Nebyly jen ozdobami svých manželů. Byly uctívány jako božské manželky a v nejednom případě je jejich schopnosti a inteligence vynesly až na posty nejvyšší. Jak se měla žena faraon?

I dnes, v době počítačů a umělé inteligence, v době, kdy termín cesta do vesmíru už nikoho neohromí, stojíme v zemi na Nilu v němém úžasu. Vzhlížíme k desítky metrů vysokým sochám, chrámům a nádherným obeliskům. Překvapují nás tajemné metody egyptských lékařů, matematiků, astrologů i stavitelů. Doslova hltáme každý nález a těšíme se na další objevy zanícených archeologů.
Je ještě mnoho otázek. Hodně jsme dosud neobjevili, nerozkryli, nepochopili nebo nevysvětlili.

Hovoříme o velkých faraonech, jejich osudech i poselstvích, která nám zanechala jejich mumifikovaná těla. Se zvláštní úctou hledíme do tváří těchto vládců. Majestát tajemného Egypta a jeho panovníků snad nikoho nemůže nechat zcela chladným.

Nejsou to ale jen faraoni, kteří k nám promlouvají prostřednictvím archeologických objevů. V hádankami opředeném Egyptě, po boku svých mužů a leckdy i bez nich, vládly také ženy.
A ne ledajaké. 
Pojďte dnes zacouvat o mnoho století nazpět do doby, kdy nejen krása, ale také nesporná inteligence a politická vyspělost dovolila egyptským ženám vystoupat až na post nejvyšší. Na královský trůn.

Kdo z vás věří v existenci minulých životů, jistě nepohrdne možností, že kdysi dávno mohl právě on stát a se vztyčenou hlavou v nádherném rouchu naslouchat ovacím a oslavám poddaných coby...

Žena faraon

Jsme v období 1504–1482 před Kristem. Teprve čtrnáctiletá Hatšepsut se už do dětství intenzivně zajímá o královské záležitosti. Je prvorozenou dcerou Thutmose I. a královny Ahmose. Její inteligence a kombinační schopnosti jsou hodny královského trůnu. Byla by dobrá vládkyně a tuto skutečnost si nejen uvědomuje, ale také si za ní houževnatě jde. Je provdána za nevlastního bratra Thutmose II., který záhy umírá.

Po jeho smrti převzala Hatšepsut poručnictví nad nevlastním synem a současně synovcem – malým Thutmosem III.
Během poručnictví se svou vládou a schopnostmi tato žena vyšvihla natolik, že se Thutmose III. na trůn prostě dalších dvacet let nevešel.

Hatšepsut je prohlášena za ženu - faraona


Je milována a oslavována. Přes všechny pomluvy je dobrou vládkyní. Podporuje vzdělanost i umění a je rozenou diplomatkou. Svému lidu je blíž a blíž. Vystupuje v mužském převleku, snad z touhy přiblížit se poddaným více jako faraon.

Na důkaz jakési pokory vůči mužskému úřadu si při veřejných vystoupeních dokonce připevňuje obvyklou bradku. Lidu ale začíná být čím dál víc jedno, že z faraonského postu k nim shlíží žena. Později je prohlášena za bohyni.

Jediný, kdo jí dlouhou vládu nikdy neodpustí, je opovržený Thutmose III. Po její smrti nechává systematicky ničit její sochy a jméno Hatšepsut vymazat z análů. Marně.

Hrobka KV60

Zde odpočívá žena - faraon. Královna Hatšepsut. Ze strachu před faraonovou pomstou ji milující poddaní ukryli do nevýznamného hrobu k její kojné Sitre-In. Tato hrobka byla objevena už v roce 1903, ale až nedávno archeologové pomocí analýzy zubů a částí těla dokázali, že druhá mumie nalezená v sarkofágu pro obyčejnou kojnou byla královna! Hatšepsut zemřela zhruba v padesáti letech, patrně na komplikace kolem cukrovky. Její mumie je mumie ženy hodně při těle.

Jméno jako synonymum krásy – Nefertiti

Dodnes se vedou spory o tom, kdo tato ve své době nejkrásnější žena, Nefertiti, vůbec byla. Její jméno v překladu znamená „přišla kráska“. Odkud? Jednou nám to snad řekne věda. Každopádně přišla a stala se královnou.

Jako „božská manželka“ Amenhotepa IV. a královna Egypta je tato žena jednou z nejzáhadnějších postav egyptské historie.

Její jemné rysy jsou jakoby v kontrastu s rysy manžela. Možná pocházela zcela odjinud. Mnoho romantických pověstí o ní hovoří jako o neznámé krásce, která „přišla z pouště". Každopádně z ní byl Amenhotep celý pryč, a nejen on.

Dodnes je její jméno spojováno s krásou i tajemným původem. Když se řekne Nefertiti, zavede nás asociace k něčemu dokonalému a půvabnému. Snad se o ní jednou dozvíme i víc, než že byla matkou dcer Meritaton, Meketaton, Anchesenpaaton, Neferneferuaton-tašerit a Neferneferure, z nichž některé zemřely ještě v dětském věku.

Kdy a jak zemřela sama Nefertiti, bohužel zatím nevíme. Víme jen, že to bylo v době vlády jejího pozdějšího zetě Tutanchamona.

Když už jsme u té krásy – Nefertari

„Ta, pro niž vychází slunce." Ta, kterou velký faraon Ramesse II. (1279–1213 před Kristem) ještě za jejího života povýšil na bohyni. Ta, jež požívala takové lásky svého manžela, že směla téměř cokoli. Neteř královny Nefertiti, rozená kráska a brilantní kosmetička. Jedinečná Nefertari.

Za jejího vlivu se do povědomí Egypta dostává bezpočet metod, jak podtrhnout ženskou krásu. Její umění líčení, výběr i originalita parfémů a vonných olejů je doslova revolucí ve starověké kosmetice. Nefertari dokázala svého manžela dočista omámit. A nebylo to jen parfémy a originálním líčením její už tak krásné tváře. Dokázala si rovněž svým vlivem a chytrostí faraona doslova omotat kolem prstu. To ovšem nijak nesnižuje ani její lásku k němu.

Její image, jehož byla průkopnicí, musela Ramesse II. vzrušovat, i kdyby nechtěl. Na nahém těle nosila tato královna pouze průhledné roucho, které prakticky nechávalo její dokonalé tělo v tajemném oparu krásné siluety.  Faraon jí vrchovatě vynahradil její smutné a osamělé dětství. Dal jí moc i část diplomacie. Zahrnul ji pozorností i velkorysostí. Zde je výčet označení, kterých se jí dostalo: Milovaná Mutou, Velká královská manželka, božská manželka, matka krále, dědičná šlechtična...

...K tomu přidejme tituly Paní Horního a Dolního Egypta nebo Paní Obou zemí, což jsou ženské verze titulatury, která byla určena pouze pro faranona! Nefertari měla také svůj vlastní chrám v Abú Simbelu. Umírá ve 26. roce vlády svého manžela.

Její hrobku objevuje v roce 1904 Ital Ernesto Schiaparelli.

Ze všech královských hrobek v Údolí královen je ta její tou nejkrásnější. Zdi pokryté bohatými výjevy v živých barvách a stropy představující hvězdnou oblohu.
Mezi římsou a barevnými freskami jsou zapsána slova sedmnácté kapitoly Knihy mrtvých.

Až o dva tisíce let později obnovuje slávu egyptských královen Kleopatra, jejíž životní příběh je tak poutavý, že si někdy příště zaslouží celý článek.

Chtěly byste být božskou manželkou“, nebo rovnou faraonkou? Která ze tří královen je vám nebližší?

Reklama