Ahojky,

bydlím v regionu s největší nezaměstnaností v republice a jsem vystudovaná ergoterapeutka (druh rehabilitace) - to je pro hledání práce vražedná kombinace :-)

Hned po škole jsem nastoupila do práce, ale ve městě vzdáleném asi 70 km od mého bydliště. Vydržela jsem tam rok a půl a poté jsem dala kvůli problémům s nadřízenou výpověď a vrátila se domů. Přihlásila jsem se na pracák a začala si hledat práci:
v nemocnici - propouští se,
na LDN - propouští se,
stacionář pro romské děti - co to je ergoterapie? Potřebujeme dobrovolníky, bez nároku na plat,
domovy důchodců - ergoterapeuty máme, díky,
kojenecký ústav - nemáme zájem,
soukromé RHB - potřebujeme fyzioterapeuty...
a tak jsem končila půl rok na pracáku, práce žádná. Pak se na mě na poslední chvíli usmálo štěstí. Bývalá profesorka se přimluvila a dostala jsem místo v soukromé RHB, ale musela jsem se naučit různé druhy masáží (a to jsem vždycky říkala, že masírovat NIKDY nebudu :-)), cvičení, obsluhovat přístroje elektroléčby. Ta práce mě fakt bavila, i to masírování.
Pak jsem otěhotněla, porodila a teď mám 1,5letého synka, kojím už jen v noci, jedna babička v důchodu, druhá nezaměstnanaá, švagrová je doma, protože se stará o dcerku, která má cukrovku. A tak si říkám, hlídat má kdo, půjdu za šéfkou, jestli mě nevezme do práce na pár hodin na přivýdělek...
Ale to jsem se přepočítala - pan Rath totiž vydal to nařízení o limitovaných platbách pojišťoven (nebo jak se to jmenuje), a protože minulý rok za první čtvrtletí moji spolukolegové dost marodili, tudíž se vydělalo málo peněz, tím pádem letos pojišťovna proplatí jen 110 % minuloročního výdělku, no a v konečném důsledku nemá šéfka na výplaty. Tím pádem nepotřebuje nikoho navíc, i když pacientů je dost, no a já utřu nos...
A teď přemýšlím, že asi bude nejlepší pořídit si brzo další mimi a být další 4 roky doma, protože s prací je to na draka... A já bych tak ráda do té práce šla, alespoň na pár hodin denně...

Sepy


Milá Sepy,

je to ťažké. Trh práce u nás nie je vobec domyslený.Je to, akoby sme sa pohybovali v začarovanom kruhu. Ak by som nemala dieťa, určite by som na Vašom mieste rozmýšľala o práci v zahraničí. Ergoterapeuti so znalosťou masáží a fyzioterapeutických praktík s profesnou praxou sú veľmi žiadaní a ak sú dobrí, dokážu zarobiť až    2 000 dolárov za mesiac! 
Možno by nebolo od veci poskytovať masáže a terapiu súkromne (to sa dá zvládnuť aj s dieťaťom). Neviem, aké sú Vaše predstavy o živote a do akých hraníc ste schopná zájsť.

Držím palce :-)

 

 

 

Reklama