Cholesterol představuje životně důležitou látku, která plní v organismu celou řadu funkcí. Je to látka podobná tukům a tvoří základní stavební složku každé buňky. Je také součástí steroidních hormonů a žlučových kyselin, které jsou nutné pro vstřebávání tuku.

Co znamená rozlišení na dobrý a špatný cholesterol?

Rozeznáváme 2 druhy cholesterolu:

cholesterol

  • „špatný“ LDL cholesterol (LDL cholesterol slouží k dodávce cholesterolu do buněk)
  • „hodný“ HDL cholesterol (HDL cholesterol odvádí přebytečný cholesterol z buněk do krevního řečiště)

Jaká je funkce cholesterolu v lidském těle?

Cholesterol přijímáme jednak potravou a jednak se část cholesterolu vytváří v těle. Nadbytečného cholesterolu se tělo zbavuje navázáním na žlučové kyseliny a jejich vyloučením stolicí.

Přestože je cholesterol tolik důležitý, je prokázáno, že vysoká hladina LDL cholesterolu spolu s vysokým příjmem nasycených tuků zvyšuje riziko rozvoje nemocí srdce a cév. Přesto u malých dětí není zcela vhodné striktně omezovat příjem cholesterolu a vybírat pouze nízkotučné potraviny. Vyšší příjem cholesterolu a tuků v dětství má ochranný účinek před vysokou hladinou cholesterolu a krevních tuků v dospělosti.

Pozor na rodinnou zátěž, problémy jsou dědičné

Cholesterol bývá velice často dědičně podmíněn. V těchto případech příliš úprava životosprávy nepomáhá, důležité je užívat léky na úpravu hladin cholesterolu.

Jakými stravovacími návyky můžeme cholesterol – jeho hladinu ovlivnit (ať už pozitivně nebo negativně)

Hladinu cholesterolu můžeme ovlivnit úpravou energetického příjmu tak, aby u osob s nadváhou a obezitou bylo dosaženo poklesu tělesné hmotnosti a aby u osob s normální tělesnou hmotností nedocházelo k jejímu vzestupu. Redukce hmotnosti nemá být rychlá, za optimální se považuje úbytek o 0,5–1 kg/týdně.

„Z hlediska skladby stravy a zastoupení jednotlivých živin se jako nejúčinnější jeví středomořská strava. Pro tento způsob stravování je charakteristický vyšší příjem rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin. Hlavním zdrojem tuků je olivový olej, ryby, drůbež a mléčné výrobky. Velký důraz je kladen na čerstvost potravin a co nejkratší a nejšetrnější následné zpracování,“ říká dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice.

Pokud má někdo vyšší cholesterol, co by měl vyloučit z jídelníčku?

Důležité je omezit příjem tuků na 25-30 % z celkového energetického příjmu a zároveň sledovat i složení mastných kyselin. Důraz je kladen zejména na snížení příjmu nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin. Oproti tomu je žádoucí zvýšit příjem mononenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin.

Nasycené mastné kyseliny (tučné maso, uzeniny, mléčné výrobky, sádlo, lůj, palmový a palmojádrový tuk) zvyšují hladinu celkového a LDL-cholesterolu. Transnenasycené mastné kyseliny (částečně ztužené tuky používané zejména v čokoládových polevách, oplatkách, výrobcích z listového těsta a instantních pokrmech) působí na hladinu cholesterolu podobně jako nasycené mastné kyseliny, jsou dávány do souvislosti i s rizikem vzniku DM 2. typu. Mononenasycené mastné kyseliny (olej řepkový, olivový) se vůči celkovému cholesterolu chovají neutrálně.

Jaká rizika hrozí při vysoké hladině cholesterolu?

Vyšší příjem vícenenasycených mastných kyseliny na úkor příjmu nasycených nebo příjmu sacharidů vede k významnému snížení rizika KVO. Mastné kyseliny řady n-6 mohou přispívat ke snížení hladiny LDL-cholesterolu. Mastné kyseliny řady n-3 (zdrojem jsou zejména mořské ryby, např. makrela, tuňák, sardinky, losos) snižují hladinu triglyceridů a mohou i mírně zvyšovat hladinu HDL-cholesterolu. Za optimální je považován příjem alespoň 1 g kyseliny eikosopentaenové a dokosahexaenové za den, proto se doporučuje konzumovat mořské ryby alespoň 2x týdně.

Společně se snížením celkového příjmu tuků a úpravou spektra přijímaných mastných kyselin je vhodné snížit příjem cholesterolu, který by neměl být vyšší než 300 mg za den. „Bohatým zdrojem cholesterolu jsou především vnitřnosti, kaviár, máslo, vejce, piškoty, smetana, sýry s vysokým podílem tuku či sardinky v oleji. Oproti tomu nízký obsah cholesterolu mají nízkotučné mléčné výrobky, treska, vepřová a telecí kýta, žádný cholesterol samozřejmě neobsahují potraviny rostlinného původu,“ dodává Hlavatá. Klinické studie z poslední doby poukazují na prospěšný vliv pravidelné a dostatečné konzumace nízkotučných mléčných výrobků.

Na naše otázky odpovídala PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice www.rekondice.cz

Reklama