Reklama

Afrodiziakum, zázračný pramen mládí, hádejte... je to obyčejná rostlina na šest písmen a určitě ji máte někde doma v ošatce. Je to cibule! 

cibule

Čím jsou nyní dny kratší, o to více mám chuť se probírat knihami, které jsem si nakoupila v létě. Některé mají těch let na kontě již více, přiznávám... Mezi mé oblíbené patří všelijaké bylinkářské spisy. Mnohokráte jsem se přesvědčila, že na spoustu neduhů a bolení stačí téměř vystrčit ruku z okna a na zahradě utrhnout tu kterou rostlinku. A poznávání v tomto směru mě s věkem baví čím dál víc.

Co však mě nedávno opravdu velice překvapilo, bylo zjištění o cibuli! Osobní seznámení s touto kořenovou zeleninou mě vážně ohromilo. Ve starém Egyptě byla cibule považována za posvátnou rostlinu, byla zasvěcena velké bohyni Isis. Později však považte, byla cibule  všude považována za prostředek, pro spokojený milostný život a zvýšenou potenci! Tato zelenina byla a je používána jako pročišťující a zároveň afrodiziakální prostředek. Ne, neumím si to představit :-), ale důkazy hovoří jasně. Hlízy charakteristické svým intenzivním zápachem platily především v době moru  za lék, který vystrnadí z těla všechny nemoci a zapudí zlé duchy. Podle Ursel Buhringové  Švýcarský farář a zapálený bylinkář Kunzle (1857-1945) popisuje drastické účinky cibule takto: Nasekané cibulky vytahují nemoci z těla ven tak energicky, že zcela zčernají a začnou hrozně zapáchat. Tehdy jsou v cibuli natažené škodlivé látky pocházející z nemoci. Zázračnou moc cibule prý způsobují éterické sirné oleje, které mají onu kouzelnou léčivou moc. Podle starých  léčitelských kronik dříve lidé věšeli lněné pytlíky s cibulí nad kolébky kojenců, aby od nich odehnali zlé démony. Cibulové hlízy se těší oblibě lidí na celém světě, a to obzvláště u starších generací  jelikož působí jako preventivní prostředek při změnách cévního systému podmíněných stářím. Mnohde lidé používají cibuli spolu s blízce příbuzným česnekem jako skutečný pramen mládí. Cibule nepůsobí hojivě jen zevnitř ale i z venčí svou léčivou moc rozvíjí i při zevní aplikaci, neboť je vědecky dokázáno, že cibulová šťáva podporuje hojení ran, ničí choroboplodné zárodky, mírní záněty a přispívá k ustoupení otoků (mám vyzkoušeno sama na sobě - téměř neskutečně rychle působí třeba při bolestivých hemeroidech). 

Cibule je zkrátka zázrak sám. Věhlasní léčitelé a bylinkáři ve svých mnohých knihách z cibule nabízejí:

  • Čaj posilující obranyschopnost
  • Cibulový sirup
  • Cibulové víno
  • Obklady z čerstvé cibule
  • Cibulové pytlíky pro inhalaci
  • Cibulové ponožky 
  • Obklady při zánětu středního ucha
  • Cibulový salát
  • a všelijaké další cibulové léčebné kúry.

Podle známého bylinkáře Pavla Váňi je pravdou, že na rostoucím kořenu cibule bylo zjištěno elektromagnetické záření, které usměrňuje dělení buněk. Bylo proto nazváno mitogentickým zářením, které mimo dělení buněk tkání rostlinných a zvířecích má také vliv na tkáně se zhoubným nádorovým onemocněním. Proto je podle něj dobré podstoupit dvakrát do roka cibulovou pročišťovací kůru. 

V čase pomalu nastupující zimy úžasné vlastnosti této zatím ještě levné zeleniny můžeme ocenit nejvíce. Já sama cibuli jako léčebný prostředek užívám, i když je pravdou, že spíše zevně. Bohužel si tato rostlina nerozumí s mým trávicím traktem :-( a po jejím požití mívám velké potíže. Stejně tak i s česnekem, který je stejně jako cibule téměř všelék. Znamená to zřejmě, že tento pramen mládí je asi pro mě zapovězený - ach jo...