Rodina

Čistě negativní pohled na mateřství

 

Speciální speciál pro ty, které jsou rozhodnuty nikdy nemít děti. Pro případ, že by přece jen měly nějaký miniaturní stín pochybností.

 

Ne teď vážně, každá mince má dvě strany – a mateřství není výjimkou. Obraťme tu minci právě na tu negativní stranu. A k tomu špetku nadsázky:

 

O těhotenství, porodu a šestinedělí je spousta různých mýtů a polopravd.

Většinou vás ty pozitivní minou a negativní se na vás nalepí.

 

Není pravda, že v těhotenství se cítíte krásná a báječná.

V zrcadle se na vás dívá někdo naprosto jiný. Prsatá ženská divných tvarů, že by už oteklost?

Vyrazí parádní akné, pleť je jak namaštěná sádlem a o vlasech nemluvě. Jako bonus ještě parádně vypadávají, takže iluze zářící maminky je pryč.

V lepším případě pleť vysychá, což sice možná zlepší trápení s akné, ale zase kůže vysychá úplně všude, takže než si toho stačíte všimnout, máte lýtka jako suché šupinkárium.

 

Jídla si taky moc neužijete, protože nevolnosti donutí váš žaludek dělat otočky už jen při pohledu na suchý rohlík a čistou vodu. Zdráva buď, zdravá výživo!

Nakonec bude ten suchý rohlík to, na čem budete první měsíce přežívat.

Jediným pozitivem jsou shozená kila.

 

Až potud je to naprosto super, pořád totiž ještě nejste žádná tlustice, naopak díky špatnému žaludku se možná cítíte skvěle štíhle.

Jenže jednoho dne se břich doopravdy provalí a začne to.

Tloustnutí začne být nekontrolovatelné.

 

Tlak dělohy a rostoucího plodu dostává veškeré vnitřnosti do stavu zmáčklosti, takže se vám nejenže špatně dýchá, ale neustále vás pálí žáha, protože žaludek není schopen pojmout víc potravy, než je míra pro vrabce.

Účinek hormonů způsobuje oteklost veškerých sliznic, takže se k dušnosti přidá ještě neustále pocit ucpaného nosu.

Spaní se stává otravnou záležitostí. Jinak než na jeden již dávno proleželý bok to už dávno nejde. Přemýšlíte, kdy se asi začnou tvořit proleženiny.

Lehnout si na záda se téměř rovná smrti udušením.

Připočtěte ještě oteklé ruce a nohy. Pokud prsty tvaru buřtů tolerujete, pak máte vyhráno. Ale pozor, ať vás neodchytí další typická těhotenská radost. Bolest a brnění rukou – utlačování karpálních nervů…

 

A to ještě netušíte, že na tyhle chvíle, kdy jste se MOHLY vyspat, budete s láskou vzpomínat.

 

Porod je záležitostí v tomhle všem možná nejlepší. Snadno se na něj zapomíná – tedy jak kdo.

Tělo si dělá, co chce, a nejlepší je, nechat tomu volný průběh. Překvapí vás nemožnost svoje tělo jakkoliv ovládat. Což po prožitých devíti měsících roztodivných akcí vašeho těla je ale jaksi samozřejmé.

Možná budete postavena před obrovské dilema, kterak udržet za chůze vložku mezi nohama, ačkoliv nemáte kalhotky.

Jako bonus poté na oddělení šestinedělí zažijete poměrně ponižující ranní vizitu typu: roztáhněte nohy, dámy, ukažte vložku… ale hlavně rychle…!


Šestinedělí je ovšem věcí naprosto úžasnou. Pokud jste dosud nezažily únavu, ve které vám splývá noc i den v jednu iluzi, pak to nejspíš zažijete.

Budete naštvaná na veškerý personál porodnice, jak je možné, že vám to ubrečené cosi dali domů. Proboha, co teď?

A vážně v nemocnici neexistuje cosi jako odkladiště novorozenců.

 

To vše může být zpestřeno obrovskou potřebou se několikrát za den osprchovat, protože takhle se člověk nepotí ani na horské túře. Kůže vás může štípat naprosto šíleně a na vině jsou opět hormony.

