolaná bakteriemi, s kterými se běžně setkáváme. Každé tělo má nějakou paměť, protože už se s nimi někdy setkalo, a má nějaké protilátky. Když pak ta infekce propukne, začne tělo samo tvořit víc protilátek a vyrovná se s tím. V okamžiku, kdy se ale s tou infekcí setká poprvé, to úplně nemusí zvládnout. Na druhou stranu lidstvo nevyhynulo před objevem ATB, plno přírodních produktů obsahuje látky s bakteriálním účinkem, ať už je to česnek nebo nějaké bylinky, takže to samozřejmě v určité míře funguje. Ale jsou infekce, s kterými si tělo neporadí, a je-li ten pacient nějak oslabený, např. s karcinomem, tak v jeho případě si to tělo samo bez ATB neporadí.

Takže si jednoznačně myslíte, že ATB jsou na bakteriální infekce potřebné, ale v rozumných dávkách a správně vybrané?
Ano. Neříkám, že by měl každý pořád užívat ATB, ale jestliže už infekce je a je vyvolaná bakterií, tak je vhodné přeléčit ji ATB. Jednak pro toho samotného pacienta a jednak i proto, aby infekci nešířil do okolí.

Zásadní poznatky o ATB

1. ATB jsou vhodná pouze na bakteriální infekci, nikoliv na virovou. Když se používají na zvýšenou teplotu a pobolívání v krku, nezaberou, na to stačí třeba Paralen, ale naopak to vede k tomu, že bakterie si vytvoří rezistenci (odolnost) a nakonec na ně nezabere ani jiné ATB.

2. ATB musí být užíváno správně, proto jsou potřeba dostatečně vysoké dávky, správné intervaly a dodržování délky podávání! ATB určená po 6 hodinách se musí brát po 6 hodinách a po celou určenou dobu.

3. Pacienti by se neměli snažit ordinovat si sami ATB ve stylu: Paní doktorko, sousedka má ty žluté pilulky, tak já je chci taky… O ATB musí vždy rozhodnout lékař.

Co je co?

Empirická léčba:nasazení ATB pouze na základě domněnky, bez dat a odebrání biologických vzorků k dalšímu vyšetření. Pokud původce infekce přesně neznáme, jsme na úrovni empirické léčby, kdy nějakého původce předpokládáme, takže usoudíme, že pravděpodobně toto ATB by mohlo být nejlepší.

Cílená léčba: podání léků na základě výsledků kultivačního vyšetření, je velmi vhodná. Cílená léčba je přesná léčba, kdy se pacientovi dávají nejvhodnější ATB. Nasadí se v případě, že víme, co je původcem infekce, a kdy přesně známe, jak je ten původce citlivý nebo rezistentní na dané ATB. Ze seznamu ATB pak vyberu nejvhodnější na základě jeho vlastností a klinického stavu pacienta.

Rezistence bakterií: odolnost, schopnost vzdorovat lékům.

Citlivost bakterií: stav, kdy víme, která ATB na bakterie zaberou.

Čtěte také:

   
07.10.2013 - Zdraví - autor: odborný článek

Komentáře:

  1. [13] JTinacz [*]

    bylo by super, kdyby tu nějaká lékařka popsala, co všechno by mělo předcházet předepsání antibiotik. Myslím, že minimálně třeba udělalat CRP, streptest (je jasné, že na stěry se díky kultivaci čeká moc dlouho) a tak....moje doktorka si poslechla dítě a předepsala antibiotika....když mě to cestou domů došlo a volala jsem jí, jestli si je fakt jistá, když neudělala žádný test, že je to bakteriálního původu (malá byla hodně zahleněná, rýma, kašlík ze stékajících hlenů, ale žádná teplota, ani zvýšená), tak mi řekla, že ona to prostě VÍ, že tam ten zánět je a nepotřebuje si dělat nějaké testy Sml15

    superkarma: 0 22.10.2013, 21:47:34
  2. [12] Pavla_b [*]

    ToraToraTora — #5 já mám pocit, že při angíně se atb dávajíSml80 a není to nic divného.

    superkarma: 0 09.10.2013, 11:27:30
  3. avatar
    [11] gerda [*]

    OlgaMarie — #10 ale jo, samozřejmě uznávám, že mnohé nemoci jsou psychosomatického původu, ovšem musí se hodně rozlišovat.

    superkarma: 0 07.10.2013, 18:27:26
  4. avatar
    [10] OlgaMarie [*]

    gerda — #7 Ty nemluvíš, ty ho posloucháš. Není nutné dělat si ironickou legrácku a zesměšňovat, když něčemu nerozumíš.Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #11
    superkarma: 1 07.10.2013, 17:20:15
  5. [9] Leena [*]

