Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Nevím, který zážitek vybrat dřív, duben byl totiž víc než akční. Hned na začátku jsem slavila narozeniny i svátek. První dubnový týden jsme také absolvovali zápis do první třídy s dcerou Františkou. Pořád nemůžu pochopit, jak je možné, že už půjde do školy. A taky jí vypadly první dva zoubky. Kdy prosím ty děti rostou?

Hned ten stejný den jsem dělala garde mému bratrovi, který byl nominován na prestižní literární cenu Magnesia litera. Dmula jsem se pýchou za bratra i dceru a obojí jsem absolvovala nadopovaná paralen.



Počasí přálo výletům. Vydali jsme se do Pekla v údolí Robečského potoka a kochali se pohledem na louky plné bledulí, toulali jsme se po pražské Třešňovce i Stromovce a užili si první opékání špekáčků na naší roubence.

Celý měsíc jsme ale také bojovali s pyly. Ach, to byla práce. Každý rok na14 dní se dcera promění v opuchlé cosi. Nejsem moc příznivec kalsických prášků, a proto jsem na radu kamarádky začala bojovat proti alergii léky z čínské medicíny. Dva prášky ráno, čaj 3x denně, dva prášky večer. Ale zvládli jsme to a opuchlé oči snad zase až za rok.



Kultury jsem si užila v kině, kde jsem viděla superhrdinský film Avengers: Infinity War, který mi zkazilo osazenstvo kina. Proč si do znojemského kina Žlutá ponorka všichni nosí šustivé pytlíky s chipsy a ruší ostatní? Vstávají uprostřed filmu a chodí si do baru pro nápoje? To je taková pruda, prosím. Zase chvíli do kina nepůjdu (kecám) a budu si číst, to mi nepřináší žádné zklamání. Níže moje dubnové knižní úlovky.

Kristina Vodičková, editorka

Duben je pro mě celkově takový divný měsíc, který naštěstí rychle uběhl, protože jsem měla hodně úkolů, které se mi naštěstí podařilo i splnit. Co se do zábavy týče, té jsem moc nestihla, ale na oslavu narozenin svých dvou neteří jsem čas měla a s rodinou jsme si užili krásný víkend v Bratislavě. Na tom cestování je jediný nepříjemný zádrhel, a to je D1!

Na doporučení naší Venduly jsem také stihla zhlédnout celou první sérii Příběhu služebnice a doporučuji každému, kdo v tuhle chvíli neví, na co se podívat.

Co se týče mé kosmetické sbírky, tak ta se mi v dubnu rozrostla o dvě nádherné paletky - Naked petite Heat  od Urban Decay Soft Glam od Anastasia Beverly Hills. Obě paletky se hned staly mými oblíbenými a s líčením s paletkou UD jsem si stihla střihnout i focení s fotografem z Nového Zélandu.

Marie Cicvárek Fléglová, redaktorka

Duben stál za prd a mezi mé oblíbené měsíce v tomto roce se rozhodně nezařadí. Ale naštěstí se i v tom všem smutku, bolesti a neštěstí objevily i světlé momenty, díky nimž jsem přišla na jiné myšlenky a stály za to.
Měsíc jsem odstartovala (doslova) půlmaratonem a natáčením TV reklamy na Kofolu. Byly to dva dny, které mě dokonale vyšťavily, ale oba výsledky byly skvělé a jsem na ně moc pyšná. A když jsem u těch medailí, hned následující týden jsem si vyběhala další. Tentokrát ve Varšavě. Reprezentovala jsem tam český Reebok tým v jedenáctikilometrovém běhu s překážkami ve stylu Spartan race. Řeknu vám, to byla dřina! Ale závod to byl překrásný a já si alespoň otestovala, jak moc jsem z cukru a jestli nemám nahnáno z výšek a jiných adrenalinových úkolů na trati. A nejsem ani trochu a nemám. Do Varšavy jsme jeli nočním vlakem, což byl další skvělý zážitek.

