Reklama

Nedávno jsem se bavila s jednou známou. Byla velmi rozčílená, protože po narození tří dětí přibrala nějaké to kilo, a když asi po deseti letech vstoupila zase do fitcentra, zažila tam příhodu s místní cvičitelkou, která ji naprosto odradila od rozhodnutí začít na sobě znova pracovat...

Co se stalo? Šlo o to, že nešťastná trojnásobná maminka bloudila po fitku a hledala svou lekci, na kterou se zapsala, a na chodbě potkala krásnou a štíhlou instruktorku jako vystřiženou z titulní stránky nějakého módního časopisu. A když se této dokonalé bytosti zeptala, kde je hodina zumby, dočkala se opovržlivého pohledu a odpovědi, že by snad měla zkusit něco pomalejšího...

aerobic

Možná to ona instruktorka myslela dobře, třeba opravdu odhadla, že na svižné lekci plné pokročilých cvičenek se nebude žena se znatelnou nadváhou cítit dobře, ale bohužel její nonverbální projev byl natolik neprofesionální, že případné dobré úmysly ztratily svůj smysl.

Jak by se tedy měl cvičební profesionál chovat, resp. nechovat, aby nám obyčejným smrtelníkům nevzal chuť do cvičení? Možná se následující řádky budou hodit i vám.

  • Markéta Severová, čtyřnásobná mistryně světa ve fitness step aerobiku (Sportklub Oxygen Příbram), instruktorka fitboxu, aerobiku a dětského cvičení ve Sportklubu Oxygen Příbram k tomu říká: „Správná lektorka musí umět udělat vše pro to, aby klient odcházel z hodiny odpočatý, odreagovaný a měl dobrou náladu. Každý lektor by měl mít dostatečné vzdělání, zkušenosti s vedením a prací s lidmi. Být lektorem neznamená pouze umět cvičit a mít rád sport. To samo o sobě prostě nestačí.“

Takže ještě jednou po jednotlivých bodech:

Školení, základ instruktorského života

I když tato informace se zmíněnou historkou přímo nesouvisí, je dobré ji zde zmínit a jmenovat dokonce na prvním místě. Pryč jsou doby, kdy si mohla pohybově zdatná dívka říct, že se stane cvičitelkou, oblékla si dres, vzala do podpaží kazeťák a karimatku a po dohodě s vedením tělocvičny začala zvesela vést hodiny.

Dnes by měl mít každý lektor (aerobiku, jógy, pilates atd.) příslušné vzdělání a své znalosti si také průběžně doplňovat. Ano, řekněme si naprosto otevřeně, že je to finančně náročné, a v porovnání s tím, co si instruktor v našich podmínkách (zvlášť když má třeba jen dvě hodiny týdně) vydělá, neadekvátní. Ale jen se vzdělaným instruktorem budete mít jistotu, že cvičíte pro zdraví... a ne pro bolestivé zážitky.

Zdraví klientů

Každý dobrý instruktor by měl vědět o vašich specifických zdravotních potížích - ať už se jedná o těhotenství, nemocná kolena, nebo onkologické léčení. K jeho profesi patří komunikativnost, takže se předpokládá, že se nového klienta přátelsky optá na důležitá fakta.

Co je špatně?

Asi by nebylo nikomu příjemné, kdyby lektor s poněkud nižší sociální inteligencí na začátku lekce na celý sál zahalekal: „Tak kdo je tu po nějaké vážné nemoci? Ruku nahoru!“ (ano, přeháním, ale víme, o co jde, že..)

Sleduji tě...

Někomu může být nepříjemné, že ho instruktor při hodině pozoruje. Zvlášť nováčci mají tendenci zalézat někam dozadu, aby byli co nejméně vidět. Bohužel. Instruktor je na lekci mimo jiné od toho, aby očima odchytl případné chyby a sjednal taktně nápravu.

Co je špatně?

  • Nikdy by vás správný instruktor neměl napomínat, kritizovat a opravovat před ostatními.
  • Adresné pokřikování z tržiště hodné nějaké hokynářky do tělocvičny opravdu nepatří.
  • Také naopak naprostá ignorance vaší osoby oproti ostatním je na závadu. Jak byste se cítila, kdyby se s ostatními po hodině cvičitelka vybavovala a vás ani nepozdravila?

Instruktorská osobnost

Budete-li se dívat pozorněji, všimnete si, že každý instruktor má osobité vystupování. Ano, všichni v podstatě dodržují např. při aerobiku charakteristickou komunikaci - ať už slovní (většinou mezinárodní pokyny), nebo pomocí gest (tzv. cueing), kterou se učí na kurzech. Přesto je v tom i kousíček něčeho osobního, něčeho, čím se třeba liší od ostatních. Z těch opravdu výjimečných se pak stávají osobnosti, které dokážou oslovit davy a díky své popularitě vystupují na řadě velkých akcí.

To ovšem neznamená, že vaše cvičitelka, která vede lekce jen na malém městě je špatná. Pokud si doplňuje vzdělání, je milá a vstřícná, jistě její kvality oceníte.

Co je špatně?

  • Zdá se vám, že cvičitel se vzhlíží jen v sobě a lidem moc pozornosti nevěnuje?
  • Někdy instruktorovi to, jak sám dobře vypadá, stoupne do hlavy a ostatní - nedokonalé jedince - přehlíží jak široké lány...

Fitness továrna vs. rodinné fitko

Pokud budete chodit do nějakého velkého cvičebního komplexu (a neříkám, že je to špatné), zřejmě tam kamarádský vztah se svým instruktorem nenavážete. Lekce tam běží jedna za druhou, často i ve více sálech... a na každé jsou desítky lidí. V menším zařízení je obvykle čas po hodině posedět, pokecat, dát si osvěžující nápoj. Mnohdy provozovatelé organizují i víkendové akce, které kolektiv cvičenců s instruktorem opravdu stmelí..

Co je špatně?

  • Někdy se může stát, že ta rodinná atmosféra vám přeroste přes hlavu. Je fajn se kamarádit, někam společně vyrazit, ale rozhodně nemáte povinnost se účastnit každé akce.
  • Lehké citové vydírání (ať už osobně po každé hodině, případně e-mailem) s dotazem, jak je možné, že tentokrát na společný víkend nejedete a že určitě musíte, není profesionální... a upřímně ani příjemné. Takové sladké plody nového přátelství mohou rychle zhořknout...

A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Autorka článku provozuje specializovaný server www.aerobic.cz s databází instruktorů v celé ČR.