Reklama

Každoročně se už skoro stává pravidlem, že nás lékaři a hygienici varují: Letos je výskyt klíšťat skutečně rekordní! My však už známe různé způsoby, jak se v přírodě před jejich náporem chránit. Ale co bezbranná zvířata?

Mnozí majitelé domácích společníků by o klíštěcí sezoně, která už vypukla v plném proudu, mohli vyprávět. Stačí procházka parkem, výlet k vodě nebo do lesa. Člověk vyráží většinou plně připraven. Ať už mechanicky (vysoké boty, dlouhé rukávy), nebo chemicky (repelenty), či se v předstihu chrání očkováním. Pes či kočka takové možnosti nemají a z toulek přírodou se v těchto dnech vrací s desítkami cizopasníků zavrtaných v kožíšku. Mohou jim nějak vážně ublížit?

Společný nepřítel
Nejen lidé mohou „krvavý“ klíštěcí atak odstonat. Klíšťata jsou totiž přenašeči zejména zánětu mozkových blan – klíšťové encefalitidy (ročně u nás kolem 600 případů) či lymské boreliózy (ročně asi 3500 případů).

„Klíšťová encefalitida se zvířatům vyhýbá a byla u nich pozorována jen ojediněle,“ vysvětlil Ženě-in veterinář Jiří Filip. „I vůči borelióze jsou zvířata odolnější než my, přesto v poslední době přibývá její výskyt zejména u psů.“ Podle zvěrolékaře se onemocnění projevuje horečkami, záněty a bolestmi kloubů, které bez léčby mohou přerůst v trvalé poškození.

Borelióza může zvířecí organismus ovlivňovat i řadou nespecifických potíží, jejichž příčinu pak často objevujeme až v pokročilém stádiu. „Na rozdíl od lidí MŮŽETE (!) nechat svého psa či kočku proti borelióze očkovat,“ říká Filip.

I nám „jde o krk“
Největší riziko představují paraziti, které si zvíře donese domů, pro nás – majitele a společníky zvířat – protože jsme k oběma nemocem velmi náchylní. Proto ochranu před vnějšími parazity nepodceňujte!

Nabízejí se čtyři hlavní možnosti pomoci:

1) Obojek – je vhodnější pro psy žijící venku, protože se z něj účinná látka uvolňuje trvale
a může členům domácnosti způsobit alergickou reakci. Pro kočky se nehodí, mohou za něj někde uvíznout a ublížit si.

2) Spreje (repelenty) – mají výhodu v aplikaci na celé tělo, na druhou stranu je ale třeba zvířeti po nastříkání nějakou dobu zabránit, aby se olizovalo a čistilo, je vhodné je oddělit od malých dětí. U větších psů je nástřik náročný na čas a trpělivost zvířete, pro kočky může způsobovat značný stres.

3) Šampony – působí ošetřovaným zvířatům stejný problém. Navíc mají kratší a nižší účinnost.

4) Pipety (např. Frontline) – si získávají největší oblibu. Jejich účinná látka se aplikuje na kůži mezi lopatky zvířete. Odtud se „sám“ rovnoměrně rozprostře po celém těle ošetřeného tvora. Tyto látky působí nejdéle (proti klíšťatům asi měsíc, proti blechám až tři měsíce) a odolávají i vodě. Pipetu lze získat v ordinaci u veterináře nebo v některých lékárnách.


„Pokud se nějaké klíště přece jen přisaje na kůži zvířete, vždy dbejte na bezpečnou manipulaci při jeho vytahování,“ radí veterinář Jiří Filip. „Používejte rukavice a pinzetu nebo speciální kleštičky. Ránu po kousnutí cizopasníka potom zvířeti vydezinfikujte. Rozhodně nezkoušejte triky jako například zakapání přisátého klíštěte olejem. Pouhé vykroucení či vyviklání je nejbezpečnější!“

Vytahujete klíšťata svému zvířeti sama, nebo se roztočů štítíte a raději navštívíte veterinu? Máte nějakou zkušenost s repelenty a pipetami? Jaký je podle vás neschůdnější postup při ochraně proti klíšťatům?