Reklama

Pořizovací cena psa bývá zpravidla tím nejmenším nákladem, který k získání musíme vynaložit. Přesto je to cena, podle které se často lidé rozhodují. Pojďme se podívat, jaké jsou náklady na štěně ze strany chovatele a na co si dát při výběru pozor. Protože i mezi chovateli se najdou nepoctivci. Vyzpovídala jsem chovatelku argentinských dog (AD) a německých ovčáků (NO) Andreu Urdabaevovou.

Výběr psa se opravdu nevyplatí podcenit. Pokud chceme psa s vyrovnanou povahou, dobrým zdravotním stavem, vyplatí se ptát, hledat recenze, nějaký čas chovnou stanici sledovat. Spoustu lidí říká, že má psa jako člena rodiny. Však i na miminko se většinou lidé připravují a šetří si dopředu peníze na výbavu. Myslím, že ani u psů bychom neměli hledět jen na pořizovací náklady a opravdu důkladně prověřovat, odkud štěně pochází. Seznamte se s Andreou, která nám vysvětlí, jak náročné být chovatelem.

Jak vůbec začne to, že můžeš mít vrh s PP? Rodiče musí mít zkoušky, výstavy za sebou, a pak spojení schvaluje klub? Musí se mít nějaké testy od veterináře?
Jako první musíš mít uchovněnou fenu. Což znamená, že musí splňovat takové podmínky chovnosti, jaké určuje konkrétní chovatelský klub. Drtivá většina plemen má minimálně jednu výstavu se zadáváním CAC. Tedy klubovou, národní nebo mezinárodní (ne oblastní, krajské...) a známku nejméně VD (velmi dobrý). Je to taková nějaká záruka, že pes splňuje minimálně velmi dobře standard daného plemene.

Další věcí jsou zdravotní testy, které jsou specifické pro různá plemena. Většina plemen má rtg na DKK (dysplazie kyčelního kloubu), někteří i na DLK (dysplazie loketního kloubu), nebo třeba RTG páteře. Některá plemena mají vyšetření očí, nebo třeba dědičných chorob (např. am. staf. teriér by měl mít vyšetření na ataxii). Hodně chovatelů si dělá i další vyšetření, která nejsou povinná. Třeba argentiny mají povinné DKK, výstavu min. v mezitřídě. Nejhůře hodnocenou VD a nepovinnou bonitaci (u většiny plemen je ale víceméně jen popisná, tedy posuzuje se jen exteriér).

chovatelka

Některá plemena mají bonitaci povinnou. Účelem bonitace je mimo jiné podchytit vadná zvířata a vyloučit je z chovu. Bonitační komise stanoví na základě standardu FCI (vydán zemí původu plemene), do jaké míry posuzovaný jedinec tomuto standardu odpovídá. Komisí je pes změřen a prohlédnut (kohoutková výška, šikmá délka trupu, skus, úplnost chrupu, barva a tvar očí, délka uší, osrstění, stavba těla, mechanika pohybu, charakter, atd.) Všechny výsledky jsou zapsány do bonitační karty. Souhrnem všech údajů je tzv. bonitační kód, při jehož přečtení odborník ví, jak zvíře vypadá, aniž by ho viděl. Na závěr bonitace dostane posuzovaný jedinec zápis do průkazu původu - chovný, případně, vykazuje-li vylučující vady (např. příliš dlouhý formát, neušlechtilá hlava, agresivita, atd.) - nechovný. Pouze v prvním případě se může podílet na čistokrevném chovu, pokud majitel použije k reprodukci zvířata s verdiktem „nechovný“, jejich potomci již nejsou registrováni a průkaz původu nedostanou.

Určitá plemena mají jako podmínku chovu i zkoušku z výkonu (něm. ovčák).

NO potřebují do chovu RTG na DKK a DLK, výstavu ve třídě, kde se střílí (jim jediným se na výstavě střílí). Proto jim neplatí do chovu CACové výstavy, ale naopak ty krajské, oblastní atd. německých ovčáků. Musí mít všestrannou zkoušku z výkonu min. 1. stupně (ZVV1, IPO1). U zkoušek nesmí být pes bojácný, agresivní. A jako nadstavba je bonitace. Pes, který bonitaci nemá sice chovný je, ale na tzv. kontrolovaný chov. Pes, který bonitaci má je chovný na tzv. výběrový chov. Ten se ještě dělí na 1. a 2. třídu chovnosti (ta se zadává víceméně podle exteriéru). Jinak na bonitaci NO se posuzuje exteriér a taky se tam kouše.

Ovčáci to mají dost specifické, protože třeba bonitaci musí po dvou letech zopakovat, a po ní už jsou chovní „doživotně“. Tedy tak dlouho, jak je určeno chovatelským řádem u feny a u psa. Pokud bonitaci druhou nesplní, je opět chovný jen na kontrolovaný chov.

To všechno samozřejmě platíš a stojí to nemalý peníze.

Jakmile máš podmínky chovnosti u feny splněné, musíš počkat u malého plemene do roka, u velkého do roku a půl, než můžeš nakrýt. U velkých plemen se většinou čeká déle - do dvou, někdy i dvou a půl let na úplné vyzrání feny.