Čeká vás dost velká spotřeba vložek, ale v tomhle jediném bych řekla, že se mýty a pověry mýlí. Tak strašný to zas není… a trvá to obvykle jen pár dnů, a ne šest neděl.

 

A že jste chtěla vypadat jak předtím?

Hm, moc to nevypadá, opět mastný vlasy, mastná pleť, navíc příšerně zvětšená bolavá prsa.

Vytahaná kůže na břiše taky moc sexy nevypadá. Každopádně už tam není břicho, a tak si možná můžete připadat šíleně štíhlá… No, zkuste se vyfotit, tak horké to s tou štíhlostí však nebude.

Uvedu vás do obrazu – je to lepší než před pár týdny – to jo.

Ale k dokonalosti to má daleko.

 

Napudrované maminky z časopisů jsou jistě jen modelky, kterým bylo smějící se dítě vloženo do rukou.

 

P.S: Neberte to zas tak vážně, ve skutečnosti mi dalo dost práce vydolovat tahle negativa. Ono se totiž brzy zapomíná a zbývají jen ty krásné vzpomínky a pocity.

A i přesto všechno špatné to stojí za to.

 

Tak! A teď vznikne debata, kde jedna část čtenářek bude psát o tom, jak měla těžké šestinedělí, a druhá část zas bude triumfovat tím, co všechno ve vší dokonalosti po porodu zvládly.

A předpokládám, že bude i třetí část, která řekne: "No ano, však já vím, proč děti nikdy nechci!"

 

Berte to, prosím, jako střípek z té obrácené strany mince, ono se totiž většinou prezentuje jen ta první strana – naleštěná a zářící štěstím.

   
21.02.2006 - Těhotenství a porod - autor: Renata Petříčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [134] Majkii [*]

    Ja teda neviem . Tehotenstvo bolo najstastnejsim obdobim v mojom zivote, kopanie som si takisto uzivala a tesila sa az uvidim toho prcka co mi neda v noci spavat . Nevolno mi nebolo nikdy. Porod v 39tt ako po masle, vizity mi prisli uuuuplne normalne, tiez som totiz mala fobiu z toho ze mi bude zastup zdravotnikov pozerat medzi nohy. Chodili stale 2 - dr. + sestra, bola som pod perinou a len ked ma stale vyzvali tak som sa odokryla a dr. mrkla na vlozku ake ocistky odchadzaju a ci sa sitie dobre hoji. Nic hrozne . Nehovoriac o tom ze takych ako ja tam maju 50 denne. Ziadne psychicke trauma to na mne nezanechalo. A teraz mi v postielke spinka ktoru by som nedala za nic na svete.

    superkarma: 0 28.02.2006, 13:11:29
  2. [132] Daniela_ [*]

    vééélice zajímavý článek.....považuji hoza velmi dobrou antikoncepci ...takže mi asi bude dalších pár let trvat než svůj názor na mateřství změním

    superkarma: 0 23.02.2006, 11:54:10
  3. avatar
    [131] Meander [*]

    *Kotě*: Díky

    superkarma: 0 23.02.2006, 11:07:13
  4. avatar
    [129] *Kotě* [*]

    Meander: já dítě mám, moc jsem ho chtěla, dělá mi velkou radost a jsem šťastná, že ho mám. Rozhodně se ale neřadím mezi ženy, které svoje mateřství všem vnucují a staví na odiv, a už vůbec nechápu ty řeči, které se tu furt vedou - "počkej, taky na tebe dojde..." "o co se vsadíš, že za pár let budeš mít vlastní..." "takové, co nejvíc nechtěly, jsou pak nejradši..."

    Myslím, že když je žena rozhodnutá děti nemít, pak přát jí mateřství není zrovna přátelské, že a už vůbec to není fér vůči potenciálnímu nebohému nechtěnému dítěti, které by buď bylo zabité, ještě než by se stihlo vůbec narodit, nebo by celý život trpělo tím, že ho máma nechtěla.

