Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidis je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy. V ČR byla za posledních 20 let průměrná úmrtnost na tuto zákeřnou nemoc 10,3 % a zemřelo celkem 165 lidí[1]. Až 20 % přeživších pacientů má trvalé následky jako je amputace končetin, mentální retardace, nebo hluchota.

Skrytí přenašeči

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí cca 10 %, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. Případ, kdy pacientka pravděpodobně doplatila na setkání s bezpříznakovým přenašečem, popisuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Devatenáctiletá studentka Michaela se u nás léčila vloni v zimě. Po vánočních prázdninách se vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu. Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život. Jiní takové štěstí často nemají,“ doplňuje primářka Roháčová.

Prevencí je očkování

Jediným specifickým opatřením, které riziko nákazy bakterií meningokoka snižuje, je očkování - to je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let[2], zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech - na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně. „Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová. „Očkování je účinná forma prevence,“ dodává. V současnosti již jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka – jedny pokrývají skupiny A, C, W a Y a další skupinu B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinace obou typů.[3] O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. Pojišťovny na očkování přispívají až 2500 Kč[4].

Výskyt invazivního meningokového onemocnění v ČR v roce 2017 ve vybraných věkových skupinách:[5]

[1] Zprávy CEM – SZÚ Praha 2018 – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017; 18
[2] Doporučení ČVS ČLS JEP pro očkování proti IMO - 2
[3] Doporučení ČVS ČLS JEP pro očkování proti IMO - 1
[4] Příspěvky zdravotních pojišťoven 2018
[5] Zprávy CEM – SZÚ Praha 2018 – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017 - 17

Reklama