„Koukej to sníst! Víš, co by za to daly děti v Africe?!“ kázala mi tetička nad talířem plným nedojedeného vepřového a brambor, plujících v omastku.
„Tak jim to pošli!“ vzbouřila jsem se tenkrát s drzostí necelých šesti let. Teď už samozřejmě vím, že dětem v Africe se zbytky jídla poslat nedají, ale tenkrát mě myšlenka na hladovějící sirotky, kterým tetička nepřeje, doslova zvedla ze židle.

Šetříme s jídlem?
A vlastně mě, obrazně řečeno, zvedá ze židle pořád. Nejen v Africe hladovějí děti, a tady se vyhazuje jídlo. Jenže co s tím? Můžeme se samozřejmě snažit šetřit – nekupovat, co nesníme, na talíř si nakládat přiměřeně, nebýt líní dojít si pro čerstvé potraviny, a ne zaplnit ledničku s tím, že co se zkazí, stejně vyhodíme... K tomu nás ostatně v posledních době ponouká i ekonomický tlak. A co ušetříme, to můžeme – pokud chceme, dát na charitu.

Když nemáme kompost ani prase
Ale i když se hodně snažíme, nějaké ty zbytky potravin – třeba i částí, které se v naší kuchyni nezpracují – nám prostě zůstanou. A pokud nemáme prasátko nebo zahrádku, tak nám nezbude než je vyhodit do popelnice. Přitom bioodpad tvoří kolem 40 % vyprodukovaného odpadu, kterého připadá na člověka kolem 300 kg ročně.

Kontejnery na bioodpad
Naštěstí se i v České republice pomalu rozmáhá zpracování bioodpadu z domácností. Po relativně úspěšném pokusu v Praze Chabrech je svoz bioodpadu plánován pro celou Prahu. Odhadem by se mohl rozběhnout kolem roku 2009, sdělila pro Ženu-in inženýrka Vojtěchová z magistrátu hlavního města. V některých částech Prahy – například v Řepích – už sběr bioodpadu funguje – zájemci dostali klíče od speciálního kontejneru a mohou třídit. Klíče proto, že hlavním problémem je, jak ukázala pilotní studie v Chabrech, neukázněnost lidí – především obyvatelů bytovek. Majitelé rodinných domků podle ing. Vojtěchové s tříděním takové problémy nemají.

Pořiďte si domácí kompostér
I pokud se ve vašem městě s tříděním bioodpadu z domácností nepočítá, nemusíte si zoufat. Řešením, které se rozmáhá na západ od našich hranic, je nákup domácího kompostéru. Výsledným produktem pak můžete třeba hnojit pokojové květinky nebo ho věnovat tetě na zahrádku. Kompostování usnadňují také speciální kompostovací pytle, ve kterých lze bioodpad snadno skladovat. Pytel se přitom dá hodit do kompostu celý a rozloží se.

Prospějete přírodě i peněžence
Bioodpad je velmi cennou surovinou především díky celosvětovému úbytku živin z půdy. Na skládkách přitom při jeho rozkladu bez přístupu vzduchu vznikají nebezpečné látky, především methan, které mohou ohrozit životní prostředí. Tříděním odpadu v konečném efektu prospějeme i své peněžence. A ušetřené peníze můžeme klidně poslat do Afriky. Nebo někam jinam...

Sbíráte bioodpad? A kam ho dáváte? Máte kompostér? Víte o kontejneru na bioodpad poblíž Vašeho bydliště? Máte přehled, kolik bioodpadu za týden vyprodukujete? Šetříte jídlem? Jak? Přesvědčovali i Vás rodiče, že nemáte nechávat zbytky „kvůli hladovějícím dětem“?

Reklama