O důležitosti výživy a jejího vlivu na zdraví dnes již snad nikdo nepochybuje. Různá doporučení o tom co a kdy jíst,nebo co nejíst při různých onemocněních známe již ze starého Řecka. Důležitost výživy ovšem roste zejména v posledních sto letech, zjednodušeně řečeno dříve bylo důležité mít co k jídlu. Dnes sledujeme nejen co, kdy, ale i kolik toho jíme, kvalitu potravin, životní prostředí ve kterém jsou pěstovány atd. To vše jsou z pohledu současnosti důležité informace.

huf

Proč se ovšem výživě věnuje taková pozornost, nebo správněji proč bychom každý z nás měli věnovat pozornost tomu co, kdy a kolik jíme?

Pomůže pohled do zdravotnických statistik. Nadváha a obezita jsou strašáky současnosti číslo jedna, které jsou důsledkem nerovnováhy ve výživě. Zjednodušeně řečeno, sníme více, než spotřebujeme a náš organismus si nedokáže poradit s nadbytkem jídla jinak, než že jej uloží to tukových zásob. Tento princip měl svou logiku v období lovců a sběračů, stejně tak ve středověku, kdy v zimě nebo v období válek, nebylo dostatek potravy a tak organismus čerpal energii právě z takto vytvořených zásob. Ostatně zvířata uplatňují tento princip dodnes. Náš organismus se z historického pohledu naučil šetřit energií a uschovávat si její nadbytek na horší časy. Ovšem dnes horší časy nepřichází a tak trpíme nadváhou a obezitou, dříve vnímanou jako symbol blahobytu, dnes se děsíme jejích zdravotních dopadů. Tedy souvislost mezi výživou tj. množstvím stravy a nadváhou a zdravotními komplikacemi můžeme považovat za jednoznačně prokázanou.

V České republice jsou nejčastější příčinou úmrtí onemocnění srdce a cév, tedy nemoci, jejichž rychlejší rozvoj, nebo naopak zpomalení tohoto rozvoje, zásadně ovlivňuje výživa. A to nejen prostřednictvím svého množství, protože nadváha a obezita jsou samostatnými rizikovými parametry, ale i složení stravy a zejména pak kvalita tuků ve stravě odpovídají za „ucpávání cév cholesterolem“. Právě na příkladu tohoto onemocnění můžeme vidět, jak se díky poznatkům vědy mohou měnit doporučení v oblasti výživy.

Ještě před dvaceti lety byl na pranýři v souvislosti s infarktem a dalšími onemocněními cholesterol, který je součástí živočišných potravin a zásadním doporučením v rámci prevence infarktu bylo omezit příjem právě cholesterolu, známý příklad z vajíček, která byla na seznamu nevhodných potravin postavena, právě díky obsahu cholesterolu, na první místo. Dnes víme, že o hladině cholesterolu v krvi nerozhoduje množství, kolik sníme této látky v potravě, ale složení tuků, které konzumujeme, a které paradoxně žádný cholesterol nemusí obsahovat. Druhou nejčastější příčinou úmrtí v našem regionu jsou nádorová onemocnění, kde je vliv výživy také neoddiskutovatelný. Zde se ukazuje jako zásadní konzumace zeleniny a ovoce, a vliv vitaminů, barviv a vlákniny z nich, a omezení nadměrného příjmu červeného masa. Tedy opět výživa a její složení. A v neposlední řadě je zásadně složením výživy ovlivněna i cukrovka 2. Typu. Osob s tímto onemocněním v České republice je okolo 900 tisíc.

huf1

Je tedy vidět, že složení stravy neboli výživa má zásadní dopady na naše zdraví a je proto důležité zajímat se o to co, kdy, v jaké kvalitě a kolik sníme, protože stravovací chování zásadně ovlivňuje naše zdraví.

Aby Vaše strava byla co nejvhodnější, je důležité nejen sledovat obaly potravin, jejich složení, ale pravidelně kontrolovat i svůj zdravotní stav. Strava by měla odpovídat zdravotnímu stavu a měla by pomáhat zlepšit celkovou kondici organismu, nikoliv mu škodit. Informace o výživě je nutné čerpat ze seriózních zdrojů a nepodléhat módním trendům. Naše tělo je jako stroj a podléhá fyzikálním zákonům. Nemůžeme tedy hubnout bez vydávání energie a být bez vyváženého životního stylu jako celku. Ve vztahu k výživě používejte zdravý rozum, tak jak jej používáte ve vztahu k jiným věcem. Zázraky se nedějí. A to ani ve výživě.

autor: RNDr. Pavel Suchánek

zdroj: tisková zpráva

Reklama