Reklama

Teplota nám pomalu klesá, sluníčko už nemá takovou intenzitu, jakou bychom si představovali a tak pomalu začínáme unikat z reality do solárních studií, kde alespoň na chvilku můžeme tzv. dobít baterky. Je to příjemná chvilka relaxu, která nám velmi pomáhá především po té psychické stránce.

To, že sluníčko na nás má blahodárné účinky, všichni dobře známe na vlastní kůži. Jenže léto je fuč a nás čeká už jen nevlídné sychravé počasí, které nás dohání k návštěvě solárií. Místa, kde se během deseti minut cítíme stejně, jako bychom strávili minimálně týden na dovolené u moře. Jenže ač je solárko příjemné, má i stinnou stránku, a to je nebezpečí tvorby melanomů.

Protože solária v tomto období navštěvuje čím dál tím více lidí, MUDr. Michaela Prosová z lymfologického a dermatologického centra LYMFODERMA nám zodpověděla na nepříjemné otázky, které se týkají právě solárií.

sadVšichni víme, že solárko není věc úplně zdravá, ale zjednodušeně, co se s námi v tom solárku děje?
Solária všeobecně mají klasické ultrafialové záření, které se skládá z UVA i UVB složky. V soláriích je UVA složka, která se dříve považovala za neškodnou část ultrafialového záření, a pouze malé množství UVB. Po UVB záření vždy nejdříve zčervenáme a pak nastává klasické opálení, zvýšená pigmentace kůže přibližně do 2 dnů, jak ho všichni známe.  Moderní solária vysílají UVA záření a UVB pouze v malém množství. Solární složka, která je v kůži, se za celý život kumuluje, tam nedochází k tomu, že by se to odečítalo. UV záření se podílí na metabolismu vitaminu D, k těm minusům patří předčasné stárnutí kůže, snižuje se imunitní odpověď kůže, a to záření je schopno změnit strukturu DNA. Tím se nastartuje proces, který právě může vést k rakovině kůže.

Já se přiznám, že ráda čas od času zajdu na solárko, a nyní jsem si všimla, že tam, kam chodím, mají napsáno, že trubice podléhají EU normě, jsou to tedy lepší studia?
Všechny solária podléhají přísně kontrole, protože proběhlo Českou obchodní inspekcí nějaké měření, kde se zjistilo, že osm z deseti solárií neodpovídalo normám. Samozřejmě  UV záření se používá i při léčbě různých nemocí, zmínit můžu lupénku, atopický ekzém atd., ale zde je to ještě přísněji kontrolováno a vždy pod dohledem dermatologa.
Dermatologická společnost chtěla udělat takový metodický manuál, jak v soláriích postupovat. V některých zemích je zakázáno navštěvovat solária před osmnáctým rokem života, např. Německo, Rakousko. Kvůli tomu právě dermatologická společnost prosazovala ten manuál, jak používat solária, kolik dávek člověk může absolvovat.

Kolik dávek je tedy ještě v normě?
Momentálně se uvádí, že okolo dvaceti dávek za rok, nejlépe jednou za měsíc.

Když jdu na solárko, tak tam prodávají různé opalovací krémy, mají svůj význam, nebo jde pouze o marketingový tah?
Samozřejmě. Pigmentace kůže je u každého individuální, každý asi ví, že se rozdělujeme do šesti různých fototypů.

  • I. typ světlá až bílá kůže, vždy se spálí, nepigmentuje.
  • II. typ světlá kůže, světlé vlasy spálí se, ale mírně pigmentuje.
  • III. tmavší typ, zčervenají pouze zřídka, opálí se.
  • IV. přirozeně snědá kůže, hnědé oči, hnědé nebo černé vlasy, velmi zřídka se spálí.
  • V. typ tmavé oči, vlasy, přirozeně hnědá kůže, nikdy se nespálí.
  • VI. typ černoši.

Každý by svou kůži měl chránit speciálními přípravky na opalování. Bohužel existuje také chorobná závislost na opalování, tzv. TANOREXIE.

TANOREXIE – je nemoc, jenž postihuje ty, kteří mají pocit, že pokud jejich kůže není opálená, jsou ošklivé. Proto tráví nepřiměřený čas v soláriích nebo na slunci v domnění, že se opálí víc a budou krásné. Jsou frustrovány z vlastní barvy kůže. Neumějí si ani představit, že by vynechaly jedno naplánované slunění v soláriu nebo na přímém slunci.

Když mám nějaké jizvičky např. po vyřezání pih, nebo nějakou jizvu po úrazu, je nutné si tyto místa přelepovat třeba náplastí?
Bezprostředně po  zákroku a odstranění stehů je vždy nutné si jizvy chránit, neboť hrozí riziko hyperpigmentace, jizva se stane hnědou. Tato ochrana ale není nutná celoživotně. Doporučujeme měsíc, případně 6 týdnů. Pokud třeba vezmeme právě jizvu po odstranění pihy, tak pokud se odstranila celá i s nějakým okrajem, tak není potřeba si ji do konce života chránit.  

Stále slyšíme, proč nechodit na solárko, ale jsou i nějaké plusy? Já třeba musím sem a tam na solárko, protože se mi jinak nedostatkem sluníčka začnou tvořit „beďary“.
Už jsem zmiňovala, že tyto UV zářiče se používají i při léčbě různých kožních onemocnění, tzv. fototerapie. U zářičů, které se používají na tuto léčbu, třeba v různých kožních sanatoriích, se využívá pouze část toho záření společně s léčebnými koupelemi. Takže určitě mají i solária svým způsobem něco do sebe.

solárium

Solária mají i různá označení síly, 600, 800, 1200... je lepší chodit na nižší označení?
To je individuální, záleží na fototypu kůže. To by vám měl poradit personál solária. Rizikovými faktory jsou především světlý fototyp a opakované spálení, jak přírodně, tak právě i v soláriu, nadměrné celoživotní slunění, rakovina kůže v rodině, oslabený imunitní systém. Všechno se to sčítá, přírodní opálené, umělé opálení, stále se to nabaluje na sebe.

„Při pravidelném navštěvování solaria doporučuji pravidelné kontroly v dermatologické ambulanci, která je vybavena dermatoskopem, a lékař zkontroluje všechny znaménka na těle. Při pravidelném navštěvování solárií stoupá počet kožních nádorů až o 60 %,“ radí MUDr. Michaela Prosová

Čtěte také: