Zdraví

Chybí mu testosteron? Pošlete ho na slunce!

Sluneční svit má podle některých zdrojů schopnost zvyšovat výkonnost a svalovou sílu! Staří Římané a Řekové prý trénovali své sportovce na slunci, protože jeho účinkům přisuzovali vliv na růst svalové hmoty. Dle některých odborníků zvyšuje totiž pobyt na slunci produkci mužského hormonu testosteronu, který je odpovědný nejen za to, že se malí roztomilý chlapečci mění v občas roztomilá chlupatá a vousatá stvoření, ale také do jisté míry chrání před rozvojem osteoporózy u mužů a podílí se na vybudování svalové hmoty.

Slunce je však také proslulým zdrojem nezbytného vitaminu D. Sluneční vitamin, jak se také často nazývá, je naprosto nutný pro dobré fungování organismu. Bohužel však patří mezi vitaminy, které jsou často v těle „nedostatkovým zbožím“.

 

Sluneční vitamin

Velká většina vitaminu D (kalciferolu), který cirkuluje v našem krevním oběhu, je syntetizována po dopadu ultrafialových slunečních paprsků na naši pokožku. Možná nevíte, že existují dvě chemicky odlišné formy slunečního vitaminu, a to ergokalciferol (D2) a cholekalciferol (D3). „Déčko“ patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích, jistě si mnohé z vás vzpomenou na proslavený lék neduživých dětí  - rybí tuk. Ryby, jejich tuk a také játra, kam se vitamin D při nadbytku ukládá, jsou výborným zdrojem této látky. Nesmíme však zapomenout ani na vaječný žloutek, mléčné výrobky a mléko. Ale pozor, v nízkotučném mléku jej rozhodně mnoho nenajdete! Ostatně mléko samo se pomalu stává poměrně kontroverzní potravinou. V tomto případě musíte sami zvážit, zda ve vašem organismu nenapáchá více škody než užitku. Rostlinnými, méně vydatnými, zdroji provitaminu D jsou houby, mrkev, avokádo, banány, kakao a obilné klíčky.

 

Není od věci připomenout, že právě „Déčko“ má vedle fosforu, růstových hormonů a některých dalších látek zásadní roli na vstřebávání vápníku. Více než polovině žen, jimž se v průběhu menopauzy objeví příznaky osteoporózy, nechybí tolik protežovaný vápník, ale právě vitamin D.

 

Stačí se pro dostatečný příjem jen opalovat?

Naplnění doporučené denní potřeby formou vystavení pokožky slunečnímu svitu je vděčným bodem rozepří mnoha odborníků. Zatímco například RNDr. Petr Fořt, CSc. ve své knize „Tak co mám jíst“ tvrdí, že k dostatečné tvorbě kalciferolu v organismu rozhodně nestačí krátkodobý pobyt na slunci, jiní odborníci, například Gunther B. Paulin, autor několika knih o výživě a zdraví, čtenáře svých publikací přesvědčují o tom, že nám denně stačí jen několikaminutové vystavení (10-15 min) pokožky slunci.

 

Existuje mnoho faktorů, které syntézu „Déčka“ v kůži ovlivňují. Kupodivu i to, jakou máte pleť. Lidé se světlou pletí si totiž této látky vyrábějí víc. Zajímavé jsou dokumentované případy národnostních menšin s tmavou barvou kůže, jenž se usídlili v zemích severní Evropy, kde je méně slunečných dnů než v oblastech, kde má původní obyvatelstvo pleť tmavší. Mezi těmito jedinci se projevy nedostatku vyskytují v daleko větší míře než u původních obyvatel, kterým světlejší barva pokožky pomáhá vstřebat více potřebného „Déčka“. Jakmile se jednou opálíme, přestane pokožka sluneční vitamin vyrábět. Například kůže Afričanů je typickým příkladem srdnatého odolávání pronikání ultrafialových paprsků, což je podle lékařů jednou z příčin, proč se u černošských dětí v USA vyskytuje daleko více případů křivice než u bělošské populace. Nezastupitelnou roli v působení slunečního záření na tvorbu kalciferolu dokazují i častější případy křivice u řeckých dětí a miminek z některých částí Izraele, kde je zvykem kojence celodenně zavinovat tak, že je vidět pouze hlavička.

 

Dostatečný příjem vitaminu D, účinná prevence proti mnoha chorobám

Výzkumy z posledních let upozorňují na kladné a mnohdy poměrně překvapivé účinky vitaminu D. Ten totiž hraje významnou roli v prevenci rakoviny prostaty a dokonce i zhoubných melanomů kůže! Chrání též před rozvojem roztroušené sklerózy a dle posledních informací dokáže pravidelné podávání vitaminu D snížit potřebu antiastmatických sprejů u dětí. Jednoduše řečeno, napomáhá snižovat četnost astmatických záchvatů. Další zajímavostí posledních let ze světa výzkumu je pokus Dr. Knappa z New Yorku, který skupině krátkozrakých pacientů dlouhodobě podával přípravky s obsahem vápníku a vitaminu D. U jedné třetiny pozorovaných došlo k měřitelnému zlepšení. K úplnému zastavení procesu došlo u dalších 17 %. Dr. Knapp se dále domnívá, že nedostatek těchto dvou látek má vliv i na rozvoj šedého zákalu.

Je více než užitečné si též uvědomit, že jakékoliv obtíže způsobené nedostatkem vápníku mohou být stejně dobře zaviněné deficitem „Déčka“.

 

Lze se předávkovat?

Jednoduše řečeno, ano. Předávkování vitaminem D nastává dle doktora medicíny a chirurgie na Univerzitě Garanda ve Španělsku J. D. Pamplona Rogera, autora několika populárních výživových publikací, při čtyrnásobném překročení doporučené denní potřeby, tato dávka je již pro tělo v pravém slova smyslu toxická. To se může projevit nechutenstvím, vysokým krevním tlakem, nadměrným močením a zvracením. Z kostí se vyplavuje vápník, ten se následně usazuje v měkkých tkáních (např. ledviny, srdce). Nicméně jak vyplývá z textu článku, zvýšené slunění nemůže rozhodně způsobit ono předávkování. Problémy mohou nastat především nadměrnou konzumací syntetického vitaminu.

 

Zdroje: J. D. Pamplona Roger, S chutí za zdravím

            RNDr. Petr Fořt, CSc., Tak co mám jíst

            Časopis Prameny zdraví 06/2005

 

 

   
12.07.2007 - Zdraví - autor: Martina Machova

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme