Řekla bych, že naše sžívání se a zvykání si jednoho na druhého ve společné domácnosti po svatbě nebylo takový problém. Co taky chcete nazvat problémem, když se znáte 4 roky a v podstatě víte, co ten druhý má rád, co nesnáší, atd.?

 

Přesto se naše sluníčková plavba občas zahalí mráčky – nesmyslnými, snad to mají být pokusy, o to vyzkoušet pevnost daných hranic, kam až se dá zajít? Nebo jak druhý bude reagovat, aby nebyla nuda? Nevím, ale někdy mne ten můj chlap fakt štve!

 

Jednoho dne, asi tak po 2 letech manželství, jsme pekli pro neteř dort, manžel dostal na starost ušlehání bílků. Doma jsme vždy k podobným účelům používali 1/ tátu a 2/ takový ten šlehač, co se skládá z nádoby a z metel zasazených do pokličky s kličkou. Podotýkám, že manžel mne již viděl s touto věcí pracovat a ví, kde je.

Dělám si to svoje – louskám ořechy, když tu slyším: „Miru, kde máme metlu na šlehání bílků.“ „Jakou metlu? To nevlastním, vem na to ruční šlehač. Je v té druhé skříňce zprava, u zadní stěny.“
Chvíli hledá, zjevně nenachází.
„Zaprvé to nemůžu najít a zadruhý to nechci, máma to vždycky dělala s metlou, to jde perfektně.“ Chvíli jsme se přeli, co je lepší a proč, až u mne pohár přetekl a já jsem vypěnila a všechny ingredience popadla a vyhodila do koše. Blbost, já vím, ale fakt mne naštval, že neumí a nechce použít tak jednoduchou věc a zabejčí se.

 

No a tohle léto mne zase vytočil při balení na dovolenou (4 roky po svatbě, balíme si každý sám). „Miru, nevíš, kde mám slipy?“ „Tam, kde po celý rok,“ šveholím vtipnou odpověď a pokračuji ve vytváření vlastního zavazadla. „Ale tam nejsou,“ dí můj choť. „Kde tam?“ „No v šuplíku ve skříni.“ „Ale, Pavle, tam přeci nejsou. Sám jsi mi řekl před dvěma měsíci, abych ti je začala dávat do šuplete u komody!“ „Aha, jo,“ mi bylo jedinou odpovědí. Přijde vám normální, že si denně po šedesát dnů chodí pro spodní prádlo do „nového místa“, ale pak ho hledá jinde?

 

Podotýkám, že nejsem žádná služka domácí a Pavlovi nepodstrojuju až pod nos, takže by měl vědět, kde co v bytě je.

Někdy mi ale přijde jak cizinec ve vlastní domácnosti – což o to, někdy je to vtipné, ale jindy, když je to stovka drobností do měsíce, jsem z toho už hyn...

Reklama