Reklama

Pokud co nevidět povedete potomka do první třídy, možná i vám bleskne hlavou, zda jste pro jeho přípravu udělali opravdu vše. Jenže co když jste pro něj naopak udělali až příliš? Stále více dětí přichází do školy se znalostmi, které by se měly teprve získávat. Co je dobré dítě předem naučit a z čeho se netřeba stresovat, na to jsme se zeptali pedagožky Markéty Klempířové, zakladatelky projektu domácí školy Za výlohou.

Můžete potvrdit, že někteří čerství prvňáčci umějí už při nástupu do školy psát a číst?
Je to tak. Řada dětí dnes chodí do školy s odkladem. Jsou tak o rok starší a často už znají písmenka a umí třeba i trochu počítat. Tato skutečnost podle mě vytváří nevhodný tlak na ostatní rodiče předškoláků, aby jejich děti nezůstaly takzvaně na ocase třídy, protože nejsou v tomto směru dostatečně připraveny.

Jak takový nepoměr ve znalostech dětí vypadá ve škole? Vědí si s ním učitelé rady?
S touto nevyrovnaností v dovednostech a znalostech má moderní škola počítat a jejím cílem má být děti rozvíjet dále na jejich úrovni, nikoli srovnat je během první třídy na jednu jedinou úroveň. Pak to vypadá tak, že slabší děti jsou přetěžované a rychlejší naopak zpomalované. Až jsou všechny pěkně na provozně únosném průměru.

A není tedy lepší naučit základy i své dítě, aby nebylo pozadu?

kidDítě se do první třídy nepotřebuje po stránce znalostní nijak připravovat. Má být především přiměřeně samostatné. Navíc je-li zralé, má o nové podněty, informace, o čtení, psaní nebo počítání samo zájem. A pokud ne, pak podle mého názoru jeho vývoj „dřením“ stejně nedoženete. Až přijde jeho čas, dozraje samo. U každého dítěte je zrání mozkových center velmi individuální.

Co to znamená - přiměřeně samostatné?
Nových podnětů a starostí bude mít dítě v první třídě víc než dost, netřeba situaci ještě komplikovat tím, že se sám neobstará na toaletě, že si neumí zavázat tkaničku, že věčně někde něco zapomíná. Mělo by se tedy samostatně starat o své věci, zavázat si tkaničky, nepanikařit v neznámém prostředí - nebát se zeptat, říct si o pomoc, přiměřeně se obléknout na vycházku s družinou a podobně. Mělo by umět také přiměřeně komunikovat. Odpovídat na otázky ano - ne, mluvit tak, aby mu ostatní rozuměli, pozdravit, požádat, poděkovat, omluvit se. Jeho zralost se projevuje i schopností 5 až 10minutové koncentrace v momentě, kdy se mu nechce. Uměním počkat na nějaký svůj požadavek. To je důležité, vůbec to není o tom umět dopředu číst či psát.

A není to tak, že děti učí věci, které patří až do první třídy, ve školkách?
Ano. Některé školky se více než na získávání uvedených kompetencí zaměřují na vyplňování písanek a listů s uvolňovacími cviky. Uvolňovací cviky jsou sice důležité, ale do školky patří spíše na větší formáty papíru, aby se předešlo přetěžování zápěstních kůstek, které v této době osifikují. Vhodnější je proto uvolňovat celou ruku od ramenního kloubu, loket. A u jemné motoriky pak doporučuji volit aktivity přirozené věku typu navlékání korálků, zavazování tkaniček, stavění z lega, kostek, ale také třeba pomoc v domácnosti. Snadné šroubování, skládání prádla, v kuchyni zase například míchání či krájení, vhodné je také modelování, malování a jiné aktivity, které například pomáhají rozvíjet spolupráci oka a ruky. Ta je významná pro budoucí psaní.

Čtěte také: