Bulvár

Chtěla jsem být žokejem

Nikdy jsem neměla typické dívčí sny jako být herečkou, zpěvačkou, nebo dokonce baletkou. Ne že bych se jako každá malá holka nenakrucovala před zrcadlem, nekvílela se švihadlem místo mikrofonu nebo se nesnažila udělat provaz. Ale z každého veřejného vystoupení jsem měla trauma a vůbec: K prvnímu mi chyběla nutná dávka exhibicionismu, k druhému hlas a k třetímu ohebnost. Nemluvě o tom, že jsem vždycky měla nohy po tatínkovi, tedy krátké a do O, takže život v sukních nepřicházel v úvahu.

Ne že by tvar mých nohou nějak souvisel s mou největší touhou stát se profesionální jezdkyní, ale uznejte, že by nebyl na překážku. Dokonce i výšku a váhu jsem měla ideální. Koně mě od malička přitahovali jako magnet. Klapot koňských kopyt byl pro mě vábničkou a kdykoliv jsem měla příležitost sednout na jejich hřbet, neváhala jsem. Však jich také nebylo málo. Můj děda byl kovář, a tak jsem se okolo koní motala už od útlého dětství. Jenomže děda koval begany, a ne dostiháky, kdyby to bylo naopak, možná se můj život odvíjel jinak.

Takhle jsem se do sedla „opravdového“ jezdeckého koně mohla posadit až ve věku, kdy bylo na nějakou kariéru žokejky už pozdě. Koně tedy zůstali jen mým koníčkem, a možná je to tak dobře.

Dana Svobodová

Dnes si povídáme o tom, čím jsme v dětství chtěli být. Více se dozvíte ZDE. Hledáte inspiraci? Pak nahlédněte do dnešního článku Čím jsme v dětství chtělí být? A čím jsme se stali?

Svoje příběhy, které můžete doplnit i obrázkem vašeho pracoviště nebo vás v akci, posílejte na e-mailovou adresu

redakce@zena-in.cz

Dnes je ve hře kosmetický balíček obsahující Pinnacle - tělové mléko s vůní mandlí a pemzu, dále můžete získat Activ F - šampon pro ženy proti padání vlasů a připraveno máme i něco sladkého.

   
18.11.2009 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme