Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

První měsíc prázdnin byl náročnější, než jsem čekala. A přitom začaly tak slibně. První týden jsme strávili s přáteli v rakouském Štýrsku - kraji vinic. Už vloni jsme zde měli pronajatý dům s bazénem a nic nám nechybělo ke štěstí. Místní víno je skvělé, krajina nádherně zvlněná a po turistech ani památka.



Pak už ale dovolená skončila a dcera putovala každý víkend do jiné prázdninové destinace. Přiznávám, že první týden být bezdětná bylo celkem fajn. V Uměleckoprůmyslovém muzeu jsem byla na fotografické výstavě Josefa Koudelky s názvem Návraty, nebo jsem viděla výstavu Bydliště: Panelové sídliště, stihla jsem setkání s kamarádkami z vysoké, ošetření v kosmetickém Studiu Step i noční promítání v Anežském klášteře, ale týden po týdnu se mi stýskalo víc a těšila se na víkendové projížďky na kole na zmrzlinu a koupání s dětmi v bazénu. Odjíždět zpět do Prahy bylo těžší.



Myslím si, že prázdniny jsou zkrátka prima, když jste dítětem, ale jako rodič prožíváte dost velký stres s tím, kdo vám tento týden pohlídá, jak dítě převezete a kolik hodin zase strávíte na cestě, řešíte oboustranné stýskání, k tomu připočítejte výdaje za tábory a projetý benzín…

Ať skončím zase pozitivně. Horký červenec mi zpříjemňovala Neapolská sága od tajemné Eleny Ferrante, která popisuje celoživotní přátelství dvou dívek. Fascinující tetralogie líčí proměnu prostředí, politického smýšlení, poměry, ale i protagonistky samotné. Pokud začnete, nemáte šanci přestat. Moc doporučuji.

Kristina Vodičková, editorka

Červenec je můj nejoblíbenější měsíc v roce, protože mám narozeniny a protože je léto v plném proudu a probíhají hudební festivaly. Hned začátek měsíce jsem si vyjela na Prodigy na Rock For People a o pár dní později díky svým nejbližším přátelům vyrazila i na Colours of Ostrava a to teprve byla úžasná dovolená. Bydlela jsem u kamarádky v Havířově a denně jsme na festival dojížděly podle časů kapel, které nás zajímaly. Druhý den festivalu jsem slavila narozky, které mi kamarádka zpříjemnila už od probuzení, kdy jsem hned do postele dostala dárky. Nejsem oslavový typ, takže jsem ráda, že jsem mohla ve svůj den poslouchat skvělou muziku a být venku - to je ten nejlepší dárek. Colours mě letos bavily a musím říct, že ve srovnání s ostatními letošními festivaly, které jsem už stihla navštívit, jde o ten nejlepší díky velkému množství aktivit kolem a skvěle vyřešenému prostoru.

V červenci mají narozeniny i mé dvě velmi blízké kamarádky, takže z oslav člověk jen tak nevyjde. Sama sobě jsem si nakoupila dárky přes kamarádku, která mi přivezla dvě úžasné paletky, které v ČR nejsou k sehnání. Jedná se o novou paletku Rihanny z její kolekce kosmetiky Fenty Beauty a malá cestovní paletka v limitované edici od Marca Jacobse. Těmto svodům já nikdy neodolám a musím ještě obzvlášť poděkovat kamarádce Pétě, která mi dala k narozeninám paletku, jež jsem ještě doma neměla, a věřte, že do toho se trefit, není vůbec jednoduché. To chce odvahu a pevné nervy před předáním dárku.

V neposlední řadě vzpomenu výlet s velkou částí rodiny do Terezína, kam jsme se chtěli jet už dlouhou dobu podívat. Bylo to velice emotivní, a pokud jste tam ještě nebyli, rozhodně doporučuji projít všechna přístupná místa. Člověk by na minulost zapomínat neměl a jednou za život by se sem měl přijet podívat. Netřeba více slov, každý z rodiny jsme si z Terezína odvezli svůj osobní pocit, který ovšem slovy vyjádřit nelze.

