Miminka milují matčin hlas. To proto, že ho důvěrně znají ještě z bříška. Ano, už v prenatálním stadiu jsou vašimi věrnými posluchači. Proto si nemusíte připadat divně, když si vezmete knihu, a s chutí ji svému nenarozenému potomkovi přečtete nahlas. A je zcela jedno, jestli to bude nějaká pohádka, nebo třeba váš oblíbený časopis. Musí bavit hlavně vás. Malý posluchač není náročný na téma, nýbrž na příjemný tón hlasu. A nejinak tomu bude, až se narodí. Byť bude váš kojenec zpočátku vypadat, že ho čtení vůbec nezajímá, opak je pravdou. Prospívá mu. Proto rozhodně nepřestávejte. Postupně si osvojí umění naslouchat a čtení se pro něj stane přirozenou součástí života. Pravidelně předčítat knihy by rodiče měli i dětem školního věku. Psychologové radí činit tak alespoň do jejich osmých narozenin. A vůbec přitom nejde jen o zábavu. Tato činnost má více blahodárných účinků, než možná tušíte.

Co čtení dětem dává?

Kromě toho, že mezi vámi čtení buduje pevné pouto a prohlubuje důvěru, tak také utváří dítě po mnoha jiných stránkách. Rozvíjí jeho psychiku, sebevědomí, fantazii a představivost, paměť, soustředění, logické a kritické uvažování, ale také buduje jeho smysl pro humor a rozlišování dobra a zla. Zároveň zvyšuje slovní zásobu, přináší stále nové znalosti a už v předškolním věku formuje správné čtecí a písemné návyky. Tyto děti se pak snáze učí a nemají sklon ke společensky nežádoucímu chování. A co víc, láska ke čtení je odvede od přehnaného vysedávání u televize nebo počítačových her.

Na co při čtení nezapomenout?

  • Číst (nebo alespoň něco vyprávět) byste dítěti měli nejen před spaním, ale i během dne. Mluvte často a hodně i na malá miminka. I je váš hlas rozvíjí a uklidňuje.
  • Malé děti nezaujmete knihou bez obrázků - těch by mělo ubývat až s rostoucím věkem posluchače. Ilustrací naopak využijte a povídejte si o nich.
  • Pokud je mezi vašimi dětmi větší věkový rozdíl (více než dva roky), čtěte jim zvlášť. Stejnou knihou byste obě naráz těžko zaujali.
  • Udržujte zájem malých posluchačů. Uprostřed příběhu se jich například můžete zeptat, co se podle nich v příští chvíli stane. A po dočtení je fajn o příběhu diskutovat. Nesmíte ale dětem nic vnucovat.
  • Malé děti = krátké pasáže. Pokud na posluchači vidíte, že se začíná nudit, klidně nějakou část přeskočte či zkraťte. A nechte je prohlížet si průběžně obrázky.
  • Jestliže čtete větším dětem knihu na pokračování, končete v napínavém momentě. Jen ať se těší na příště. A než se čtením druhý den zase začnete, proberte, co se odehrálo minule.
  • Napínavost příběhu dotvoříte i prací se svým hlasem. Měňte ho, zvyšujte a ztišujte. Rozhodně ale nečtěte příliš rychle, ať si příběh stačí hlavně malé děti ve svých hlavičkách urovnat.
  • Před čtením navoďte příjemnou atmosféru. Příkazy a zákazy tu nemají místo.

Co naopak při čtení nedělat?

Pokud zvolíte knihu, která se vám samotným nelíbí, odrazí se to i na vašem čtení. Pozor také na to, aby děti neztratily o knihu zájem už na začátku. Zvláště starším dětem raději nečtěte příběh, jehož pointu znají třeba z televize. Připravíte je o napětí. Výběr knihy je důležitý i z jiného hlediska. Je totiž dobré knihu dočíst, když už s ní jednou začnete. Ale jestliže už na začátku zjistíte, že skutečně nebyla správně zvolená, pak je na čase odložit ji.

Nikdy byste také neměli dopustit, aby si děti knihy zošklivily. A to se může snadno stát. Třeba když spojíte čtení s odměnou nebo trestem. Nemělo by proto nikdy figurovat ve vašich výhrůžkách ani zákazech. Také z knihy nedělejte nepřítele televize a nedávejte mezi nimi na výběr. „Dospělí jste vy, vy volíte. „Televize se v tomto domě vypíná v osm třicet. Jestli potom, než půjdete spát, chcete přečíst příběh, je to možné. Jestli nechcete, také je to v pořádku, ale televize se vypíná v osm třicet.“ Nedopusťte, aby to vypadalo, že jsou knihy zodpovědné za to, že se děti nemohou dívat na televizi,“ radí odborníci na stránkách projektu Celé Česko čte dětem. Právě tam také najde další cenné rady a inspiraci pro rodiče i malé čtenáře.

Čtěte také:

Reklama