Reklama

Do dnešní debaty se zapojila také čtenářka spavec. Myslí si, že důležitá je domluva obou partnerů.

A já si to myslím taky. Doma hned řeknu, když se mi něco nelíbí nebo nezdá. A je to!


Milá redakce a milé čtenářky,

k dnešnímu tématu se vyjádřím jen krátce, mám toho moc, ale zkusím, třeba to stihnu. A když ne, taky se nic nestane. Taková terapie psaním i třeba do šuplíku není vůbec leckdy špatná.

Dnešní téma je trochu nebezpečné, protože nikdy nevíte, kdo to bude číst. Kupříkladu jsem prosila partnera, aby mi s něčím pomohl, a on na to: Za chvilku, teď nemůžu, mám něco důležitýho... No jo, to se ví, taky nemám ráda, když dělám něco důležitýho, obzvláště na PC, aby mě někdo rušil. No a jak tak jdu za chvíli okolo, nakouknu mu přes rameno a co nevidím: na monitoru stránka jednoho magazínu pro ženy.

No teda! Kdyby tam měl jiné stránky, třeba nějaké hambaté, to bych celkem chápala, ale tohle mě fakt překvapilo.

Co tam píšou tak zajímavýho? Ptám se zvědavě. Přečti si to sama a nelítej tu furt s tím hadrem, povídá on.

Tak jsem poslechla. Spokojeni jsme byli oba.

Ono je to u mě tak, že psát o tom, co dělá můj muž doma, to nemůžu riskovat. Jedině že bych psala jen samou chválu, protože co když to bude zrovna číst, že jo. A tak by to vlastně mělo být, pokud něco proti partnerovi máte, měl by to jako první vědět on a ne vaše kamarádky a čtenáři na netu, ale jak už se v úvodu píše, nikdo není ideální a já bych ještě dodala: jaký si to uděláš, takový to máš.

Vždycky svému partnerovi tvrdím, zvláště když se mi nechce vařit, že muži vaří lépe, mají to nějak dané. No je fakt, že pak musíte umýt nádobí a linka taky žádá svoje, ale to chce zatnout zuby a mlčet... Jinak budete vařit příště sama. Anebo vám nejen uvaří, ale i uklidí kuchyň a přinese kafe až do obýváku...

Vemte si taky, že třeba v pohádkách se říká nebo slyšíte: Zavolejte kuchaře! Kdo by nečetl Zlatovlásku! Vidíte? Kuchaře, ne kuchařku! To nebude samosebou! :-)) A co je psáno, to je dáno!

Žádnej chlap se nezmění a je pošetilé se o to pokoušet. Leda nějak tak, aby si toho nevšiml, chválit, chválit a zase chválit. Myslím, že to, co uvařím, je obvykle k jídlu, ale když jsem jednou byla nemocná a manžel mi vařil čaj, chutnal mi jak nikdy předtím. Stejné to bylo i s obědem, který posléze vytvořil. Chvála byla zasloužená, opravdu umí. Když chce. V každém vztahu jsou časem zaběhané rituály a zvyky, někdo uklízí pořád, někdo 2x v týdnu, a tak je to i s jinými věcmi a není radno je měnit nebo si myslet, že se ten druhý dovtípí a udělá to sám. Neudělá. Aspoň takovou mám zkušenost. Důležité ale je, aby to oběma vyhovovalo. U nás je to tak, že uklízí, nakupuje a vaří zrovna ten, kdo má čas. Je to dáno i tím, že děti dávno vylétly z hnízda, navíc oba děláme na směny, takže někdy mám pocit, že se u nás jenom spí.

Ale to jsem odbočila.

Dneska je všechno jiné, pracovní doba se prodloužila, často dojíždíme daleko do práce, babičky nejsou, protože musí pracovat (tedy pokud mají to štěstí), spoustu věcí seženeme na telefon nebo přes počítač atd. Někde se vaří jen o víkendu, chodíme na obědy v práci, děti ve škole, a o večeři už dávno neplatí, že musí být teplá. Vzpomínám na dědu, když jsem byla u nich na prázdninách, ten si neuvařil sám ani čaj. Obědvalo se přesně ve dvanáct a večeřelo v šest. Nádobí myla babička a my jsme jako děti pomáhaly. Takže mému partnerovi nedělá problém vyluxovat, uvařit ani nakoupit, opravdu ne. A jsem tomu ráda.

Takže na závěr, u každého je to jiné, důležité je, aby se ti dva, co spolu žijí, domluvili a aby jim to klapalo.

U nás to taky někdy skřípe, ale snažíme se oba.

Mějte krásný den!

spavec

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dnešního dne zní: S čím vám doma pomáhá partner?

Prosím, příspěvky už neposílejte. Kolem 16. hodiny se dozvíte, která získá dnešní dárek: Max San: odmašťovač do kuchyně a tekutý čistící prostředek s dezinfekčním účinkem. A k tomu ještě antiperspirant Dove pure.

pomoc