kajak

Slýchávám to ze všech stran. Vodáctví už nemá tu romantiku, jak tomu bývalo kdysi. Ale i tak mi nabídka sjet si zase po dlouhých letech kus Vltavy přišla lákavá. Vyvolala ve mně vzpomínky na studentská léta, kdy jsme jeli s velkou partou Vltavu z Vyššího Brodu až do Poněšic. Pravda, je to už dávno a v paměti většinou zůstávají jen ty pěkné zážitky, ale když si vzpomenu, kolik činností jsem po dlouhých letech oprášila a nelitovala, přišlo mi to jako dobrá výzva.

Možná zjistím, že zlí jazykové měli pravdu, ale zase na druhou stranu se mi tahle šance už nemusí naskytnout a já budu litovat, že jsem to nezkusila. Zkrátka kdo se bojí, kálí v síni, říká se.

Na vodu mám ty nejkrásnější vzpomínky.  

Byly jsme tenkrát s kámoškou jediná ženská posádka, která navzdory pochybám sjela celý úsek bez ztráty kytičky. Všichni, včetně instruktorů, se někde cvakli, my jsme zdárně projely všechny „šlajsny“ a v duchu jsme se pochybovačům smály. Možná právě to, že jsme ženy, mělo výhodu. Žádná z nás nechtěla druhou trumfovat ani si paličatě netrvala na svém, jak to holky občas dělávají.

Zezačátku jsme si vlastně trochu zbyly. Všechny lodě se obsadily smíšenými posádkami a na nás už žádný „chlap“ nevyšel.  Ale protože  Áňa byla rozená sportovkyně a zkušená vodačka, přidělili mě k ní. Já byla pochopitelně háček, ale ve všem jsem ji respektovala, takže jsme se za týden tréninku skvěle sžily.

Večer před cestou do Vyššího Brodu, odkud se mělo vyrážet, nás chtěli rozdělit. Ale byly jsme tak sehrané, že jsme si prosadily výjimku. A nikdy jsme toho nelitovaly.

Jediné místo, kde jsme možná postrádaly mužskou sílu, byl „olej“ v Českých Budějovicích. Tam máte pocit, že vypustíte duši, ale „stojíte“ na místě. Porvaly jsme s tím se ctí a o to víc na sebe byly pyšné.

A jestli jsme se někdy chytly? Vzpomínám si jen na malou roztržku, když jsem na mělčině ztratila pádlo. Ano, bylo to neprofesionální a Áňa mi vynadala, ale naštěstí bylo okolo dost gentlemanů, kteří  ho chytili, a jelo se dál.

Na konci vodáckého tábora jsme si slibovaly, že si to někdy zopakujeme, ale naše životní cesty se rozešly a zůstalo jen u vzpomínek.

Tak proč si to nevyzkoušet na stará kolena? Tentokrát pro změnu s chlapem. Co myslíte, bude to lepší? Dám vám vědět.

Reklama