    Žijte a nechte žít, kruciš, proč máme všichni pořád ty tendence vnucovat někomu svůj způsob života jako ten zaručeně nejlepší? Nechce-li mít někdo děti, ať je nemá. Mně osobně se nelíbí ani neustálé vnucování, že "na tebe taky dojde", ale ani takovéhle přehánějící, zbytečně démonizující články.

    superkarma: 0 23.02.2006, 02:29:09
  5. avatar
    [128] *Kotě* [*]

    spcxxx: a že tedy s tím vyhynutím nezačneš u sebe

    superkarma: 0 23.02.2006, 02:22:03
  6. avatar
    [127] Meander [*]

    peguša: Nesnáším tyhle řeči o tom, že "ženská má svůj věk". Proto. Copak jsme inventář?

    superkarma: 0 22.02.2006, 17:15:03
  7. avatar
    [126] peguša [*]

    Meander: Co se kroutíš? Před dvaceti lety mít první dítě v pětatřiceti, bylo hodně za horizontem. Dneska je to celkem normální.
    Beruška Elliah: No a to je správné. Rozhodně lepší antikoncepce než potraty, ale za totáče bylo tohle téma hodně tabu a i když už antikoncepce existovala, jaksi se o ní moc nemluvilo. Proto tolik potratů. Dnes je to jinak. Když se na mimi necítíš, je to jen na tobě, zda do toho půjdeš nebo ne. A že bys nečekaně otěhotněla, to se ti může stát. Přece žádná ochrana není na 100%. Ale rozhodně se to nestane 2x po sobě.
    Sice si neumím představit, že bych děti neměla, vždycky jsem je chtěla a byla jsem moc nešťastná, když se několik let nedařilo. To ale neznamená, že to tak cítíme všechny. Pokud je to přání páru, že děti mít nebudou, může vztah báječně fungovat. V opačném případě, to asi nebude moc klapat. Ale každému, co jeho jest.

    superkarma: 0 22.02.2006, 16:57:36
  8. avatar
    [125] Meander [*]

    peguša: "měla už svůj věk"

    superkarma: 0 22.02.2006, 16:02:24
  9. avatar
    [123] Vanily [*]

    Bella: neboj,mateřské pudy jsou opravdový zázrak.Já jsem děti nikdy nechtěla,byly mi protivné a odporné a nechtěla jsem si zkazit postavu a miluju spánek.Dost jsem si zakládala na tom,že
    jsem nekonvenční a čtu divné knihy a poslouchám ještě divnější hudbu.Manžel mě několik let ukecával a já se vymlouvala.Až se to stalo a já otěhotněla.První týdny jsem se budila ze spánku svým pláčem,pak jsem rezignovala.Měla jsem hrozný strach jestli to budu schopná milovat apod.Trochu jsem změkla,když se začalo hýbat.Podotýkám,že jsem neměla žádný z popsaných příznaků,přibrala jsem 14 kilo aporod byl brnkačka,šití jakbysmet,kojení bylo moc fajn.Žádný nával lásky jsem po porodu nepocítila,ale začala jsem kojit,ač jsem to vždy odmítala.Myslím,že tohle taky hodně pomohlo k tomu,že jsem změkla a syna miluju a jsem už 4,5 roku šťastná,že ho mám,Kamarádky měly strach,jaká budu máma,řekly mi to.A myslím,že to jde,nejsem taková ta ukázková z filmů a občas mi dochází trpělivost a vím,že nebýt touhy manžela,tak bych do toho nešla,ale nelituju.

    superkarma: 0 22.02.2006, 13:50:33
  10. [122] Jenka2 [*]

    paní Marie: doufala jsem, že po článku, který se snažil o Vás vypátrat detaily a po diskuzi k němu, aspoň maličko přestanete trousit svoje moudra nemající hlavu ni patu. Ale když jste dnes upustila informaci, že jste bývalá učitelka, tak při vší úctě k pedagogům, je diskuze s Vámi pouhopouhým házením perel. Diagnózu "Učitelka" naprosto úžasně předvádí v Ulici Hana Maciuchová. Tam je to komická role. Vy, bohužel, jste skutečná.

    superkarma: 0 22.02.2006, 13:18:17
  11. avatar
    [121] peguša [*]

    Bella: Určitě není nejlepší, pořídit si dítě "aby ostatní neřekli", ale třeba, až jí to malé dají do náruče, zlomí se to v ní stejně, jako v té mojí kámošce. Zapomněla jsem podotknou, že pak jsme u nich byli asi za dva roky a měla děti dvě. Víc už jich asi nemá. Měla už svůj věk. První snad bylo v pětatřiceti a druhé v necelých 38. Teď už jsem u ní dlouho nebyla (měla jsem v Chebu babičku, ale už nežije a tak tam nejezdíme), ale předpokládám, že do třetího už nešli. I když, kdo ví .....?
    Přeju tobě i tvé kamarádce hodně .

    superkarma: 0 22.02.2006, 13:13:40
  12. avatar
    [120] Bella [*]

    peguša: Doufám, že mateřské pudy dokáží divy. Mám jednu kamarádku, teď jsme obě zhruba ve čtvrtém měsíci, ale ona dítě nikdy nechtěla. Kvůli financím, věděla, že se nedokáže láskyplně starat o něco, co ji zkazí postavu a co v jednom kuse řve a nenechá ji vyspat. Pak kvůli manželovi a taky kvůli okolí (aby nebyla jiná) se o dítě snažili a zadařilo se. Ale zatím se neprojevuje, jako těšící se mamina. Pojala to jako sport nebo prestižní záležitost. Když se vidíme, může se přetrhnout ve vyprávění, jak byla na ultrazvuku, jak je manžel nadšen, jaký budou mít krásný kočárek, jaký pokojíček pro mimino. Ale já v tom pořád vidím jaksi uměle vytvořenou lásku, která se jednou stejně projeví špatně.

    superkarma: 0 22.02.2006, 12:38:44
  13. avatar
    [119] peguša [*]

    Beruška Elliah: 108 Teď jsi mi připomněla jednu mou kamarádku. Vždycky tvrdila, že děti nikdy nebude mít, protože jí prostě štvou. Její ségra měla dvě a když přijeli na návštěvu, tak měla kámoška osypky, jak furt běhaj a křičej. Pak přišla neplánovaně do "jináče" a tak mazala na potrat. Jenže do půl roku byla těhotná znovu a jelikož jí po tak krátké době potrat nemohli udělat, musela si nechat. Nadšená z toho fakt nebyla. Když jsme k nim po nějaké době přijeli na návštěvu (bydlí v Chebu a my v Praze), láskyplně držela v náručí téměř roční mrně a celá blažená nám sdělila, jak s manželem plánují ještě jedno . Nikdy bych v takovou změnu nevěřila, ale je to tak a skvělejší mámu bych těžko hledala. On mateřskej pud dokáže divy.

    Sama mám dvě dítka. První skoro pětikilový "kousek" mi dal opravdu zabrat. Rodila jsem spontánně a holka se zasekla ramínkama o mé stydké kosti a nemohla ven. Ještě si k tomu přimáčkla pupečník a tak mnoho nescházelo a začala se dusit.Takže na mě druhej doktor skočil a holku vyrazil ven, čímž mě roztrhal jako řešeto. Porodník mě pak šil 3/4 hodiny a málem jsem vykrvácela, takže následovala transfúze. Dva měsíce jsem si nesedla jinak, než na nafukovací kruh. Nicméně při odchodu z porodnice mi bylo jasný, že druhé robátko chci stůj co stůj. A taky jo. Porod byl sranda, odrodily jsme to s asistentkou bez nástřihu a na ten jeden steh, který byl potřeba, mě ani neumrtvovali. A to nebyla druhá holka žádnej drobek. Měla 4 kila.
    Obě těhotenství jsem snášela skvěle. Vlasy super, pleť jakbysmet a při obou jsem přibrala 2,5 kg a z porodnice odcházela o 18 kilo lehčí. Pravda, později jsem to svou neukázněností zase nabrala.
    Co se týká nočního buzení, tak obě děti byly jiné. Starší od pěti neděl spala celou noc, mladší do roka a půl řičela (a to doslova) hlady každé 2 hodiny. Tím, že jsem nekojila, musela jsem mít v lednici připravený 3 flašky s mlíkem a vždycky je hodit do mikrovlnky. Muž mezitím choval, páč by jinak probudila celý panelák, jak vyváděla. Pak ještě tak do tří let brečela ze spaní třeba 10x za noc. To vše už je dávno zapomenuto a já jsem šťastná, že obě mám.

    superkarma: 0 22.02.2006, 12:28:39

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [118] Bella [*]

    Alenka0010:

    superkarma: 0 22.02.2006, 12:26:52
  2. avatar
    [117] Alenka0010 [*]

    paní Marie: ještě bych dodala, že svému okolí je nebezpečná žena, která děti nechce a přesto je má, to mi věřte .

    superkarma: 0 22.02.2006, 12:22:09
  3. avatar
    [115] Bella [*]

    paní Marie: Svému okolí je nebezpečná žena, která děti moc chce a mít je nemůže a ne ta, která je nechce

    superkarma: 0 22.02.2006, 11:47:32
  4. avatar
    [113] *Kotě* [*]

    spcxxx: 1) já nemám prázdný život ale máš pravdu, že mít dítě je velice obohacující a stimulující.
    2) jak by sis to tak konkrétně představoval, když jsi takový odpůrce množení? Toužíš, abychom vyhynuli?

    superkarma: 0 22.02.2006, 03:14:58
  5. avatar
    [110] Ronyka [*]

    Co je těhotenství,porod a šestinedělí proti tomu až líbezné miminko vyroste?Kdyby měli lidé možnost nahlédnout do budoucna,konkrétně do puberty, svých budoucích ratolestí,byla by to ta nejlepší antikoncepce na světě.

    superkarma: 0 22.02.2006, 00:28:15
  6. avatar
    [106] *Kotě* [*]

    Beruška Elliah: ale ty jsi ve svém příspěvku (88) neargumentovala tím, že nemáš ráda děti, a já jsem rozhodně nepsala nic ve stylu "však na tebe dojde".

    Mně tak nějak připadá, že mezi hodně mladými holkami se těhotenství, porod a mateřství zbytečně démonizuje... nechtít děti je legitimní rozhodnutí... nechtít je proto, že nestojím o bolesti a nepohodlí, je taky legitimní, jistě... ale mně osobně ta současná fobie z mateřství, se kterou se často setkávám, přijde taková zvláštní a cizí. Nikdy jsem neměla problém s dětmi, mateřstvím ani matkami, ani když mi bylo 20 (a dítě se mi narodilo až ve 29, podotýkám), a nerozumím tomu

    superkarma: 0 21.02.2006, 23:45:41
  7. avatar
    [105] lilithheta [*]

    7kraska: To je nějaký divný, ne? Vždyť tady některé psaly, že naopak pleť měly daleko lepší a vlasy taky. Tohle paušalizování fakt nesnáším. A mimoto, do modních časáků jsem koukala někdy naposledy před 6 lety, jsem z vesnice, extra se neprohlížím a svůj exteriér nijak neprožívám, ale představa, že jsem těhotná mě budí jako moje největší noční můra (i Freddy Kruger je proti tomu děsu slabý odvar) a vždycky jsem propocená strachy až ...

    superkarma: 0 21.02.2006, 23:43:18
  8. avatar
    [103] Blueberry [*]

    7kraska: No tak ja na to "drobne fyzicke nepohodli" vzpominam jeste po 18 letech a ne s usmevem. Prvni tri mesice jsem problila a dalsich 6 mesicu jsem proskrabala a prolezela ve vane, protoze me neuveritelne svedilo cele telo a jedinoun ulevu sjem pocitila ponorena do kapaliny. Druhe tehotenstvi (ac nechtene) bylo fantasticke.

    superkarma: 0 21.02.2006, 22:56:52
  9. [102] 7kraska [*]

    Ale chapu, ze zena, ktera s hruzou sleduje kazdy pupinek na sve tvari a je zdesena z nove vrasky nebo z faldiku na brise, a je treba pod vlivem vselijakych modnich casaku, ktere ji nuti k dokonalemu vzhledu atd., proziva tehot. jinak nez nejaka holka, co jezdi pod stan a je zvykla sportovat a zazivat dobrodruzstvi v prirode, pricemz celi ruznemu nepohodli a musi prekonavat sama sebe, treba nosit po horach na zadech tezky batoh.

    superkarma: 0 21.02.2006, 22:44:26
  10. [101] 7kraska [*]