Chovný pes musí samozřejmě splňovat ty samé podmínky, plus být psem s průměrným exteriérem nebo naopak průměrnou povahou (záleží, na co se plemeno nebo ráz víc zaměřuje. Bohužel to není vždy vyrovnané, jak by mělo být.)

Najdeš si chovného psa, dohodneš si krytí svojí feny, nakryješ. To též zaplatíš.

A v závěru samozřejmě musíš mít chovatelskou stanici zaregistrovanou. Za registraci platíš.


Jsou členové rodiny

Musíš mít krytí od někoho schválené?
To je zase podle klubu. Většinou si za výběr krycího psa zodpovídá chovatel. Některé kluby krycí psy schvalují event. neschvalují. Praxe je taková, že pokud vyloženě nekryješ úplně blízkou příbuzenskou, a to tak že opakovaně, pak víceméně není důvod, proč krytí neschválit ze strany klubu, resp. poradce chovu.

To vypadá všechno dost složitě. Jaké jsou náklady na vrh?
Jen RTG na DKK u Argentin vyjdou zhruba na nějaké 2 000 Kč. U ovčáka DKK a DLK vyjde cca na nějakých 3500–4000 Kč. Poplatek za výstavu mezinárodní nebo národní je kolem 800–1000 Kč za jednu výstavu. Drtivá většina lidí jede na více výstav, a pokud má pes šampiona, tak se počítá, že jeden šampionát vyjde na nějakých 10–15 tisíc Kč. U ovčáků jsou ty výstavy levnější kolem 300 Kč.

štěňátka projdou řadou vyšetření

Dalším nákladem jsou tréninky na zkoušky. Běžně se platí figurant, členství na cvičáku, různé semináře atd. To se vyčístlit ani moc nedá. V klidu bych počítala na ZVV1 nebo IPO1 takových 20 tisíc. Bonitace je to nejmenší. Ta stojí cca 300–500 Kč. Startovné na zkouškách taky tak. Plus všude musíš dojet, takže benzin nebo nafta.

No a platí daně z příjmu.
Ano, to by samozřejmě měl. Většinou se to spočítá tak, že první vrh (pokud je plný, tedy 6 a více štěňat) je tak nějak pokrytí nákladů na uchovnění feny. Další vrh už by mohl být lehce plus, pokud ovšem nepočítáme celoroční krmení feny. Takže spíš až tak třetí vrh je výnos. U rozumného chovatele má fena většinou 3–4 vrhy u velkých plemen a 5–6 max. u malých, které zase mívají málo štěňat ve vrhu.

Dá se tím vůbec uživit?
Uživit se tím dá, ale za předpokladu, že máš minimálně nějakých 4–5 chovných fen. Plus k tomu min. jednoho krycího psa, který kryje nejen tvoje feny, ale i cizí. Máš hotové zázemí a chovka má už nějaké renomé. Což ti víceméně „zaručuje“ to, že štěňata vždycky prodáš. Takoví lidi jsou napříč plemeny, ale není jich moc. I mezi nimi je rozdíl mezi chovateli a „množiteli“ s PP. Na první pohled se to těžko rozeznává. To už musíš proniknout trochu hlouběji do toho plemene a znát aspoň opravdové povahy a zdraví chovných zvířat a ideálně i nějaké to zákulisí. Základní rozdíl by měl být v tom, že chovatel to dělá pro plemeno, množitel pro prachy, zjednodušeně řečeno.


.Argentinská doga

Ty máš kolik psů a fen?
Jsme velechovka (smích). Mám jednu chovnou fenu AD a jednu NO. Psů mám víc. Jsou s PP, ale chovní nejsou.

A máš k tomu ještě nějaký cvičák nebo psí školu nebo něco, čím dotuješ tu „velechovku“?
Cvičím psy, připravuji na zkoušky, něco pro ozbrojený složky třeba čas od času, a tak.

Co se stane, když zjistíš, že chovatel množí bez PP nebo porušuje etiketu chovu, kam ho hlásíš? Jsou proti porušení nějaké postihy?
Bezpapíráci se dají hlásit na klubu chovatelů, event. přímo na ČMKU, která ale pravděpodobně doporučí kontaktovat klub. Některé kluby to řeší a třeba vezmou chovateli dočasně možnost chovat. Většinou se dává distanc na rok. Nebo můžou konkrétního člověka vyloučit z klubu. Zase buď dočasně, nebo i trvale při závažných nebo opakujících se prohřešcích proti chovatelskému řádu nebo klubovému řádu.

Pokud by to byl velký problém, pak lze i odebrat chovku, ale... ten člověk pak logicky začne chovat na někoho jiného (manželku, děti, rodiče, tetičku...)Takže nahlásit to můžeš, konkrétní osoba třeba nebude moc oficiálně dál chovat, ale prakticky pojede dál na někoho jiného. Jedině fakt sledovat hodně dobře, od koho máš štěně, kde kryješ, zajímat se do větší hloubky atd.

chovat

Máš čas ještě na nějaké zájmy?
Ne, to už ne. Dřív jsem jezdila na koni, když jsem měla ještě svého. A taky jsem dělala myslivost. Z časových, ale i jiných důvodů už myslivost nedělám. Občas chodíme na výlety, např. na zámky, do zoo.

Andrejce moc děkuji za rozhovor a za to, že se nebála kopnout i do vlastních řad. Přeji jí zodpovědné majitele pro odchovy a v neposlední řadě má můj obrovský obdiv.