Bulvár

Co je po smrti? Víte to?

 

Často slýchávám, že smrtí vše končí. Smrt rovná se konec.... Občas však také slýchávám, že smrtí zdaleka nic nekončí, ba naopak...

 

Co člověk, to názor na smrt. Někdo je skutečně skálopevně přesvědčen, že smrt je tou poslední a definitivní tečkou. Tečkou, za kterou následuje už jen jedno děsivé slůvko: NIC.
Jiní zase věří, nebo snad doufají, že smrt je jen jakýmsi přechodem do jiného světa.

 

Kde je ukrytá pravda? Těžko říci...

 

Mám kamarádku, která před několika lety měla ošklivou dopravní nehodu a doslova a do písmene bojovala o holý život. Lékaři jí dávali 00pouhých pět procent na přežití.

Čtyři dny byla v kómatu. Odpoutána od tohoto světa, odtržena od života, jaký známe.

 

Čtyři dny bojovala tváří v tvář se smrtí.... a vyhrála. Utekla té zubaté potvoře a ani jí nezamávala na rozloučenou.

Snad jakýmsi nedopatřením, snad jakousi chybou si však z tohoto boje, z této cesty, která vede na druhý břeh, přinesla vzpomínky...
Nebo to byly jen pouhé sny?

Posouzení nechám na vás.

Předložím vám její příběh, vyprávění o tom, co cítila, co viděla ve chvíli, kdy zde na Zemi byla již téměř mrtvá.

Závěr si udělejte sami....

 

Ne, to celé se zapomenout nedá. Jednu chvíli běžím z nákupu, v hlavě miliony věcí, které ještě musím dnes stihnout, a pak náhle zběsilé troubení, pohled na auto, rána, tma...

 

Pamatuji si, že vše kolem mě bylo bílé. Trošku jako mlha, ale hodně osvětlená mlha. Spousta lidí se mě ptá, zda jsem viděla tunel. Ne neviděla. Jen jsem cítila, že je kdesi v té mlze místo, snad jakási brána, kterou když projdu, není cesty zpět.

 

Procházela jsem se v té mlze a chtěla zpět. Cítila jsem se jak ztracená, jak zmítající se v bludišti...
Vím, že jsem tam nebyla sama, ale nikoho jsem neviděla.

Slyšela jsem dětský smích, hádku, křik, sténání jako při souloži...

 

Pak jsem měla pocit, jako když mě jakási neviditelná síla táhne právě k té bráně, odkud není návratu. Nemusela jsem se hýbat, vlastně jsem nemusela dělat nic a stále jsem se k ní přibližovala a přibližovala.

 

Pak jsem náhle stála na onom místě a vím, že stačil krok a přešla jsem navždy na druhou stranu.

Náhle jsem však začala slyšet hodně vzdálené hlasy, zmatené hlasy... myslím, že to byli lékaři, kteří mě oživovali, ale jistá si nejsem.

 

Pak přišel pád. Padala jsem a padala a tím moje vzpomínky končí. Probrala jsem se v nemocničním pokoji plném pípajících přístrojů.

 

Co mi však nejvíc utkvělo v paměti je, že jsem TAM absolutně neměla pojem o čase. Jakoby čas neexistoval.

 

Tak co říkáte? Byla to jen jakási podivná hra mozku? Zvláštní sen? Nebo ona žena skutečně nahlédla k branám smrti?

Zažili jste, případně slyšeli i vy podobný příběh?
Prožili jste vy nebo někdo ve vašem okolí klinickou smrt?
Co si myslíte o smrti? Je to opravdu definitivní konec? Nebo život zde je jen jakýmsi zlomkem nekonečného putování našich duší?

 

Psát mi můžete již nyní na e-mail redakce@zena-in.cz. Opět budu za nejzajímavější příspěvky rozdávat dárečky, opět budu se zájmem pročítat vaše názory, zkušenosti, vaše vyprávění....

 

Téma dne: Posmrtný život právě odstartovalo.

 

 

   
12.08.2005 - Společnost - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [132] sara.l [*]

    Nyotaimori: bruna: já to chcu taky vidět...už je to dávno nebo teď někdy?

    superkarma: 0 12.08.2005, 22:11:42
  2. [131] bruna [*]

    Nyotaimori: ja to videla, vybornej film!

    superkarma: 0 12.08.2005, 21:53:31
  3. avatar
    [112] Suzanne [*]

    Bůh ví...chtěla jsem napsat

    superkarma: 0 12.08.2005, 16:18:24
  4. avatar
    [108] Suzanne [*]

    Jo jo,

    superkarma: 0 12.08.2005, 16:17:29
  5. avatar
    [100] floo [*]

    106: neřekla bych, že je to formou útěku, ale prostě mám na to svoji teorii, nechci věřit v boha, protože někdo řekl že existuje, mám svou vlastní víru, věřím ve vyšší principy, věřím v zákony přírody, a věřím v energii, která se po mé smrti přemění v něco dalšího, vesmír není jako zmiňovaná žárovka, nikdo nedokáže dohlédnou na jeho konec...

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:20:42
  6. avatar
    [93] floo [*]

    david.lister: ty jsi strašný realista a skeptik, připadá ti, že si myslím, že jsem nesmrtelná? omyl, a nejsem ani zaostalá...ale je to otázka na kterou neumí odpovědět nikdo. Jeden věří tomu, druhý zase onomu, ale fakt je ten, že se to stejně za života nedozvíš.
    Mě to prostě přijde jednodušší, říkat si že je další cesta...nemáš pak takový strach ze smrti (setkala jsem se, když jsem padala ze skály :-)), a bolest z toho,že někoho ztratíš je taky menší, tedy aspoň pro mě.
    Když si představím, že mi zítra zemřou rodiče, a já už nikdy nebudu mít příležitost je vidět nebo se rozloučit, tak mi z toho je děsně smutno.
    Možná je to můj obranný systém, ale nechci si to připustit.

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:10:44
  7. avatar
    [88] Happines [*]

    Děsí mě představa, že po smrti není nic. Svět se bude točit dál, čas bude plynout. Ten pocit prázdnoty je opravdu hnusnej. Asi proto věřím, že po smrti něco je nebe nebo peklo, prostě cokoliv. Možná se mi pak bude snáz umírat.

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:58:23
  8. avatar
    [85] floo [*]

    david.lister: dobrá souhlasím, asi je rozdíl když vyrůstáš ve slušné rodině, než když je tvoje matka prostitutka a otec povaleč co jí mlátí, to není zrovna moc dobrý příklad pro dítě.
    Jééé, teď jsem dostala na stůl voňavou kávičku...tu si vychutnám.
    Není ti smutno, když si představíš, že jednoho dne ten tvůj život skončí a pak už nikdy nic nebude? nikdo myslím, nemůže v životě prožít úplně všechno co chce.

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:50:05
  9. [84] majer [*]

    to se dozvíme až tam budem!nevím jak kdo,ale moc zvědavý nejsem!

    max.

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:48:53
  10. avatar
    [82] floo [*]

    pardon, NESOUVISÍ, nějak jsem se do toho zažrala

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:32:53
  11. avatar
    [81] floo [*]

    david.lister: já myslím, že to není pravda...není pravda, že se člověk nemůže stát přes noc vrahem, stejně jako není pravda, že když vyrůstáš v úplné a milující rodině, nezačneš brát drogy, je to individuální...výchova s tím nesouhlasí, je to rozhodnutí dospělých (i když ne v každém případě) lidí, které v jejich věku už výchova neovlivňuje, utvořili si své vlastní postoje...

