Byt jako klícka? Omyl. Množírna bakterií! Domácnost je místo s největší koncentrací choroboplodných zárodků. I veřejné záchody jsou často čistější než pracovní pult v kuchyni.

Určitě si myjete ruce před každým jídlem, nebo je vydrhnete až po návratu z venku, kde jste třeba sbírali kaštany nebo se drželi tyče v MHD? Upustíte bagetu na zem a hned s ní spěcháte do koše, nebo jen sfouknete smetí a klidně baštíte dál?

 

Možná se to nezdá, ale ve většině domácností se koncentruje nejvíc choroboplodných zárodků. Lidé většinou doma ignorují základní hygienická pravidla. Hygienici varují: I veřejné záchody bývají často čistější než pracovní pult v kuchyni.

 

Přesto, nebo právě proto, že už existují zázračné superčističe a nepřeberně mechanických úklidových pomocníků, více než dvě třetiny populace nedodržuje základní hygienické návyky a pravidla. A co se týče mužů, ti jsou na tom s hygienou ještě hůř.

Podle britských lékařů a vědců z londýnské Hygienické rady si například většina lidí vůbec neumyje ruce po použití záchodu, před vařením v kuchyni, nebo při kašli a kýchání. A po bytě potom sami dál roznášejí choroboplodné zárodky. Paradoxně se jich pak doma nahromadí více než na běžně udržovaných veřejných místech.

Kdo je větší „čuně“?

Podle statistik si nemyje ruce, kterými si zakrývalo ústa při kašlání nebo kýchnutí, celých 53 % lidí. Desetina populace si neumyje ruce ani po vykonání tělesné potřeby a skoro čtvrtina klidně začne kralovat s neumytýma rukama u sporáku, když před tím venku skotačila se psem, nebo se v posteli mazlila s kočkou.

 

Tolik jsme zpohodlněli, nebo ztrácíme ostražitost, když kolem sebe neshledáváme viditelné hygienické nedostatky? Přesto ale průzkumy v domácnostech odhalily, že v průměru tři lidé ze sta trpí úzkostlivou čistotností a bojí se domova plného infekce.

Oproti tomu si je jeden člověk ze tří bezpečně jistý, že má svou pracovní plochu v kuchyni zcela čistou.

„I přes dosažený pokrok ve vědě a medicíně jsou dnešní domácnosti zamořené bakteriemi mnohem víc než když se ve 40. letech minulého století začala masově používat antibiotika,“ tvrdí britský virolog a předseda londýnské Hygienické rady
John Oxford
 

„Každého dnes zajímá, jak vypadá, co jí, jaká je jeho životní úroveň. Ale na své zdraví – jako takové – moc nemyslí, hygienická pravidla zanedbává. A když dostane infekci, je přesvědčen, že jistě nějaký preparát z domácí lékárničky všechno vyřeší. To je samozřejmě omyl,“ žehrá vědec.

 

Odborníci ujišťují, že správná a jednoduchá hygienická pravidla v domácnostech zaručeně sníží riziko nemocí a infekce. Je však nezbytně nutné tato pravidla uplatňovat a dodržovat v praxi.

 

Kde je nejvíc bacilů?

Podle změřených množství bakterií hodnotili vědci stupeň závadnosti jednotlivých místností. Například hned za kuchyní se podle těchto měřítek umístila koupelna.

Totiž totéž, co žije v našem záchodě, údajně vegetuje i na našem vlastním kartáčku na zuby. A mezi jeho štětinami v pohodě přežívají bakterie 24–48 hodin.

Proto bychom zubní kartáček měli měnit alespoň jednou měsíčně a určitě po každé chřipce či viróze.

 

Máte bez zjevné příčiny problémy s močením a močovými cestami? Nejspíš za to může Sarratia marcescens, bakterie tvořící načervenalý film ve spárách obkladaček a vany nebo u sprchy. Kvůli těmto nezvaným hostům se koupelna umístila na žebříčku bakterií ještě před dětským pokojem, kde se to bakteriemi jen hemží.

 

Překvapivě nejmíň bakterií ze všech zkoumaných ploch v domácnosti obsahovala právě záchodová mísa s prkénkem. Lidé totiž mají toaletu zafixovanou jako nejšpinavější, a proto jí při úklidu věnují nejvíc pozornosti.

Desatero „špindírů“ v domácnosti:

   ♦ mycí houbička na nádobí

   ♦ prkénko na krájení potravin

   ♦ kuchyňský dřez

   ♦ dveře od lednice

   ♦ kartáček na zuby

   ♦ kliky u dveří

   ♦ vypínače

   ♦ koupelna se sprchou a vanou

   ♦ hračky v dětském pokoji

   ♦ záchod


Zdroj: Scientist

Reklama