Čich má ze všech smyslů nejdelší paměť, proto si tak dobře vybavujeme "staré"vůně z dětství.

Když ucítím sladce jemnou vůni kvetoucích lip a zavřu oči, okamžitě se přenesu na náves do jižních Čech, kam se v dětství jezdívala na prázdniny.
Nebo těžkou vůni bílých lilií, které nosily babičky do kostela k oltáři.
Směs kadidla a těch omaných květů ve mně probouzí vzpomínku na posvátnou atmosféru venkovského kostelíka.
Nebo babiččina mýdla vložená mezi ložní prádo ve skříni.
Na tu čisťounkou vůni do smrti nezapomenu....

Máte podobné vzpomínky?

Napište mi o nich a získejte voňavý dárek
Reklama