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:31:39
  12. avatar
    [77] Bába Bára [*]

    A co to takhle trochu "říznout" sci-fi? Po "smrti" tady se třeba dostaneme do nějaké jiné dimenze - ať už v jakékoliv podobě. No a vzhledem k tomu, že vesmír je zakřivený, tak se občas mohou dvě dimenze protnout - a ten "mrtvý" má najednou šanci nám něco říct, vzkázat (třeba tou rozbitou skleničkou...). Tohle je (zjednodušeně) ten můj způsob, jak se vyrovnat se smrtí - v boha a nebe nevěřím a že by pak nebylo už vůbec nic, je pro mě moc těžké....

    superkarma: 0 12.08.2005, 12:59:58
  13. avatar
    [74] floo [*]

    Harantka: myslíš začátek čeho?

    superkarma: 0 12.08.2005, 12:20:11
  14. avatar
    [70] floo [*]

    david.lister: tohle je přece nesmysl, s výchovou to nemá nic společného, viz včerejší diskuze....je to rozhodnutí člověka, závisí na tom v co věří...pokud přijdeš o dobrou práci, o partnerku atd. pak buď půjdeš vyloupit banku a stane se z tebe kriminálník a alkoholik (popř. feťák), a nebo si řekneš, že věříš v to, že dokážeš začít znovu...ale to je jen příklad, jsou ticíce katastrof kdy si mohl někdo říct že na to sere a jen tak přežíval, a nebo se rozhodl s tím něco dělat. Výchova to nijak neovlivní.

    superkarma: 0 12.08.2005, 12:01:40
  15. avatar
    [69] floo [*]

    david.lister: těžko říct, já nevím, kde vzniká duše, duše je pojem, podle mě je to spíš forma energie, kterou v sobě má každý člověk...stejně jako vesmír je pojem, veříš, že existuje vesmír? a co to znamená? není ještě něco víc než je vesmír? máme planety, galaxie, ale co je za tím nikdo neví, přesto je to tam...chápeš co tím chci říct?
    Když zanikne vesmír, zaniknou duše? já nevím, nebude to mít spíš takový dopad na něco vyššího jaký má ekologická katastrofa na vesmír?

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:57:42
  16. avatar
    [67] floo [*]

    Meander: já věřím tomu, že všechno na světě má svoje protiklady, věřím, že všechno zlé co lidé udělají se jim vrátí...nemám ráda nenávist, zlo, pomstu atd...
    je mi moc líto, co se ti stalo, ale je možné že ten žal se dostal tak hluboko, že si třeba nechceš připustit, že se s nimi po smrti můžes setkat, co kdyby to nebyla pravda, ublížilo by ti to víc? po smrti asi už ne, nemáš co ztratit.

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:50:27
  17. avatar
    [65] Meander [*]

    david.lister 64: I když obvykle o tvé inteligenci a vtipnosti nepochybuji, tohle je docela trapas

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:47:01
  18. avatar
    [62] Meander [*]

    floo: Jinak, já věřím v karmu.

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:41:06
  19. avatar
    [61] floo [*]

    david.lister: ale přece když zhasneš žárovku tak vidíš tmu, i ta se dá vidět, to není nic...a co ta energie?to není jen součást těla, ne to co ti dá třeba cadbury s rozinkama, ale ta obrovská masa energie???ztratí se? člověk přece není jen maso, kůže, vnitrnosti, tomu nevěřím...

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:39:55
  20. avatar
    [55] Meander [*]

    floo: Během půl roku mi zemřela babi, máti i táta. Kdybych o tom přemýšlela, skončím v Dobřanech v polstrované cele.

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:27:41

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [54] floo [*]

    Meander: já nevím, ale osobně nad tím dost často přemýšlím, když ti odejde někdo blízký apod. tak se zamýšlím nad tím, jestli to smrtí opravdu končí...je to otázka nad kterou se občas musí zamyslet každý ne?

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:26:16
  2. avatar
    [52] Meander [*]

    Lidi, neberte ten život tak vážně. Stejně z něj nevyváznete živí

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:20:44
  3. avatar
    [51] floo [*]

    david.lister: nerada bych, aby se slovo berlička stalo součástí mého slovníku :-), a co si tedy vlastně představuješ pod tím pojmem nic? vidíš jen svůj hrob v bouři nebo tak něco?