    KOTE, ja Te teda vetsinou moc "nemusim" podle toho, co tady pises (duvody uvadet nebudu, stejne je to spis pocit), ale dneska jsi to napsala DOKONALE!!! Presne tak to citim i ja, proste drobne fyzicke nepohodli, ktere je nyni po 8 a pul mesicich po porodu zcela zapomenuto, vlastne bylo zapomenuto mnohem driv, uz ani nevim kdy. Mam dokonale krasnou dceru, ktera mi prinasi plno novych podnetu. Tehotenstvi a porod byly zajimave zkusenosti a jsem za ne rada, bez nich by nebylo moje poznani sveta uplne - z hlediska toho, ze jsem zena. Vedle toho bylo noseni bricha a porodni bolesti a siti atd. zcela zanedbatelne. Tak hrozne to proste nebylo. Dokonce kdyz mi zacaly porodni bolesti, tak jsem si rikala "to prece nemuze byt ono, ve filmu kazda krici a breci, a taky na kursu rikali, ze porodni bolesti urcite pozname, protoze jsou silnejsi nez jakekoliv jine bolesti, ktere jsme kdy mohli zazit". Jenze uz jsem mela kontrakce po 3 minutach a trvaly pul minuty, tak jsme radsi jeli do porodnice. Treba bolesti pri akutnim zanetu mocoveho mechyre byly vzdycky mnohem horsi. Pozdeji byly kontrakce silnejsi, ale i tak se daly prezit. Jeste na sale jsem rikala, ze bych klidne sla rodit znova. Kdybych vedela, ze tehotenstvi a porod budou takova brnkacka, tak bych mela deti uz davno, ale byla jsem vydesena ze vsech tech reci a clanku, ze jsem deti ani neplanovala a do jineho stavu jsem prisla neocekavane.

    Nakonec tehotenstvi trva jen 9 mesicu a co to je proti celemu treba 70 nebo 80 let dlouhemu zivotu. A s miminem jsou nejhorsi mesice opravdu jen ty dva nebo tri prvni, pak uz to jde, kdyz se dite zacne usmivat a reagovat.

    Takze vsem mladym holkam vzkazuju, aby takovehle clanky cetly s velikou rezervou. A redakci vzkazuju, ze je tupost takove clanky uverejnovat, jsou pekne negativni - radeji vlevejte zenskym do zil optimismus.

    superkarma: 0 21.02.2006, 22:35:17
  11. avatar
    [99] Blueberry [*]

    Vivian: Hlavne je to SOBEC! Ja taky chapu vsechny, co deti nechteji, ja mam dva kluky a jsem stastna, ze je mam, ale kdyby me manzel tenkrat neukecal, taky bych do toho nesla.

    superkarma: 0 21.02.2006, 22:00:36
  12. avatar
    [96] Vivian [*]

    Beruška Elliah: co normální... mít děti je samozřejmost a kdo je nemá, je DIVNEJ

    superkarma: 0 21.02.2006, 21:39:39
  13. avatar
    [93] Sirikit [*]

    V těhotenství jsem vůbec nevěděla, co to nějaká ranní nevolnost je. Pleť jsem měla hlaďounkou, po akné ani památky a vlasy taky parádní. Jediným negativem byla nabraná kila a bříško, ale to k těhotenství patří. Asi co žena, to jiný průběh těhotenství i porodu, to víme všechny, co si těhotenství už prodělaly.

    superkarma: 0 21.02.2006, 21:00:35
  14. avatar
    [92] *Kotě* [*]

    Beruška Elliah: záleží na tom, co je pro tebe prioritou. Jestli se neustále sleduješ, zkoumáš, jak se cítíš, jsi hypochondr, fňukáš nad každou bolístkou... já si kopání mimina užívala, přišlo mi úžasné, že ve mně je dítě a že se hýbe a že je moje, nebrala jsem to, jako že mě někdo kope do žeber... a že dítě breči? No, ono neumí jinak vyjádřit své potřeby... někdo to bere, že fakan vříská, já to brala, jako že se mnou komunikuje, chce mi něco sdělit, a snažila jsem se mu vyhovět, aby brečet nemusel... a to období taky netrvá nijak dlouho...

    Hele, lidi jsou ochotní překonávat neskutečné fyzické nepohodlí a bolest, aby například vylezli na nějakou horu; horolezkyně jsou ochotné se nechat vycévkovat, aby nemusely na laně chodit čurat; sportovkyně je odhodlaná jet závod s utrženým stehenním vazem... a to každému přijde normální, dokonce obdivuhodné... no tak mně přijde normální, že když chci mít dítě, absolvuju tu trochu fyzického nepohodlí... a nezblázním se z toho vždyť fakt o nic tak hroznýho nejde, tenhle článek to zbytečně dramatizuje

    superkarma: 0 21.02.2006, 20:46:04
  15. avatar
    [91] femme [*]

    suprově napsaný a hlavně je to ze života

    superkarma: 0 21.02.2006, 19:58:28
  16. avatar
    [90] Kekka [*]

    Já jsem v těhotenství měla nádherné vlasy i pleť a skvělou náladu. V podstatě jsem to prochechtala. Nic mě nebolelo, akorát jsem měla na začátku trochu ranní nevolnosti. Kopání miminek bylo velice příjemné.

    superkarma: 0 21.02.2006, 19:51:39
  17. avatar
    [87] *Kotě* [*]

    Hm... já jsem si užila těhotenství, měla jsem krásnou pleť, hezké vlasy, spát jsem mohla na zádech až do porodu... i porod jsem si užila, byl krásný... kojení byl pravda horor, ale i tak na to nevzpomínám nijak úkorně... prostě je to všechno fajn, žádné komplikace jsem neměla a všechno ostatní, co popisuje autorka, je drobné fyzické nepohodlí, které lze zcela přejít

    superkarma: 0 21.02.2006, 16:45:52
  18. avatar
    [86] Meander [*]

    Conny: Já bych jim tu výsadu s chutí přenechala. Jsem zrovna takový srab

    superkarma: 0 21.02.2006, 16:14:45
  19. avatar
    [85] Conny [*]

    A chlapi se z toho samozřejmě zase vyvlíknou. Ono je to možná dobře, protože bychom asi vymřeli. Jsou to hrozní srabi

    superkarma: 0 21.02.2006, 16:13:28
  20. [84] a.... [*]

    voldriska: HELE ty máš stejný zážitky jako já!! teda až na ty dvojčata porod jako exhibice pro široké okolí a šití naživo- tomu jsem zabránila lehce sprostými nadávkami na adresu pana doktora- pak dal nějaký lokální anestetikum

    superkarma: 0 21.02.2006, 15:16:49
  21. avatar
    [82] Meander [*]

    K tomu není co dodat

    superkarma: 0 21.02.2006, 14:29:48
  22. avatar
    [81] olafka [*]

    P.Martina: dupat nemusíš, já zaplatila 500 Kč a nikdo se mě na nic neptal, ani si mě nikdo nevšímal, mysleli si, že jsem sestra, tedy zdravotní a já tam byla s dcerou. Viděla jsem porod vnučky a bylo to skvělýýýý

    superkarma: 0 21.02.2006, 14:19:55
  23. avatar
    [80] P.Martina [*]

    No tak jsem si přečetla ještě pár diskuzí na jiných debatách o porodech, přístupu lékařů atd. a rozhodla jsem se, že si k porodu "vydupu" dulu nebo mamku a přesně je dopředu budu informovat co chci a co ne, kdybych náhodou nemohla sama. Nechci aby si ze mě někdo dělal pokusnýho králíka a vyučovací materiál, když o tom nebudu dopředu informovaná.

    superkarma: 0 21.02.2006, 14:12:18
  24. avatar
    [79] voldriska [*]

    Kelly: mě teda nic na umrtvení nedal . A šil mě směrem k moč. trubici. No nic úžasnýho to fakt nebylo. Ale doktor byl moc milej. Ale jestli to nebylo tím, že jsme tam byli za výstavní kousky. Na porod dvojčat spontáním způsobem se přišli podívat všichni doktoři co byli na oddělení. A sestry a uklízečky a sanitáři a.......! Protože se to v tý naší malý porodnici děje sotva jednou za 5 let. Jinak jdou všechny dvojčata císařem. Škoda, že jsme nevybírali na vstupnym. Mohli jsme bejt aspoň prachatý .
    Juana: Taky nejsem maso, ale píchat mě do hóóódně rozbolavělý pipky vážně není moje

    superkarma: 0 21.02.2006, 14:05:36
  25. avatar
    [78] Juana [*]

    voldriska: Já šití naživo zažila dvakrát a vůbec mi to nevadilo, tak nevím. Masochistka rozhodně ale nejsem.

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:46:21
  26. avatar
    [77] Kelly [*]

    NiKina 64: ... i s uklízečkou? Já ji totiž v tom houfu čumících také měla ... i se smetákem, o který byla opřená ... dnes se směji, ale tenkrát jsem byla nas*...

    voldriska 73: ... já. A ta babizna doktorová, otlačená od polštáře na mne ještě řvala, co že dělám za tyátr ... no, prostě asi na mně šetřili a dali mi malou dávku, která nezabrala ... a nebyly to pouze 2 stehy. Málem jsem ohla tyčky, za které jsem se držela. Dodnes pro tu čarodějnici nemám slov, a že je to už pár let ...

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:25:06
  27. avatar
    [76] Markýza [*]

    voldriska: jenom dva sethy - ale prosím tě, vždyť to nic není, mě šil dvakrát - poprvé čtyři, podruhé tři, vždyť to nic nebylo

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:18:19
  28. avatar
    [75] Markýza [*]

    Anis: neber to tak vážně, polovina z toho jsou kecy pro oživení diskuze, kdyby bylo těhotenství opravdu tak hrozné, tak už jako lidstvo dávno nejsme

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:17:09
  29. avatar
    [74] jewelinka [*]

    Bla bla, něco tak individuálního jako je těhotenství se tu nedá takhle paušalizovat. Mě těhotenství těšilo celou dobu (až na poslední měsíc, což je pochopitelné), na našeho drobečka jsem se strašně těšila . Připadala jsem si skvěle, o to líp že na maminu s bříškem se usmívají i škarohlídi. Pleť se mi zlepšila, vlasy mi naopak začaly více růst a zhoustly. Špatně mi bylo jen 2x (po hroznovém vínu). Přibrala jsem 11 kg a z porodnice odcházela o 8 kg lehčí. Zbytek jsem shodila bez problémů během 2-3 měsíců, pokračovala jsem totiž jako dřív s kalanetikou. Prasklinku mám jednu (udělala se mi na jizvě od slepáku, takže čert jí vem ). Jinak v porodnici se chovali skvěle (možná že jsem měla nadstandart).
    A prcek byl neuvěřitelný miminko, skoro vůbec nebrečel a hlavně spal celou noc (jen proloženo kojením).
    Ano na dvě negativa si vzpomínám - 1 týden kojení mě hodně bolely prsa a 10 dní jsem si nemohla normálně sednou díky modřině "tam dole". Ale ve srovnáním se vším ostatním je to opravdu zanedbatelné.
    Věřím, že jsou ženy, které prožívají těhotenství špatně nejen fyzicky, ale i psychicky.
    Také záleží na tom, jak hrozně koho děsí, že se mu mění tělo - pro mě opravdu nebylo(!) bříško nechutnou vzdouvající se věcí (tohle asi nepochopím).
    Ale každému, co jeho jest, pokud někdo děti (těhotenství)nechce, prostě se na to necítí, tak to je čistě jeho věc. Lepší, než mít s nechutí dítě a pak mu to dávat najevo.
    Hodně všem!

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:14:34
  30. avatar
    [73] voldriska [*]

    A zažil někdo šití naživo? Já jo. Sice jen dva stehy ale probrečela jsem je, jak kdyby mi řezali nohu . MUDr. mě chlácholil, že když jsem porodila dvojčata normálním způsobem, tak dva maličký stehy proti tomu nic nejsou . Tak jsem mu řekla, ať se tou jehlou píchne do pinďoura on a pak si spolu pokecáme o příjemných a nepříjemných prožitcích někde u kafe . Jsou to zkrátka saďouři . V životě neporodí, ale keců maj plnou papulu

    superkarma: 0 21.02.2006, 13:10:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme