píše čtenářka s nickem Lubička. Mnohé z vás s ní asi budete souhlasit. Svá zvířata si hýčkáme mnohdy víc, než samy sebe. Nemám pravdu, milé ženy-in?

Dobrý den, taky mám doma jedno zvířátko, kocoura Sedrika. Když jsem ho přinesla domů, byla to taková malá chundelatá kulička. Dva dny byl zalezlý za lednicí, ale potom se rychle udomácnil a chodil po bytě jako kdyby měl od něho dekret. Starám se o něj myslím dobře, byl to sice ze začátku boj, abych mu vymezila určité mantinely, ale po čase si na mě snad zvykl a ochočil si mě.

Chtěla bych se někdy mít jako můj kocour.Naše sousedka vždy ví, kdy se vrátím domů z práce. Otevřu dveře a to koukám, jak kocour sedí a můj syn stojí u dvěří, čekají, co jsem jim dobrého přinesla. Já se začnu vítat s kocourem, který se mi obtírá kolem nohou a jsem z toho samý chlup a seřvu kluka, že neuklidil, pak se zklidním a dám těm mým zvířatům najíst.

Chodím s kocourem na očkování, mám to dvě stě metrů od baráku, tak to není takový problém. Jdeme tam na vodítku, kocour se to naučil a má to rád. Nakrmím ho občas trávou, protože kočky to potřebují. Mám tu výhodu, že chodí doma na záchodovou mísu, tak jsem ušetřila za písek, ještě kdyby se naučil splachovat, tak by to bylo dobré, ale nikdo není dokonalý.

Jednou jsem zapomněla dát na mísu malé sedátko a byla nehoda. To, co ušetřím na písku, vrazím do jídla, kupuji mu jídlo přes internetu a samé dobré věci. No i tam se neubrání tomu, aby když vařím, tak neškemral u linky, i když krájím jenom cibuli. O srst se mu starám tak, že ho musím vyčesávat, protože jinak by měl po těle chuchvalce srsti a musela bych se pak zahrát na kadeřnici.

Jednou jsem se snažila ho vykoupat, ale Sedrik se bojí vody jak čert kříže. Stačilo mi to jednou a už nikdy víc. Měla jsem doškrábané ruce až do krve, byt celý zaneřáděný od vody, jak mi kocour utekl z vany a to ani neříkám, jak vypadal kocour po tomhle zákroku, jak oteklá veverka.

Musím taky dávat pozor na to, co hážu do koše, jednou jsem tam vyhodila kuřecí kosti a on si je vytáhnul a celé je ohlodal. Neobešlo se to bez následků, asi po týdnu jsme se synem zjistili, že má ulomený zub a ještě k tomu zanícený, tak jsme šli k doktorovi. Dostal injekci a torzo zoubku muselo ven a já pak pořád z práce volala, zda je v pořádku. Syn mi vynadal ,že jsem paranoiní, že ani když on byl nemocný, tak jsem neměla takovou starost.

Minule jsem udělala chlebíčky, čekala jsem návštěvu a akorát zazvonili, tak jsem jim šla otevřít a zvítala se s nimi, to trvalo asi pět minut a za ten čas moje milé zvířátko popapalo z některých šunku, ale tak šikovně, že neporušil strukturu chlebíčku. No je to masožravec, ale i bylinožravec, teď mně upozorňuje, že bychom mohli už konečně dneska vyrazit ven na jeho dávku trávy. Tak vstávám beru koš a toho mého chlupatého závisláčka na vodítko a jdeme na denní pochůzku.

Lubička

Milá lubičko, jak jste to zvíře naučila chodit na vodítku? To není přece tak jednoduché, jak se zdá

Milé ženy-in, moc se vám omlouvám, ale prosím, abyste už nepsaly. V zásobě máme tolik příspvěků, že budeme mít co dělat, abchom je všechny vydaly ještě dnes. Děkuji za pchopení

Reklama