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:14:40
  4. avatar
    [49] Meander [*]

    Mohu ze své zkušenosti prohlásit, že když jsem stála na prahu smrti (3x), žádný život se mi zpětně nepromítal, žádné světlo jsem neviděla. Jenom se zdálo, že se zastavil čas a zmizel zvuk.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:47:00
  5. avatar
    [48] floo [*]

    Harantka: někdy se mi stává, že když mám takové svoje období přecitlivělosti, tak vnímám x krát víc spoustu různých věcí, ale někdy mě to až nahání strach a tak se snažím to v sobě potlačit, mívám pocit, že kdybych chtěla mluvit s duchy tak by to snad nebyl ani problém...
    Myslím že všechno co jsme vychází z toho čemu v tu chvíli věříme...

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:43:45
  6. avatar
    [47] zonan [*]

    zolinda 33: Když chce duše prožít pocit "odpuštění", jak jinak to může zařídit než tak, že si nechá ublížit? V knize "Malá duše a slunce" od Neala Donalda Walsche se malá duše rozhodne prožít pocit odpuštění. Velmi po tom touží a tak usilovně hledá jinou duši, která by ji měla ublížit. Všechny duše jsou však dokonalé a zářící, ale nakonec se najde druhá dušička, která ji tolik miluje, že svolí a stane se tou, která ublíží. Na závěr však duše, která bude ubližovat, prosí onu malou dušičku, aby nezapoměla, že jsou sestry a pomohla jí opět se stát láskyplnou a milující.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:42:30
  7. avatar
    [45] floo [*]

    Harantka: asi není dobré zakládat si životní postoje na tom co jsi byla v minulosti, nechtěla bych být taková nebo maková kvůli tomu, že jsem v minulosti napáchala něco zlého, ale proto, že to prostě chci...
    Myslím, že by se změnilo hodně, kdybych věděla, že jsem před x životy znásilnila svého manžela, myslím, že by mi to ani nevěřil :-)

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:23:55
  8. avatar
    [43] floo [*]

    MonikaM.: vloni v červenci mi zemřela babička na rakovinu jater, děda zemřel, když byla moje máma malá (13).
    Ještě několik let před touto nemocí trpěla rakovinou střeva. Při té první nemoci se jí zdál sen, jak si pro ni děda přišel, ale ona ho vyhodila s tím, že s ním nikam nepůjde...Když ji zjistili nemoc podruhé (to už měla metastázy) tak se jí sen zdál znovu, ale tentokrát jí vzal za ruku a ona s ním odešla. Ten den, co zemřela, jsem ráno odcházela do práce, jako obvykle jsem se před odchodem podívala do zrcadla, a viděla jsem jí stát za sebou, jen na malinkou chviličku, tak jsem si říkala, že se mi to zdálo (bylo to v 8:35), o hodinu později mi volala mamka, že babička v 8:35 zemřela...

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:02:36
  9. avatar
    [39] floo [*]

    Harantka: nemůžu říct, že jsem si jistá, ale myslím, že připravená bych byla...mohla bych být něco horšího než vrah, psychopat? myslím, že kdybych provedla nějaké těžké zločiny, nepromítlo by se to do tohoto života?
    Jinak díky za typ.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:51:32
  10. avatar
    [37] floo [*]

    Harantka: víš je to hodně složité, je tolik různých teorií a aspoň mě osobně přijde že na každé z nich něco je...možná přiju po smrti na tu louku a bude tam brána, možná, že se budu pohybovat v nějakém prostoru a projdu několika dimenzemi než se moje duše rozhodne odpočinout aby se mohla vrátit...zažila jsem v životě pár věcí, které rozhodně nedokážu vysvětlit, proto jsem přesvědčená o tom, že někde za tou hranicí života je další cesta.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:46:00
  11. avatar
    [34] floo [*]

    Jitonka: já věřím v posmrtný život, chtěla bych žít podle svých názorů a zásad, ale bohužel žijeme v takové době, kde ti to není umožněno tak jak bys chtěla, ale není to proto, aby přišla odměna, ale proto, že mi to přínáší radost...když občas vidím co se se světem děje, tak se mi chce brečet, ale jsou to jenom důsledky toho, jak lidé přemýšlejí a co dělají.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:36:02
  12. avatar
    [32] floo [*]

    Harantka: ale na druhou stranu by to mohlo pomoci lidem, kteří třeba nevědí, proč tu jsou a hledají v životě nějaký smysl, když budou vědět, že byli vrahové, zloději atd., třeba by se snažili udělat něco dobrého, někomu pomoci...ale nevím, každý jsem jiný i když musím přiznat že bych ráda věděla co jsem byla zač...

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:31:58
  13. [30] a.... [*]

    věřím, že duše je nesmrtelná, když máte možnost vidět těžce nemocného trpícího člověka, kterému nelze pomoci, uvědomíte si, že smrt je vlastně milosrdná, osvobozující, branou ke klidu a není třeba se jí bát,neznamená konec,jen přechod k jinému stupni existence...
    že by existovaly nějaké minulé a další životy- o tom jsem kdysi uvažovala, ale všechny knihy, které by to měly potvrdit, mě paradoxně přesvědčily o tom, že nic takového neexistuje

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:28:18
  14. avatar
    [28] floo [*]

    zonan: jasně, to je pravda, ale když pozná jen jednu z těch věcí a víc nestihne? myslíš, že fyzická bolest (někdo třeba trpí celý život stašnými bolestmi zad), je způsobena něčím zlým co kdysi ten člověk způsobil? četla jsem několik článků, kde psalo několik lidí, že zkoušeli hypnózu,díky ní se vyléčili...

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:26:21
  15. avatar
    [27] floo [*]

    Harantka: ano, to je možné..., člověk nikdy neví co? je mi líto akorát toho těla, které neví, proč se děje to co se děje.Ale něco na tom určitě bude. Předpokládám, že věříš na minulé životy, co si o tom myslíš?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:23:06
  16. avatar
    [25] zonan [*]

    floo: představ si malé dítě. Řekneš mu, ať nešahá na rozpálenou pec, že se spálí. Dítě má vědomost o tom, že pec pálí, ale neví, co to znamená. Musí si to vyzkoušet a spojit teorii s fyzickým prožitkem. Stejně tak duše. Má veškeré vědomosti vesmíru, ale jak pozná teplé, když neví, co je studené? Jak pozná radost, když nezná smutek? Jak poznáš pocit nasycení, když nepoznáš hlad? V porovnání s věčností je lidský život jen velmi kratičký úsek.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:20:40
  17. avatar
    [24] RenataP [*]

    Věřím, že po smrti něco je. Něco, z čeho se pak opět narodíme do dalšího života, kde si zas musíme odčinit staré hříchy a zlepšovat karmu.
    Taky jsem už slyšela o tom, že malé děti mají lepší spojení se svým minulým životem, postupem času se tohle spojení ztrácí a dospělý člověk už ho v drtivé většině nemá.
    Už jsem se načapala, jak přemýšlím, kdo asi tam byl náš v minulém životě.......

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:18:58
  18. avatar
    [22] floo [*]

    zonan: ano, myslím, že bychom mohli být bytosti Věčnosti,ale nechápu to, proč by si někdo zvolil narodit se rodíčům třeba někde v Africe, kteří jsou nemocní a chudí, aby potom trpěl hlady a zemřel?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:15:05
  19. avatar
    [21] zonan [*]

    Výtah z knihy "Poselství z věčnosti"
    ...Jsi zde na zemi spirituální bytostí, která prožívá lidskou zkušenost. Sám sis zvolil sem přijít. Nebyla to žádná náhoda, že ses narodil ze dvou lidí, kteří jsou tvými biologickými rodiči. Byl sis vědom, kdo jsou, byl sis vědom okolností, za nichž jsi byl počat, a jejich genetického modelu. Řekl jsi: „Ano!“
    Jsi spirituální bytostí, která se vyvíjí k osvícení. Země je školou, která ti poskytuje vědomosti a poučení. Je to jedinečná planeta s jedinečnými životními formami. Jediné místo ve vesmíru, kde se užívá šesti smyslů – zraku, sluchu, chuti, hmatu, čichu a intuice – spolu s energií, kterou nazýváme emoce, ke spojeni viditelného těla s neviditelným duchem.
    Každá hmatatelná věc na planetě Zemi pochází z Jednoho Božského Zdroje a všechno je stvořeno z jednotlivých částí energie.

    ....Jsi na této planetě hostem, a tak se od tebe očekává, že ji opustíš takovou, jakou jsi ji našel, nebo ještě v lepším stavu. Jsi odpovědný i za ostatní životní formy, které nemohou mluvit, aby si samy pomohly. Jsi odpovědný za sliby, které učiníš, za ujednání, jichž se účastníš, a za výsledky veškeré své činnosti. Je důležité vědět, že spirituální evoluce nezačíná ani nekončí. To není, jako když se otevře a zase zavře vodovodní kohoutek. Když člověk zemře, je to jenom přestávka v nějaké zajímavé činnosti.
    Ve skutečnosti je nemožné někoho zabít. Lidé jsou bytosti Věčnosti, i když smrt jejich fyzické vyjádření přeruší. Jsi zodpovědný za svou bezmyšlenkovitost stejně jako za bolest a utrpení, jež jsi možná oběti způsobil, a za to, jak to ponesou lidé blízcí oběti. Zemřelý ti to nemá za zlé, ale společnost ano.
    Aby se udržela rovnováha, musíš se stát odpovědným za vše, co uděláš a řekneš. Musíš se vynasnažit ctít život, vážit si ho a všemi způsoby ho podporovat.
    jsi zodpovědný také za svoje tělo. Je to dar, který ti byl propůjčen, a sestává z prvků, které pomáhal zformovat život. Zanedbávat své tělo nebo ho zneužívat je nezodpovědné.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:11:27
  20. avatar
    [20] floo [*]

    MonikaM.: jak to myslíš, že přišli, můžeš trochu rozvést?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:10:37
  21. avatar
    [16] Májík [*]

    Tak já budu patřit mezi ty "nevěřící". Jsem svým myšlením silně nevěřící, ateista, materialista a já nevím, čím vším se to nazývá, každopádně dokud by mě něco takového nepotkalo, tak nevěřím, že po smrti je ještě něco dál.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:04:33
  22. avatar
    [13] floo [*]

    co třeba lidi, kteří tvrdí, že viděli duchy, nebo jiné podivné věci. Já myslím že stopro musí něco být, nebo tomu alespoň chci věřit, je pak asi jednodušší umírat, když člověk ví, že ta cesta někam pokračuje ne?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:02:58
  23. avatar
    [10] Arči [*]

    Já myslím, že po smrti určitě něco je. Jsem o tom přesvědčená.

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:51:16
  24. avatar
    [9] *modrá [*]

    A já zas věřím že po smrti ještě něco je..že někam pokračujeme..a že ještě jednou potkáme všechny které máme rádi..fakt tomu věřím

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:45:24
  25. avatar
    [8] Žábina [*]

    dlouho jsem nevěděla, čemu věřit až jsem si jednou tady na ženě-in přečetla rozhovor dvou nenarozených dětí v děloze a od té doby si říkám, že co nemůžeme vidět, neznamená, že neexistuje

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:41:39
  26. avatar
    [7] Kekka [*]

    Mluvila jsem s člověkem, který si prožil klinickou smrt. Předesílám, že to byl člověk věřící, který sám doufal, že po smrti něco následuje. Bohužel po procitnutí mi řekl, že po smrti nic není. Tak nevím

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:30:04
  27. avatar
    [6] Trinitty20 [*]

    Klinická smrt je téma na dlouho. Ten kdo zažil nebo se k ní přiblížil může povědět víc.

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:13:44
  28. avatar
    [4] Běla [*]

    Po smrti nemusím platit daně a další nesmyslné poplatky. Předpokládám, že po smrti jsme i neviditelní, tak nakopu i spoustu duší do prd..e.

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:53:45
  29. [2] mamoutek [*]

    Tak to jsem docela zvědavá na reakce, já jsem víc přesvědčená o tom, že po smrti už nic není.

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:36:52
  30. avatar
    [1] svetluszka [*]

    Co je po smrti nevím a doufám, že to hned tak nezjistím...

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:35:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme