Téměř všude se dozvídáme i čteme, že délka lyží se odvozuje od výšky lyžaře. Podle zkušeného lyžaře, majitele lyžařské školy pana Václava Vopaleckého, jde však o naprostý nesmysl! Doporučená délka lyží se vztahuje k váze lyžaře, ne na výšku postavy.

ski

Pokud jste příznivkyně lyžování a chystáte se právě na hory, případně si koupit nové lyže, pak jsou následující řádky určeny právě vám.

Při volbě lyží si je třeba uvědomit:

...že každá lyže získává svou konstrukcí a technickými parametry, tedy i změnou délky, rozdílné jízdní vlastnosti, více či méně využitelné při jejím ovládání.
Síla, která ale nejvíce působí na ovladatelnost lyží, je jejich odpor ve smyku, který úzce souvisí se zatížením lyží, tedy váhou lyžaře, a jejich bezpečným ovládáním za každé situace.

Jednou z velkých chyb při výběru lyží je:

...přehlížení skutečnosti, že i pouhou změnou délky lyže získává ten samý model lyže vždy odlišné jízdní vlastnosti. Mění se totiž zatížení (odpor lyží ve smyku) na 1cm jejich délky.

Neustále je tak chybně doporučováno pravidlo: vyšší postava – nutnost delších lyží. 

Příliš dlouhé lyže ve vztahu k hmotnosti trupu není schopná gravitace táhnoucí hmotu lyžaře ze svahu „utlačit“ bokem a lyže i při mírném natočení ze směru jízdy ihned silně brzdí,  ztěžka se ovládají, nesmýkají, špatně se uvádí do brzdivého smyku, a nedá se s nimi lehce.

Mylné doporučení

A tak neustále a ze zásady mylně doporučují lyžařští „odborníci“ vyššímu lyžaři i delší lyže, i když váží daleko méně než jeho podstatně menší a těžší kolega. Dlouhou lyži lehký, i když vysoký lyžař neutlačí do oblouku, nechce mu volně smýkat. Jeho malý a těžký kolega se pak diví, jak si se svou kratší lyží bez problémů pohrává ve všech druzích oblouku, a přitom oba mají lyže k bradě!
Oba mají stejný model i délku volenou k výšce postavy, ale díky rozdílnému zatížení disponují jejich lyže náhle rozdílnými jízdními vlastnostmi - jiným odporem ve smyku! 

Příklad:
Zatížíme-li lyži dlouhou 150 cm svisle uprostřed – bodově – váhou 100 kg, dojde k naprosto jinému rozložení měrného tlaku na plochu a hrany lyží, než u délky 180 cm. Čím více kg/cm, tím větší sílu má lyžař k dispozici pro jejich ovládnutí a překonání jejich odporu ve smyku, tozn. stočení, srovnání apod.

Lyžař při jízdě ovládá své lyže především působením jeho vlastních vnitřních sil!

Čím větší hmota jedné části působí proti druhé části (tlačí lyže končetinami do oblouku), tím lépe a snadněji dokáže přemoci hmota trupu boční odpor lyží a lyže snadněji a bezpečněji ovládá - a obráceně.
Tuto teorii potvrzuje nejenom praxe a vývoj v lyžování, ale i údaje v uvedených výpočtech, které se podrobněji dozvíte na internetových stránkách zde.

Poděkování za informace panu Václavu Vopaleckému.

Reklama