Marie Cicvárek Fléglová, redaktorka

Co mě bavilo tento měsíc? Kromě stěhování a dvou týdnu s mojí pudlí holčičkou Čertičkou, jsem se během tohoto měsíce nejvíce připravovala na svůj odjezd do Portugalska, odkud jsem pěšky putovala až do španělského Santiaga de Compostela. Ano, přesně 20. 7. jsem se vydala úplně sama za tímto skvělým dobrodružstvím. A víte, co? Bylo to úžasné, náročné, ale nezapomenutelné.
Po dvou dnech v krásném Portu jsem si na záda vzala krosnu a začala putovat podél pobřeží. Ušla jsem celkem 302 kilometrů, potkala jsem skvělé lidi a navázala nová přátelství, nohy mám samý puchýř, ale moje hlava je dokonale čistá a já se vlastně vrátila jako úplně nový (a opálený) člověk. Je mi fajn. Jsem šťastná, uchozená a lepší dovolenou jsem si snad ani nemohla přát. Těším se, až vám o ní napíšu více!

Markéta Škaldová, redaktorka

Červenec byl pro mě celkem hektickým měsícem, ale nádherným. Žila jsem tak trochu jako kočovník, neustále se stěhuji z místa na místo. První dny v novém měsíci jsem trávila se svým pánem. Ano, konečně i na mě se už po dlouhých letech usmálo štěstí, a já opět poznávám, jaké to je mít po boku muže. Někdy krásné, jindy náročné, přeci jen, člověk si za těch několik roků odvykne vedle někoho fungovat. Den ode dne si ovšem zvykám a užívám si to víc a víc.

Dalších sedm dní jsem trávila u své sestry na vesnici. Zde to zbožňuji. Je tu takový neuvěřitelný klid, úplný balzám na nervy. Veškerý čas jsem byla u bazénu a vychutnávala si pohody a sestřiných zvířat. Moc jsem si odpočinula, bylo to „bájo“. Tedy až na chvíli, kdy jsem zachraňovala malé ptáče, které jsem následně večer převážela 50 km do záchranné stanice. Jenže já - milovnice zvířat - jsem nemohla to nebohé stvoření, které jsem pojmenovala Standa, nechat umřít. Prý přežije, juchů. Tím to ale nekončilo, následoval ještě přejezd k rodičům, kde jsem se po dobu jejich dovolené starala o milovaného kocoura a papouška.

Co vám budu povídat, červenec sice už skončil, ale já ještě nebyla doma. Ovšem tyto chvilky si užívám plnými doušky. Je přeci nádherné léto.

Julie Hájková, redaktorka

I když jsem tajně doufala, že červenec přinese přece jen o trochu více deště než předešlé měsíce, tak marně. Každou kapku, kterou nás příroda přece jen tu a tam počastovala, proto čekalo víc než nadšené uvítání. Aby ne. Pastviny už připomínají polopoušť a seno na zimu (letos i na konec léta a celý podzim) nikde. Nakonec se přece jen poštěstilo, i když ze stovky kilometrů vzdáleného koutu republiky. Nad jeho cenou ale i tak převážila radost z toho, že bude čím krmit. Bohužel ne všichni chovatelé si totiž letos mohou říct to samé.

Z vyprahlého Středočeského kraje jsme na pár dní rádi prchli do Českého Švýcarska. Pokud se sem chystáte, nehledejte si jako my ubytování na poslední chvíli (pokud vám tedy nevadí utratit za něj majlant). Už jsem to skoro chtěla vzdát, když přišel tip na právě otevřený apartmán v Krásné Lípě. Patří dvěma mladým, sympatickým cestovatelům a my se tam cítili jako doma, doporučuji. Odtud jsme pak dělali výlety, například na Pravčickou bránu nebo do Kyjovského údolí. Nádhera!

No a jinak do sytosti užíváme darů naší zahrádky. Tedy kromě melounů, které nám vytrvale podhrabávaly myši, takže to na moc velkou úrodu nevypadá. Ale ani ty kupované nejsou špatné.

NÁŠ INSTAGRAM @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.ožit

Uložit

Uložit

Reklama