V dnešním světě existují dva protichůdné názorové proudy o fenoménu kouření cigaret, a jak se zdá, tak se i jednotlivá stanoviska začínají ještě více vyhraňovat. Zatímco ekonomicky mocná lobby tabákového průmyslu stále udržuje trend spotřeby své produkce pomocí pochybné propagandy o jakési svobodě a vychutnávání jedinečných chvil, alarmující čísla úmrtí v důsledku rakoviny, infarktové recidivy a dalších libůstek vyplývajících z kuřácké závislosti nejsou příliš velkým lákadlem k užívání si oněch svobodných okamžiků na smrtelné posteli. Na druhé straně však také roste tlak ze strany státní legislativy, která ač pokrytecky plní státní pokladnu miliardami z tabákové daně, přece jen musí reagovat na světové tažení proti kuřáctví a z něho vyplývající plejádu nejrůznějších zákazů a omezení. Ani varovné nápisy překrývající podstatné části obalů kuřáckých potřeb nezabrání evidentnímu faktu -  nárůstu nově závislých v řadách nezletilé mládeže, stejně jako zákaz kouření na zastávkách MHD nezabrání otrapovi v ranní cigaretce uprostřed davu lidí čekajících na tramvaj.

 

Co máš rád ty, druhým vonět nemusí

 

Celá anabáze konfliktu mezi kuřáky a nikotinovými odpůrci má jeden ústřední motiv - a to, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná hájemství druhého jedince. Často můžeme slyšet kuřáka argumentujícího slovy: „Tak ať sem nechodí, když mu to vadí“. To je ale velmi sobecká a scestná úvaha. To především proto, že člověk se kuřákem nenarodí, a může tak v klidu vegetovat až do konce svých dnů. Naproti tomu kouření je něco navíc a může pochopitelně i někoho obtěžovat, zatímco nekuřáctví určitě ne. V podstatě jde o to, že nedobrovolně inhalovat vydechovaný obsah plic cizího člověka, potažmo navíc obsahující rakovinotvorné složky, je celkem nechutná záležitost. Připočteme-li k tomu nemalé riziko onemocnění dýchacího ústrojí při pasivním kuřáctví, zůstává otázkou, zda by si onen zastávkový kuřák nezasloužil za své chování pár facek. Tudíž logika je zcela jasně na straně nekuřáka a mělo by být samozřejmostí, že ten, kdo si rád cigaretu zapálí, opustí na chvíli společnost lidí, v které se nachází, aby své slabosti ulevil v ústraní.

 

Dáš si taky jednu?

 

Poněkud odlišná situace nastává ve chvíli, kdy se společnost holdující nikotinu a dehtu sejde pohromadě, a pak pochopitelně nikoho pach z cigaret druhých neomezuje. Jak ale řešit situace, kdy se ve společných prostorách nachází obě zmiňované skupiny lidí a jedni budou mít vždy důvod k nespokojenosti? Například návštěva restaurace nebo hudebního klubu je typickým příkladem. No, zdá se, že aplikovaná řešení takového dilematu opět promlouvají v neprospěch našich závislých spoluobčanů. Stejně jako například ve Spojených státech, tak i v mnoha zemích EU (nově Francie, Litva a Malta nebo také 9 spolkových zemí Německa) je kouření ve veřejných prostorách striktně zakázáno. Ve Francii od Nového roku dokonce i v barech a restauracích. Rozdělení podniků na kuřáckou a nekuřáckou zónu se tak ukazuje jako neefektivní, protože kouř se vzduchem zkrátka šíří nekontrolovatelně a žádné přepážky nepomohou.

 

Trochu statistiky

 

Odborníci vypočítali, že na naší planetě zemře v průměru každých 6 sekund člověk na nemoc způsobenou kouřením, a tomuto nešvaru se oddává pravidelně asi jedna miliarda lidí. V českých luzích a hájích to je přibližně 40 % obyvatelstva a řadí nás to na přední místa mezi evropskými státy. Zdravotní rizika stoupají se zkonzumovaným množstvím, protože při vykouření tří cigaret denně nebyly prokázány znatelné zdravotní dopady. Také alkohol v kombinaci s kouřením škodí daleko více, nežli  každá z látek samostatně. V ČR je registrovaných zhruba 5.000 případů rakoviny plic ročně a 87 % lidí, kteří na ni zemřeli, byli právě kuřáci. Denně u nás umírá asi 60 osob na nemoci z kouření, takže to máme jako by každý den v novinách psali o havárii plného autobusu, kde nikdo nepřežil. Ženy užívající hormonální antikoncepci a současně kouří se vystavují nebezpečí úmrtí na infarkt myokardu před 50. rokem života, a to v poměru k nekuřačkám 1:60. Stejně tak je u kuřaček o 74 % vyšší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu prsu.

Pokud se rozhodnete s kouřením skoncovat, tak všechna vyjmenovaná rizika smrti z kouření se po roce abstinence o 50 % snižují. Navíc přirozená fyziologická odolnost vůči stresu je mnohem vyšší a u kuřáků bez nikotinu se naopak snižuje. Obchodníci se smrtí si odhadem přijdou denně na 840 milionů dolarů, to už je pěkná sumička. Tak co, už to víte? Normální je nekouřit…

 

Reklama