Já vím, že už vás asi téma cigaret a kouření unavuje. Když jsem ještě kouřila, také mě štvalo to věčné mentorování a napomínání. Trapným protikuřáckým letáčkům typu: „Kuřte víc, kouřením získáte mužný zjev, zápach odpuzující hmyz, bronchitidu atd." s dovětkem: Na vaši návštěvu se těší prodavač, lékař, hrobník..." jsem se smála.

Jedno jsem ale dodržovala. Nikdy bych si nezapálila na ulici, připadalo mi to neestetické a dámy nedůstojné. A už vůbec jsem nechápala těhotné a maminky funící kouř přímo do kočárku. To jsem měla vždycky chuť jim něco říct. Ale znáte to, potrefené husy bývají agresivní, a pokud bych nebyla přímo inzultována, moje výtka by se stejně minula účinkem.

Někde jsem slyšela pěkný termín „abstinující kuřák",  tím se cítím být i já. S kouřením jsem se sice rozloučila, ale nemohu říct, že mám úplně vyhráno. Ale sama sobě bych musela dát pár facek, kdybych do toho měla zase spadnout. Tím spíš, že to u mě byl dlouhodobý proces. Neřadím se mezi borce, co jeden den cígo típnou a už se k němu nevrátí. Také jsem se bála, že když přestanu, ztloustnu a že mi bude chybět cigareta jako věrná společnice při práci. Že se nebudu umět vzdát té slastné chvilky, kdy nakreslím várku návrhů, rozložím si je na podlahu a se zapálenou cigaretkou hodnotím výsledek. Vem to čert, jde to i bez toho.

O sebe se už tak nebojím, ale je škoda, že i přes veškerou osvětu kouří stále více mladých. Podle statistik až 69 % patnáctiletých dívek to z frajeřiny zkusí a polovina z nich u toho zůstane. To se mě vážně dotýká, protože mám dospívající dcery, tak se je alespoň snažím odradit tím, že je tak trochu straším: „Budete mít vrásky, žluté zuby, ošklivou pleť, a ani ten nejsilnější parfém nepřekryje zápach kouře... Jen si představte, až vás bude chtít nějakej kluk políbit a vy budete smrdět jak popelník.“

A vůbec, kuřačky, podívaly jste se na sebe někdy do zrcadla? Pleť šedá jak pod kouřovým závojem, tenká jak cigaretový papírek, kruhy pod očima a z věčného potahování vrásky kolem rtů. O to více peněz pak utratíte za kosmetiku, která by měla napáchané škody napravit. A že by vám cigareta zrovna slušela, to se také říct nedá.
A další věc. Jen si spočítejte, kolik už jste prokouřily botiček, svetříků, prádélka a jiných věciček na sebe?
Nestojí vám alespoň to estetické hledisko za zvážení, jestli nebude lepší s tím přestat?

Doby, kdy cigareta byla módním doplňkem (viz můj článek ZDE), jsou dávno pryč.

Kouření už opravdu není moderní.

Co je (bylo) pro vás největší brzdou v rozhodování přestat kouřit?
Co naopak je (bylo) nejsilnější motiv?

Reklama