Jedno dítě je málo, dvě jsou tak akorát, tři se ještě dají zvládnout. A víc? To už je asi hodně náročné. Ale není až tak málo rodin, kde mají čtyři děti. A bývají to kolikrát zajímavé příběhy...

Znám jednu ženu, říkejme jí třeba Linda, která se v devatenácti letech vdala a o dva roky později se jí narodilo první dítě, dcera. S manželem měla pak postupně ještě tři dcery - vždycky říkala, že chce hodně dětí, ale zčásti měla tolik dětí i proto, že toužila po synovi. A jako na potvoru měla v 29 letech čtyři dcery...

Přečtěte si také:

Už tohle je zajímavé. Ale to nejzajímavější ještě přijde. Když byl nejmenší dceři rok, našla si Linda milence. A její manželství po 11 letech skončilo rozvodem. Zůstala sama se čtyřmi dětmi, odstěhovala se, mezitím ji milenec opustil. „Bylo to docela těžké, ale mohla jsem si za to sama. Musela jsem začít znovu. Manžel si dcery občas bral, ale hlavně mi na ně platil docela dost peněz, takže jsme hlady neživořily.

děti

Nejvíc mě trápilo, že jsem na všechno sama, ta zodpovědnost a pocit, že všechno leží jen na mně, byly svazující. A pak jsem potkala Jirku. Byl taky rozvedený a měl jednu dceru, takže se u nás doma občas sešlo pět holek. Říkala jsem si, jaké mám štěstí, když jsem i s čtyřmi dětmi našla slušného chlapa, který mě má rád.

A k tomu všemu jsem brzy znovu otěhotněla. Narodil se nám Jiříček, konečně kluk! Už jsem si ani nemyslela, že se někdy dočkám syna. A za rok nato přišla na svět ještě Elenka. Byl to hukot. Ale velká rodina byla vždycky můj sen, docela jsem si to užívala, i když občas jsem únavou usínala u stolu.

Jenže to všechno je taky pryč...“

Snad bude zase líp

Jak asi tušíte, Linda se rozešla i s Jirkou. Ale místo čtyř dětí zůstala sama s dětmi šesti. Znovu se odstěhovala jinam a začala potřetí zařizovat domácnost. Tentokrát měla i finanční starosti, protože milý Jirka jí na děti vůbec neplatil, navíc nejstarší dceři už bylo čtrnáct, takže měla čím dál větší výdaje se vším. Linda si musela najít příležitostnou práci, aby přivydělala nějaké peníze, tam si mohla s sebou naštěstí brát dvě nejmenší děti, protože do školky jí je ještě nevzali. Rozhodně si teď nežije jako v bavlnce.

Ale možná si říkáte, že si za to může sama. Asi ano. Ale je to její život, a kdo může soudit, co se opravdu stalo?

Jisté je, že život s šesti dětmi není jednoduchý. A tak teď Linda doufá, že zase bude líp. „Snad zase někoho potkám. I když - s šesti dětmi? Uvidíme!“

Další články v našem magazínu:

Reklama