sedacka

Minule jsme v rubrice Domácnost diskutovaly o pohovkách do malých bytů ZDE. Když dovolíte, tak se k tomuto tématu ještě jednou vrátím. Mám totiž dilema.

Chtěla bych si koupit novou pohovku. Ta současná už je leda tak pro ostudu. Hlavně její potah. Je z bílého režného plátna a špatně se udržuje. Kdo má doma psa, možná lépe pochopí, o čem mluvím.

Nejde ani o to, že si občas na pohovku vyskočí a sem tam pustí chlup, ale má takový podivný zvyk, že se o ni otírá. Takže si asi dokážete představit, jak vypadají rohy pohovky. Párkrát jsem to zkoušela vyčistit, ale špína je mastná a dělají se mapy. Potah není bohužel snímací, abych ho mohla celý vyprat v pračce. Když ji nechám nově očalounit, bude mě to stát víc, než kdybych si pořídila novou. A tak hledám, listuji a přemýšlím, co by bylo nejlepší.

Strašně se mi líbí kožené sedačky. Nejsou zrovna nejlevnější, ale většinou mají nadčasový design, vypadají luxusně a dobře se udržují. Jenomže je tady jedno proti. Vlastně dvě. Studí a lepí. Zkuste si na takovou pohovku sednout v létě třeba v šortkách a tílku. Br.

„Tak na ni hodíš přehoz a je po problému,“ radí moje kamarádka, též majitelka a zastánkyně kožených sedaček.

„No jo, ale to nemusím kupovat drahou kůži, aby ji překrýval nějaký hadr,“ oponuji.

Z toho vyplývá, že kožená sedačka je pro distingované dámy a gentlemany, kteří se na ní nepovalují polonazí.

„Tak si vyber, buď chceš pohodlí, a pak ti stačí textilní „lidovka“, nebo „snobárnu“, ale pak musíš slevit ze svého pohodlí.“

Svým způsobem má pravdu, ale jsem tam, kde jsem byla. Takže kůži, nebo textil? Jaké máte zkušenosti?

Reklama