Milé dámy a nějací ti pánové,

správná volba přípravy pro budoucí zaměstnání či podnikání v tomto věku je dost „těkavá“.

Proto se domnívám, že studium jakékoli školy spíše pomáhá rozšířit nejprve elementární znalosti, vytvoří jakési povědomí, že vůbec nějaké vědomosti lidstvo má a pak nás následně naučí, kde tyto vědomosti nalézt a jak je použít.

Ale toto je můj názor v dospělosti.

Když šlo o volbu mou, v mých „jalových“ letech, byl náhled společnosti trochu jiný. Předpokládalo se, že člověk vystuduje obor a do smrti se mu bude věnovat. Nevěříte? Učňové například museli mít dopředu dohodnutého „garanta“, zaměstnavatele. A na střední školy se bralo podle směrových čísel. Prostě tolik a tolik dětí bude přijato z toho a toho kraje republiky. Hmm... byly to doby, kdy všichni museli chodit do práce :)

Ale zpět k mé volbě. V době rozhodování, kam na školu, měla největší vliv „rodinná pohoda“ u nás doma. Maminka s tatínkem si nějak přestávali rozumět. Určité napětí ve vzduchu mi nedělalo dobře a tak jsem se rozhodl, že svou volbu provedu tak, abych se z tohoto ovzduší dostal. Prostě abych nemusel sdílet společnou střechu s rodiči a žil na internátě.

Jenže ouha. Jako Pražák to při hledání střední školy, která by nebyla v Praze, nemáte lehké. V té době to byly snad jen dvě střední školy. Textilka v Liberci a pak lodní dopravka v Děčíně. Jistě jste hned poznali jaká byla moje volba. Obklopil jsem se knihami o lodích a tloukl nenápadně rodičům klíny do hlavy... a povedlo se. Přijímačky v Děčíně byly příjemné, z Prahy přijelo 16 „osmáků“, směrové číslo bylo 2. Ano, nebyl jsem ten nejlepší. Po čtyřech letech studia jsem ale patřil mezi 6, kterým bez váhání nabídla tehdejší ČSPLO ihned zaměstnání. Ale dost chlubení.

Jezdil jsem 2,5 roku. Pak jsem si uvědomil, že nejsem kočovný typ, spíš víc domácký a odešel jsem. Pár let na to založil rodinu... A teď? To co dělám dnes ani zbla nesouvisí s mou původní profesí, vystudoval jsem si navíc „vysokou popelářskou“ (obor zneškodňování a zpracování odpadů). Takže: dospěl jsem již ke svému výše uvedenému názoru, že jakékoli studium mi dává povědomí o faktech, informace a je na mých schopnostech, jak s nimi ve své „kariéře“ naložím.

Přeji hezký den.

Dekameron

Text nebyl redakcí upraven.

Téma na dnešek: Jak jste si vybírala školu pro sebe?

Školní léta už má většina z nás dávno za sebou. Pojďme si na ně alespoň zavzpomínat. Přenesme se nyní zpět do doby, kdy jsme se rozhodovali, kam po "základce" zamíříme.

  • Podle čeho jste se rozhodovala?
  • Chtěla jste školu blízko domova? Nebo jste naopak toužila po bydlení na internátu?
  • Šla byste kamkoliv, jen abyste se dostala na vytoužený obor?
  • Věděla vůbec jste v tomhle věku, čím chcete být a čemu se chcete zbytek života věnovat?
  • Nakolik vaši volbu ovlivňovali rodiče?
  • Pro jakou školu jste se nakonec rozhodla?
  • Byla to dobrá volba?

Pište nám své příspěvky už teď na adresu

redakce@zena-in.cz

Došlé příspěvky budeme v průběhu dne zveřejňovat a jednu z pisatelek pochopitelně také odměníme. Dnes si můžete zajistit klidné spaní, protože hrajeme o Silence - sprej do krku proti chrápání.

Reklama