Minulý víkend jsme s mou parťačkou Pájou pořádaly náš první jógový víkend pro klientky ve Dvoře Perlová voda. Povedlo se to na jedničku s hvězdičkou – výborná parta, maximální spokojenost, překrásná příroda i ubytování. Doporučuji vydat se na tohle kouzelné místo.

Na závěr na zmínku stojí tiskovka k festivalu Svět knihy na střeše Lucerny. S Kris jsme toho výhledu a prostoru hned využily k nafocení krásných fotek pro naše sociální profily. A na festival se běžte podívat, jistě se tam potkáme a bude na co koukat a co objevovat.

Markéta Škaldová, redaktorka

Duben je měsícem mého narození. Užívám si ho tedy plnými doušky. Letos tomu nebylo jinak. Měla jsem hned tři oslavy. Byla jsem šťastná, že se sešli všichni ti, které mám tak moc ráda, a záleží mi na nich. Chtěla bych ale zmínit náramek, který jsem dostlala od svých tří nejlepších kamarádek. Jsem z něj nadšená. Každý den mi připomíná, jak úžasné lidi mám kolem sebe. Další, co mě na dubnu tak bavilo, bylo počasí. Konečně jsem mohla vyrazit na výlety, grilovat a užívat si té pravé jarní pohody. Také jsem přečetla další velmi zajímavou knihu. Jmenuje se Vraní dívka a je to opravdu nářez. Ne nadarmo má na přebalu červeně zvýrazněno – Jen pro silné povahy. Tahle detektivka vás nenechá v klidu, i tak se ovšem těším na další díl. Už se nemohu dočkat, co si pro mě připraví měsíc lásky květen. Že by snad už toho pravého?

Julie Hájková, redaktorka

Synovi je patnáct měsíců, a tak ho teď v květnu čeká očkování MMR vakcínou. Ano, trojkombinací proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, o které se mezi maminkami masivně hovoří v souvislosti s možnými vedlejšími účinky a domnělým vlivem na spuštění autismu. I když jsem zastánkyní očkování, každý rodič mi jistě potvrdí, že tohle člověka prostě vyděsí. Zvláště když se ke mně dostal odkaz na pořad České televize „Nedej se“ s názvem Utajená data. Pravda, sice z roku 2015 (v té době jsem tohle téma prostě neřešila), ale dodnes masivně sdílený vystrašenými maminkami.

I já se rázem stala jednou z nich, když přišla řeč na to, že lékař pracující na výzkumu vlivu vakcíny na vznik autismu pro americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí přiznal pozměňování dat. A aby toho nebylo málo, škodlivost očkování v reportáži potvrzovaly i oslovené české lékařky a doprovázel pláč miminek (útlocitnější maminky, ani se na to nedívejte). Kdyby to bylo na kterékoli jiné televizní stanici, nepozastavím se nad tím. Ale veřejnoprávní televize by už měla mít jakýsi kredit…

Jenže když jsem si o tom po prvotním šoku začala zjišťovat více informací, nestačila jsem se divit. Podle odborníků šlo o zkreslené a nepravdivé informace, jak si můžete přečíst například zde. Zároveň jsem v té době shodou okolností dostala možnost požádat o rozhovor na téma očkování kapacitu ve svém oboru paní doc. MUDr. Vilmu Marešovou, CSc z Kliniky infekčních nemocí 2.LF UK Nemocnice Na Bulovce. Na rozhovory s ní se můžete už brzy těšit.

Ale ne, duben nebyl jen o strachu, nebojte. Cestovali jsme a já se konečně s plnou parádou pustila do zahrádkaření. Tedy alespoň v rámci možností, které jsou dány výpomocí ročního batolete. Musím ale uznat, že už mi začíná být v tomto směru parťákem. Jenže jeho stále se zlepšující fyzické možnosti a s nimi také kaskadérské kousky přímou úměrou násobí mé počínající šediny…

NÁŠ INSTAGRAM @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo během celého roku 2017, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama