Reklama

Psychosomatika. Mluví se o ní poslední dobou hodně. Přitom ještě před pár lety vyvolávaly souvislosti mezi duší a tělem, o kterých – zjednodušeně řečeno – psychosomatika je, u mnohých posměšný úšklebek. Láry fáry, nemoc je nemoc.

V tomto směru se tedy snad blýská na lepší časy. Žádný dobrý lékař už snad nepochybuje o tom, že věci nemoci je třeba vnímat v souvislostech. Vše je totiž v hlavě. A že si do ní za ty roky navalíme kvůli svému okolí a hlavně naším nevědomým postojům pěkného sajrajtu…

žena

Proč se to stalo zrovna mně,“ pomyslíme si často, když nás potkají nějaké zdravotní problémy. Odpověď může být kupodivu snadná. Jen bychom se na náš život museli umět podívat z hlediska psychosomatických principů.

  • A že to není pro naše ego zrovna příjemné pokoukání. Natož ta práce kolem pak. Přijmout zodpovědnost za svoje zdraví je totiž pěkná dřina.

knihaVelmi pěkně vše popsala a přes vybrané příběhy přiblížila MUDr. Jarmila Klímová ve své knize Psychosomatický dotek motýla. Pročetla jsem ji a něco málo víc o životě opět pochopila. Nejsem si jista, zda to dokážu aplikovat na sebe, na své vlastní zdraví. Tam pomáhá ten nadhled a objektivní odstup odborníka, ale umožnilo mi to se na řadu lidí a jejich chování podívat jinak. Dřív bych si často na jejich účet pomyslela něco nelichotivého, dnes už vím, že ten pomyslný pes bývá zakopaný někde jinde. A já s tím nemám vlastně nic společného. Povětšinou už i pochopím, proč se tak daný člověk chová. A neberu si to tudíž osobně, což je mimochodem také velká úleva. Takže nakonec svému zdraví přece jen prospěji.

Inu, stále je čemu se učit. A kdyby se chtělo i vám, tak tady jsou jako ochutnávka tři postřehy z knihy, jež stojí za pozornost a přemýšlení:

  • Nechtějte dělat vše dokonale! Být skvělou matkou, manželkou, pracovnicí… Se slovem DOKONALE může totiž velmi rychle přijít slovo DOKONAT. Zatímco se snažíme být NEJ, svět kolem zešedne, není se z čeho radovat. Když je jediným měřítkem a základní životní linií vyhovět vytyčenému ideálu, přichází většinou pád. Nemoc.
  • Matky jsou schopné svým chováním povznést vlastní děti ke hvězdám stejně jako je zmrzačit v pocitech bezvýchodnosti a malosti. Ani jedno nedělají s primárně zlým úmyslem. Dělají jen to, čeho jsou ve svých horizontech schopny.  
  • Mít se ráda není nic jednoduchého. Musíme se často zpronevěřit tradicím, vnějším tlakům a potřebám těch, kteří se touto myšlenkou vlastně nikdy ani nepotkali. Neodsuzujme je… Zkusme zvednout hlavu a roztáhnout křídla vstříc touze, která nebude širším okolím nikdy oceněna. Nevadí. Benefit přijde i bez jejich přízně.

(zdroj rad: Jarmila Klímová: Psychosomatický dotek motýla)

Tak ať se nám daří.

Přečtěte si také: