Rozhodla jste se zhubnout? Existuje několik věcí, které byste měla vědět, než se do toho pustíte, a o nich jsme si popovídali s výživovým poradcem Ivanem Machem.

Většina hubnoucích do svého nového jídelníčku zařadí zeleninu, ovoce a velké množství tekutin. Jenže dohromady to může způsobit nepříjemné komplikace. Doporučuje se až hodinu po konzumaci ovoce nepít. Souhlasíte? A kdy je naopak vhodné pít víc?
Většina druhů ovoce obsahuje více než 90 % vody. Proto nás samo ovoce dobře zavodňuje a další napití proto opravdu není vhodné. Druhým důvodem, proč nepít po konzumaci některých druhů ovoce s vysokým obsahem vody a vlákniny, je vysoký obsah této vlákniny, která do sebe vstřebává nadbytečnou vodu, a tím bobtná – zvětšuje výrazně, až několikanásobně svůj objem.

To samozřejmě pocítíme jako nadýmání a tlak v břišní dutině, a nezřídka následuje průjem. Když se naopak ovoci vyhýbáme, protože nás i jen samotné (bez zapití vodou) nadýmá, a místo něj doplňujeme vlákninu ve formě bezvodých tablet, vodu musíme přijímat. Jinak si vláknina vezme vodu ze střevního obsahu, aby se měla v čem rozpustit. To vede naopak k odvodnění a zácpě.

Často se radí vyhýbat se sladkým jídlům. Jsou skutečně všechny „cukry“ škodlivé?
Tato skupina látek, správně nazývaná sacharidy, má ve stravě zásadní význam. Až na vysokomolekulární sacharidy, které tvoří vlákninu a jsou nevstřebatelné, přináší tato živina do organismu dobře využitelnou energii. Kombinace sacharidů s krátkým a delším řetězcem (též s vysokým a nízkým glykemickým indexem) ve stravě umožňuje zásobit organismus energií v průběhu denních aktivit od rána do večera.

Když potřebujeme rychle dodat energii do těla nebo ji rychle doplnit například po namáhavém výkonu, vezmeme si „rychlé“ sacharidy z ovoce, brambor, medu či pečiva, aby se rychle vstřebaly a vitalizovaly nás. Když např. máme delší přestávku mezi jídlem s aktuální potřebou energie, například mezi snídaní doma v 7 hod ráno a důležitou poradou v práci v 9 hod, vezmeme si „pomalé“ sacharidy, které se zvolna vstřebávají, protože mají delší řetězec - ovesné vločky (neinstantizované), celozrnné pečivo, luštěniny, celozrnné těstoviny a rýže natural (neloupaná).

„Škodlivost“ sacharidů vyplývá jednak z toho, že konzumujeme nevhodné cukry v nevhodnou dobu, jednak z toho, že jich přijímáme velké množství a v nevhodné formě (s vysokým glykemickým indexem, především sladkosti a bílý cukr). To vede k tomu, že přebytek sacharidů v organismu působí takzvané insulinové šoky, způsobující paradoxně chuť k jídlu a hlad, a nadbytečné sacharidy se přeměňuj na tělesný tuk způsobující nadváhu, obezitu a kardiovaskulární problémy.



Ing. Ivan Mach, CSc.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Je autorem řady původních vědeckých prací. Jako vedoucí výzkumný a vývojový pracovník působil na špičkových pracovištích chemického a potravinářského průmyslu. Od sedmdesátých let se věnuje odborné sportovní a dietologické publicistice. Lektoroval řadu knižních publikací. Je autorem mnoha dietologických titulů, překladů, odborných publikací a přednášek. Působí jako lektor řady kurzů, popularizátor fitness a zdravé výživy a dietetický poradce. Jako dietolog spolupracuje s vrcholovými sportovci. Nyní působí také jako soudní znalec. Přednáší na kurzech Poradce pro výživu Nutris. Více informací najdete na www.nutris.cz


Snídaně obohacená o sacharidy tedy nevadí. Ale co večeře? Jak by měla vypadat? Mnoho hubnoucích si zakazuje po páté hodině nejíst...
Klobouk dolů před dámou, která to dokáže! Aby tento výrazný zásah do plynulosti přívodu energie do organismu během dne bez problémů „přežila“, měla by těsně před 17. hodinou aspoň sníst porci velmi pomalých sacharidů, aby se postupně vstřebávaly a dodávaly do těla potřebnou energii večer a v průběhu noci. Jakou energii? řeknete si. I odpočívající organismus potřebuje energii – na pokrytí energetických nároků orgánů, jako jsou srdce, mozek, žaludek, a ke krytí tepelných ztrát apod.

Pokud chcete hubnout, navečeřte se, ale snězte jen přiměřenou porci, aby pokryla pouze aktuální potřebu energie. Měla by obsahovat dobře vstřebatelné bílkoviny k regeneraci unavených svalů třeba z ryb nebo z tvarohové pomazánky a pomalé sacharidy, např. z celozrnné rýže. Je nesmysl, aby nevečeřela žena, která se vrátí z namáhavé práce nebo z podvečerního cvičení. O tom, zda si udržíte hmotnost, nerozhoduje, zda jíte večer, ale zásadní je celkový příjem kalorií v průběhu celého dne, resp. týdne. U normální ženy, která váží 50-60 kg, by denní příjem energie neměl přesahovat 1800 kcal (= 7100 kJ), z toho 2/3 (1200 kcal) by měla přijmout v první polovině dne a 1/3 (600 kcal) ve druhé.

Jde-li vám však o to zhubnout za každou cenu, tak klidně nevečeřte. Počítejte však s tím, že 10-12 hodin hladovění sníží rychlost vašeho metabolismu, energie a s ní i tuky se budou „spalovat“ pomaleji a „šťávu“ potřebnou pro správnou funkci orgánů, které pracují, když vy odpočíváte, si organismus bude brát ze svalů. To je škoda, protože právě ve svalech je ukryta ta největší kapacita na spalování tuků, která se hladověním zmenšuje. Jde o to, aby ani večer, a pokud možno ani v noci, metabolismus úplně „nezamrznul“, takže večerní zeleninový nebo ovocný snack či malá porce bílého jogurtu nezaškodí.

U modelek je velmi oblíbený celer, prý obsahuje záporné kalorie, je to pravda?
Skutečně celer zahradní patří mezi druhy zeleniny s minimálním obsahem energie na 100 g (kořen 210 kJ, nať 140 kJ), které však nelze v žádném případě považovat za záporné (a je to více než např. pekingské zelí, čekanka a fenykl). Je bohatým zdrojem vitaminů A, B1 a B2 podporujících využití tuků a sacharidů a minerálních prvků vápníku, fosforu a křemíku. Listy s dlouhými stonky jsou bohaté na železo, hořčík a antioxidanty a přidávají se čerstvé do salátů, polévek a dalších jídel.

Celerová nať podporuje chuť k jídlu, močopudnost a přispívá k pravidelnosti menstruačního cyklu. Celerová šťáva odvodňuje, a proto se používá při léčení otoků, revmatismu a kožních problémů. V kombinaci s citrónovou šťávou zastavuje nástup chřipky již v raném stadiu. Jak listy, tak kořeny se užívají při terapii vysokého krevního tlaku. Sušeným celerem lze chuťově nahradit v neslaných dietách kuchyňskou sůl. Tedy samé přednosti, ale záporné kalorie – ty opravdu celer nemá.

Je pravda, že jednou za čas je dobré udělat „pročišťovací den“ - celý den nejíst a hodně pít?
Ano, je to vhodné, i když napoprvé doporučuji jen čisticí kúru s ovocnými a zeleninovými džusy. Z hlediska výživy se vlastně jedná o metodu detoxikace, tedy vyčistění organismu od jedovatých a odpadních látek, jejímž účelem je posílení obranyschopnosti organismu, zlepšení zdraví a získání dobrých pocitů. Důležitou součástí takového půstu jsou tekutiny. Měly by se denně vypít nejméně 2-3 litry neslané (nesalinické) minerální nebo stolní vody, která je schopna vyplavit veškeré toxiny z těla.

Bezprostředním výsledkem půstu může být snížení tělesné hmotnosti za 24 hod až o 1,5 kg. To však není jediný důsledek půstu. Na tělo působí osvěžujícím až omlazujícím účinkem, také podporuje vylučování růstového hormonu, který posiluje obranný systém organismu a regeneraci. Na různých klinických pracovištích se půst úspěšně používá při léčení degenerativních chorob od obezity, artrózy a aterosklerózy až k alergiím, ekzémům a trávicím poruchám.

Krátké půsty, trvající 1-3 dny, lze absolvovat bez dohledu lékaře, ale při cukrovce, srdečních potížích a ledvinových poruchách může být hladovění nebezpečné. Proto by se takto postižené ženy nejdříve měly poradit s lékařem. Nejbezpečnější a nejsnadnější metodou půstu je džusová kúra. V průběhu celého dne pijeme po malých dávkách čerstvé šťávy z ovoce (hlavně jablka) a zeleniny (mrkev, celer) zředěné vodou.

Tuhle otázku si neodpustím. Nedávno jsme pátrali po původu rčení „Po chlebu se práší z nosu“, víte o tom něco?
Když se nám po nějakém moučném jídle (koláče, chleba, buchty aj.) „práší z nosu“, znamená to, že takové jídlo moc nemusíme nebo se do něj musíme nutit. Typickým příkladem jsou řízky nebo párky, konzumované bez chleba, případně místo koláčků na svatbě raději něco z masa. Vykládám si toto lidové rčení takto. Má zřejmě svůj původ v době, kdy byl chléb základní potravinou a chudí lidé jej často konzumovali samotný, protože nebylo, co k němu nebo na něj. Kdo byl často jen o chlebu, většinou bohatě pomoučeném, tomu se prý „prášilo z nosu“.

Hubnete? Vydržíte nejíst po páté hodině? Obrátila byste se na výživového poradce, nebo víte o hubnutí dost?

Reklama