Když jsme se školou jezdívali na chmelovou brigádu, po práci jsme pokaždé zavítali do místí hospůdky. Padlo tam pár "kousků" a nálada byla moc příjemná.

Jednou jsem se nechala vyhecovat spolužákem, že budeme pít pivo na ex. Ani si už nepamatuju, co byla první cena pro toho, kdo z nás vyhraje. Slovo dalo slovo, přinesly se 2 půllitry, odstartovalo se a my se pustili do boje. První jsem vyhrála (sama jsem koukala). Možná mi dal kamarád šanci a zvedl mi sebevědomí, že druhé kolo budu taky vítěz. To už nevím.

Takže jsme se pustili do druhého kola. To už jsem nedopila, neměla jsem sílu a žaludek se mi začal podivně vlnit. Zabalili jsme to a jiný spolužák se nabídl, že mě odvede domů. Já posilněna a v náladě jsem mu po cestě zpívala. Šli jsme a narazili na hlídku tehdy ještě VB. Jen jsme pozdravili a chtěli pokračovat. Kamarádovi se rozvázala tkanička u bot, a tak mě pustil a já sebou flákla na kapotu onoho auta. Ty jen vyděšeně koukali a řekli mu, ať mě uklidí. Asi byli zvyklí.

Po příchodu do ubytovny jsme potkali třídního, a jelikož jsme se báli, že budou řeči, opřel mě Petr a kolonu plechových skříněk v chodbě. Ale to narazil. Sesunula jsem se nejdřív já a pak asi 30skříněk padlo jako domino. Zkončila jsem oblečená pod ledovou sprchou :-)

čtenářka Lidulinda


Děkujeme za hezký příspěvek :)

Naše povídání se už pomalu chýlí ke konci, takže nás čeká jen posledních pár příběhů... Ale jsou zajímavé, těšte se :)

Reklama