    Ono jde o rozumnou míru. jsou doktoři, co dávaj antibiotika na všechno -bez výtěru, bez důvodu.

    já jsem zažila už víckrát, že mi antibiotika vůbec nepomohly a bylo mi po nich ještě hůř než předtím. Syn taky dostal antibiotika a výledkem bylo, že se mu nemoc 3x vrátila a vymlátilo mu to akorát veškerou střevní mikroflóru. takže bych si použití antibiotik hodně rozmyslela, u sebe i u dětí. Na vážné nemoci určitě ano, na "kašlíčky" spíš ne.

    antibiotika jsou taky rizikové léky, dá se po nich třeba ohluchnout, když vám je nadávkují blbě...

    superkarma: 2 07.10.2013, 13:52:10
  6. [8] Lisa11 [*]

    Taky jsem  si myslela, že dělám něco dobrého, když dětská lékařka předepisovala synovi antibiotika několikrát za rok bez nějakých odběrů. V případě monoukleózy se to bohužel vymstilo. Dala antibiotika před tím, než přišly výsledky. Dodatečně přiznala, že antibiotika průběh nemoci zhoršují. Psala je dokonce i v případě, že nemoc diagnostikovala jako virózu. Syn je již dospělý a jeho obvodní lékař píše antibiotika na každou rýmu či kašel. Tak je prostě nevyzvedává z lékárny a doma se vyleží a pomocí bylinek vyléčí. Nechápu, proč nás v článku hned straší transplantací ledvin, když antibiotika nebudeme brát.

    superkarma: 0 07.10.2013, 13:41:42
  7. avatar
    [7] gerda [*]

    OlgaMarie — #3 jako, že bych mu tu angínu zkusila rozmluvit?Sml57

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #10
    superkarma: 3 07.10.2013, 13:12:17
  8. avatar
    [6] OlgaMarie [*]

    Klára Křížová — #4 Tu měl syn asi v 5 letech. Dostal tehdy penicilín, pak jsme museli na nějaké speciální vyšetření a tam dal lékař najevo rozhořčení a šel odvedle naší lékařce volat...penicilín pak nesměl, musela jsem to hlásit.

    superkarma: 0 07.10.2013, 12:24:42
  9. avatar
    [5] ToraToraTora [*]

    Alenka0010 — #2 Při angíně? Obyčejné angíně? Tak to mi ještě lékařka atb ani nenavrhla

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #12
    superkarma: 0 07.10.2013, 11:52:37
  10. [4] Klára Křížová [*]

    Alenka0010 — #2 Také bych si třeba při spálové angíně nedovolila dítěti nedat ANT...

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #6
    superkarma: 0 07.10.2013, 11:47:43
  11. avatar
    [3] OlgaMarie [*]

    Alenka0010 — #2 Nemoc je zpráva. Drtivý počet nemocí má k vypuknutí nutný psychosomatický původ, který důkladným vyšetřením a pohovorem odhaluje lékař homeopat. Pokud jsou rodiče ochotni s lékařem spolupracovat, tak homeopatické přípravky mají opodstatnění a k organizmu jsou šetrnější.  Sice nerozumím tomu, jak to funguje, ale vidím-li účinnost, nezatracuju je. 

    Angína signalizuje potlačované emoce a potlačovanou kreativitu. Když si s dítětem promluvíš, budeš koukat, co ho všechno na dušičce bolí.

    1. na komentář reaguje gerda — #7
    superkarma: 1 07.10.2013, 11:10:10
  12. avatar
    [2] Alenka0010 [*]

    Tak samozřejmě zbytečné nadužívání atb není dobré, ale např. při angíně dát děcku místo účinných atb homeopatika mi přijde fakt nezodpovědnost. A že jsou takové matky Sml15.

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #3
    2. na komentář reaguje Klára Křížová — #4
    3. na komentář reaguje ToraToraTora — #5
    superkarma: 3 07.10.2013, 09:38:46
  13. avatar
    [1] OlgaMarie [*]

    Bez ATB jsem se obešla 20 let. Moje obvodní MUDra má mou kartu označenou. Vzala to tehdy naprosto v klidu. Pokud jsem k ní někdy musela zajít, vždy podumala, co by mně doporučila. Vždy to byl hlavně klid v posteli a pitný režim nebo někam koukla a poslala mě do prodejny léčivých rostlin.

    V době, kdy jsem se rozhodla ATB nebrat, byly děti takřka dospělé. Někdy daly na mne, jindy na lékaře. Za své děti nyní odpovídají oni. Snacha věří homeopatickým přípravkům, se kterými má dobré zkušenosti. Dcera to ještě řešit nemusela.

    superkarma: 0 07.10.2013, 09:22:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme