Když Hanka Kousalová zmizela z obrazovky Televize Prima, mnozí se ptali, kam se poděla. Dnes ji můžeme slýchat každé všední dopoledne na rádiu Impuls. Mluví se o ní i v souvislosti s jejím novým vztahem s hercem Pavlem Zedníčkem. Je prostě šťastná.

 

Vrátila jste se ke svým kořenům, k rádiu. Není to krok zpět?

V rádiu se cítím moc dobře. Televize byla krásná zkušenost, jak po profesionální, tak po lidské stránce. Taky mi přinesla jedno cenné poznání - můžete mít vlastní pořad v hlavním vysílacím čase, ale štěstí do soukromého života Vám to nepřinese. Teď mám „jen“ rádio a jsem šťastná jako blecha.

 

Takže vás to na televizní obrazovku neláká?

O návratu před kamery zatím nepřemýšlím. Nemám ani žádný projekt, o kterém bych věděla, že by oslnil. A kdybych o tom v budoucnu měla přemýšlet, bylo by to nejspíš zase o povídání s lidmi. Doufám, že se na obrazovky zase vrátí „povídací“ pořady.

 

Proč Trní s vámi v roli moderátorky skončilo?

Byla jsem vyčerpaná. Ze všech lidských problémů, které jsem v Trní skoro tři roky řešila, jsem byla zralá na psychiatra. Moc jsem si všechny ty lidské osudy připouštěla k tělu. Potřebovala jsem pauzu.

 

Co říkáte na tento pořad nyní, kdy ho uvádí herečka Bára Štěpánová?

Je jiná než já. To je všechno.

 

Při zpětném pohledu na pořad Trní jste vůbec nezestárla. Jste příznivkyní plastických operací?

Absolutně ano. Dokonce jsem došla k přesvědčení, že je to levnější a rychlejší, než se patlat neuvěřitelně drahými, zázračnými krémy. Ale jestli se ptáte na to, jestli jsem si nechala po Trní upravit obličej, tak nikoli. Ale udělám to hned, jakmile budu mít pocit, že je to potřeba.

 

Máte úžasnou postavu. Jak si ji udržujete?

Děkuji za kompliment, ale mám doma zrcadlo. Vidím v něm špeky na břiše a celulitidu na stehnech. Neudržuji si postavu nijak, zůstávám pouze ve fázi předsevzetí, že zase začnu hrát tenis a chodit do posilovny.

 

Jdete i s módou. Jaké oblečení Vám vyhovuje?

S módou jdu díky módní návrhářce Heleně Bedrnové. Stará se o mě se vším všudy. Jen ji někdy trošku chytá amok, když mě náhodou potká a vidí, jak jsem se sama vymódila do trika, džín a kšiltovky. To se vždycky trošku stydím, že jí dělám ostudu.

 

Jaké období svého života považujete za nejšťastnější?

To, které žiju teď. Bezkonkurenčně.

 

Jsou věci, na kterých vyloženě ujíždíte?

Svíčky a svícínky všeho druhu. Zamořila jsem jimi byt. Dřív jsem kupovala hodně voňavé, ale doma jsem s nimi nebyla moc populární. Dcera dokonce řekla, že páchnou. Tak kupuju ty bez vůně a je klid.

 

Máte ve svém životě věci, události, které byste nejraději změnila?

Ne, nic bych neměnila. Každé mé rozhodnutí, byť se svého času mohlo zdát špatné, mi přineslo něco dalšího, jiného, hezčího. I když jsem si musela počkat.

 

Co vám říkají slova jako emancipace, feminismus?

Jsou mi jedno. Řídím se zdravým rozumem, a když mám pocit, že mi někdo ubližuje, je mi jedno, jestli je to muž nebo žena. Vyřídím si to sama. Nesdružuji se v žádných spolcích a neztrácím čas plamennými řečmi. Radši konám.

 

Vypadá to, že máte pro muže pochopení.

Nedávno jsem se zamýšlela nad slovy jednoho psychologa, který vysvětloval, že muži jsou nevěrní, protože to mají v genech. Koukají na televizi, protože dřív koukali do ohně. Vysvětloval, že ženy mají mít pro muže pochopení. Já mu na to kašlu. Ne, že by neměl pravdu, ale zapomněl dodat, že dřív taky muži chodili lovit mamuty a ženy čekaly doma, až něco přitáhnou domů a udržovaly oheň a klábosily. To by mě bavilo. No nic. Takže když dorazím utahaná večer z práce domů a dostanu otázku, co bude k večeři, zeptám se, jestli je něco uloveno…a je to.

 

To vám závidím…

Ale jinak jsem normální. Snahu postarat se o jídlo a rodinný krb samozřejmě mám. Jen někdy nestíhám tak, jak bych chtěla.

 

A na druhou stranu: Co mužský šovinismus, sexismus?

Ať se předvádějí, jak chtějí. Hlavně, že někoho takového nemám doma.

 

Nabourala jste někdy na takové chlapy?

Rychle utíkám. Nestojí to za řeč.

 

Myslíte, že žena muži a muž ženě někdy porozumí, pochopí svoje světy a myšlení?

Je dobré se o to pokoušet, ale… Hlavně, aby to bylo v rovnováze. Důležité je, aby se o to ve vztahu pokoušeli oba a ne jen jeden. To by bylo nespravedlivé. A já nemám ráda nespravedlnost.

 

Vím o vás, že jste pro své kamarádky taková psycholožka-amatérka. Schválně: Na co si ženy ohledně mužů nejvíce stěžují, co řeší?

Ach ty nevěry…

 

S přítelem, hercem Pavlem Zedníčkem se zrovna sestěhováváte a upravujete společné bydlení. Nenarážíte ve vkusu?

Ano. Máme naprosto odlišný vkus na barvy. Vůbec nechápu, jak my dva můžeme být spolu! J

 

A co takové ty věci jako zvednuté prkýnko, ponožky pohozené v rohu... Nebo naopak u vás třeba rtěnka na zrcadle, podprsenky na šňůře...?

Já si rtěnkou maluju pusu, ne zrcadlo! Vadila by mi cizí rtěnka na jeho košili. A ponožky jsem našla zrovna včera vedle rotopedu. Slíbil, že se polepší.

 

Jak si představujete Ženu-in?

Celá já!

   
Reklama