Milé ženy,
musím říci, že ten můj má ode všeho trochu.
Když dostal těžkou mozkovou mrtvici, bylo to něco strašného.
Lékař od záchranky si mne vzal stranou, i když manžel již nevnímal, a já mu říkám: "Doktore, co to je infarkt, který již jednou slabý prodělal?"
On kroutí hlavou, že ne.
"Tak mrtvička?"
On říká: "Tak nějak oboje."
Nikomu nepřeji to prožívat.
Odvážejí vám manžela s tím, že vám lékař řekne: "No takový jako byl, již nebude."

To bylo ráno a odpoledne mi volá dcera, pracuje v nemocnici a říká: "Mami, už můžeš přijet, ale nelekej se, lékař s tebou chce mluvit."
Jedu, nervy, no, co dodat.
Lékař chtěl vědět, co bere za léky, protože se mu naštěstí krevní sraženina zastavila na paži a musí ho operovat.
Kdyby se zastavila v hlavě, nemusím psát, že.
Díky rychlé lékařské péči, mohl trochu mluvit a jenom dokola opakoval: "Miluji tě."

Lékaři mě poslali domů s tím, že další den mohou přijít.
Měla jsem strach vejít do pokoje, srdce až v krku, otevřu dveře a proti mně jde manžel a tlačí před sebou pojízdnou kapačku.
To byla úleva, vidět jeho úsměv.
Za 4 dny šel domů.

Lékaři se divili, jaký je drsňák, že ho jen tak nic neporazí, a já byla šťastná, že se vrací domů.
Ne dle verze záchranky, ale zase ten můj muž.
Ano levý koutek poklesl, což je nic.
Jinak v pohodě, jenom jedna strana je necitlivá.

Ovšem dostane rýmu, jak vidím, je jich více, jak čtu. To je na smrt nemocný.

Ale když vyleze na strom a češe hrušky, to se zase chová doopravdy jako furiant.
Já dole pod stromem a že je vysoký, úpím a manžel: "Co děláš, co tady ječíš, jsem chlap, ne?"

Tak to asi má být.

Zdravím


Milá ženo-in,
z vašeho příspěvku čiší neuvěřitelná láska a pohoda.
Jste asi šťastný pár a já vám přeju, aby vám to ještě hodně dlouho vydrželo.
A ten titulek jsem tam dala jenom kvůli vám, protože váš muž je statečný chlap a bojovník.

Reklama