Chrápání není jen obtěžující jev pro svého „majitele" a také pro jeho partnera, ale může být i životu nebezpečné. Je to totiž jedna z komplikací tzv. spánkového apnoického syndromu, tedy krátké zástavy dechu během noci. To ale není zdaleka vše, co se takto postiženému člověku může v souvislosti s tímto onemocněním stát.

Spánkový apnoický syndrom (bezdeší) se projevuje během spánku a jedná se o zástavu dechu (odborně tzv. apnoickou pauzu) na déle než deset vteřin.

Příčina je v překážce

Apnoickou pauzu nejčastěji způsobuje překážka v dýchacích cestách. Během dne si člověk ani nemusí uvědomovat, že se mu nedýchá dobře. Ale ve spánku ochabnou svaly měkkého patra, patrové oblouky, stěny hltanu a svaly kořene jazyka. Pokud již byla přítomna nějaká překážka ve dne, v noci se obtíže zhorší – nemocný začne „chrápat“.

Může za to nos

Častou příčinou bezdeší je deformita nosní překážky. Zvýšené riziko výskytu těchto potíží je u:
- obézních jedinců,
- lidí s nižším svalovým napětím,
- kuřáků,
- lidí trpících chronickými záněty dýchacích cest.

Pokud se spánková apnoe objevuje u dětí, je třeba myslet na zvětšené patrové nebo krční mandle.

Jde „jen“ o chrápání?

Chrápání bohužel rozhodně není jedinou komplikací, kterou člověku bezdeší přináší. Při apnoické pauze dochází ke snížení srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a ke sníženému sycení krve kyslíkem. V tu chvíli trpí všechny orgány nedostatkem kyslíku, postižen je hlavně mozek a srdce. Po skončení apnoické pauzy se postižená osoba na chvilinku probudí a zhluboka se nadechne. Také srdce zrychlí svoji činnost – aby dohnalo, co předtím zameškalo. Výsledkem je výrazné přetěžování srdce během noci.

Pro důkazy nemusíme chodit daleko – lidé se spánkovou apnoí mají mnohonásobně častěji srdeční infarkt a vyšší riziko cévní mozkové příhody (lidově „mrtvička"). Nemocné často obtěžují poruchy paměti a koncentrace, špatná nálada, velká únava během dne, muže také trápí poruchy potence.

Co s tím?

Míra závažnosti stavu záleží na tom, kolik apnoických pauz za hodinu spánku u daného pacienta vzniká. Většina potíží je vratných po odstranění příčiny tohoto syndromu. Obecně platí, že je lepší navštívit lékaře dříve. Léčba je zpravidla chirurgická. A pokud se náhodou operaci podrobit nechcete, doporučují lékaři alespoň přestat kouřit, snížit případnou nadváhu či zkusit spát na boku.

Zdroje:
1. Nevšímalová S.: Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života. Neurologie pro praxi 2006;2:94–98.
2. Jedlička P., Keller O., et al.: Speciální neurologie. 1. vyd. Galén, Praha, 2005, 405 s.
3. Hybášek I.: Ušní, nosní a krční lékařství. 1. vyd. Galén, Praha, 1999.

Převzato ze serveru www.akromegalie.cz

Chrápe váš miláček? Musíte usínat v jiném pokoji? Navrhla jste mu chirurgickou léčbu? Nebo máte jiný osvědčený recept?

Reklama