Tak tuhle větu jsem si vyslechla asi tak před hodinou od svojí maminky.

Právě prožívám nelehké životní období,  pravděpodobně se budu v nejbližší době rozvádět.

Asi tak deset let mi trvalo, než jsem pochopila, že mě manžel nechce jako rovnocennou partnerku, ale jako objekt posílení svého ega.

Cesta poznání, kterou jsem nastoupila, je hodně trnitá a postupně se promítá do všech vztahů, které mám. Tudíž i do mého vztahu k rodičům, zejména k matce.

Uvědomila jsem si, že také ona se mě snažila celý život ovládat a směrovat a její zásluhou jsem se vrhla do náruče egoisty a vyžívala se v roli oběti tak dlouhou dobu. Ne, nechci svalovat vinu za nezdařené partnerství na rodiče, to ne. Kdyby si můj manžel vzal někoho s větším sebevědomím, který by se nebál říci mu pravdu i za cenu líté hádky, bylo by vše ok. Jenže já léta ustupovala a chránila rodinný klid a snažila se dělat vše, jak se má.

Bohužel jsem také manželovi zamezila přístup k sebezdokonalování, měl pocit, že už dokonalý je. Takový dobře zpackaný manželství.

Nicméně prvky rebelie by se daly objevit i v těch obětavých letech. Vlastně jsem žila trochu jiný život v práci a jiný život s rodinou. Postupně jsem také dosáhla finanční nezávislosti a tím si také ulehčila rozhodování, zda do toho "praštit".

Myslím, že už jsem dostatečně silná vyslechnout věty, jako:

 

"Co jsme komu udělali, že jsou s tebou takové problémy?" (Asi všechno všem)

"Správný chlap, když přijde domů, tak očekává čistou a voňavou manželku v útulném a uklizeném bytě…" (To je připomínka k mému, dle matky, zcela zoufalému vztahu k úklidu, dle mého, prostě nemám talent na uklízení, ale taková hrůza to zdaleka není.)

"Jak je možné, že chodíš v neděli v teplákách?" (Nevím, proč bych neměla chodit, když přes týden se musím kvůli zákazníkům oháknout, tak se chci cítit pohodlně.)

 

Respektuji svoji matku, ale bohužel, vlastně bohudík už mám jiné názory.

Proto věta z nadpisu:

"Co jsme udělali špatně, že jsi úplně jiná?

mně teď už přijde spíše jako lichotka.

 

Prosím tedy rodiče, kteří to čtou, nesnažte se svoje děti ovládat, jenom jim zkazíte život.

A respektujte je.

Díky i za ně.

 

S přáním hezkého dne 

Vaše krokev

 
Milá krokev, gratuluji. Našla jsi sama sebe a dokázala ses vymanit z pozice oběti, z toho, že ses cítila povinna respektovat přání všech okolo. Myslím, že se Ti nyní rozhodně lépe dýchá, viď? Posílám Ti malý dáreček... snad tě potěší.
 
Hezký den všem přeje
 
Reklama