Je to vůbec možné, aby byla zdravá ženská tak netečná a chladná k čemukoliv rodu mužského? V tom musí být nějaká zákeřná choroba. A co ten studený psí čumák vedle ní, který se ani nezasměje, natož aby se zmohl na nějakou lichotku, když si jeho žena pořídí sexy prádlo? Děs a běs, co se některým lidem honí v hlavách.

Většinou se ale „ledově chladná“ a „studený psí čumák“ v partnerství nesejdou. To by nikdo z nich netrpěl, a tím by svět přišel o úžasně bohatou škálu neporozumění vznikajícího, když jeden miluje a druhý chodí spát do mrazáku.

Jde o to, jestli existuje způsob, jak překonat určité neosobní bariéry v odtažitějším z partnerů, a jestli je to vůbec možné. Někdy nezbude než drastický rozchod, protože ledová propast neroztaje nikdy.

Představte si, že obléknete nové šaty, krásně se nalíčíte a budete mít uvařenou dobrotu na večeři. Myslíte si, že tentokrát toho svého po dlouhé době opravdu zaujmete, když jste si dala tak záležet. Padne šestá hodina a klíče v zámku zvěstují příchod muže. „Ahoj miláčku, vítej doma, co nového?“ pronesete sladkým hlasem. „Ale nic,“ dostane se vám strohé odpovědi.

Muž bez komentáře přejde všechno, co jste si myslela, že na něj zapůsobí, a zeptá se: „Čekáme návštěvu?“ To asi moc nepotěší. Nejenom že ten necita neocení, že vám to sekne, on ani nechápe, že byste si mohli udělat pěkný večer. Nicméně ono to funguje bez rozdílu pohlaví. Muž spěchající domů s květinou a těšící se na radostný úsměv své milované také jistě pocítí roztrpčení, když po suchém převzetí kytice místo polibku následuje dotaz, zda zaplatil složenky.

Vnitřní neschopnost empatie, citová strnulost ba netečnost, záliba jen v sobě samém. To je diagnóza člověka, který nejspíš aspiruje na nějakou srdeční chorobu. Už staří Číňané poukazovali na vztah schopnosti hlubších citových prožitků a kardiovaskulárního systému. Podle nich mají málo srdeční lidé „otrávenou krev“ negativním myšlením, což má za následek cévní choroby.  

Otázkou zůstává, jestli to musí být nutně osoba narušená, kterou nikdo nikdy neměl rád a jejíž pravděpodobnou dětskou zábavou bylo trápení broučků. Paradoxně mohou být odmítaví lidé největší citlivky a absence vstřícnosti a pochopení je jakýmsi druhotným projevem podvědomého strachu z nepřijetí. To může pomoci řešit i třeba internet. Poskytuje komukoliv možnost vydávat se za někoho jiného, samozřejmě lepšího ve všech směrech.

Anonymita ikonky na chatu může leccos skrýt a dovedná ruka pisatelova dokáže vykouzlit divy. Určitě to může být dobré odreagování s téměř terapeutickým účinkem. Ale zvýší to emocionální použitelnost jedince? Vzhledem k úrovni většiny neodborných diskuzí na síti asi sotva.

Musí ale jít duševní frigidita a přecitlivělost ruku v ruce? To by se nejspíš špatně dokazovalo. Určitě dalšími z činitelů budou sociální inteligence a senzitivita. IQ by v tomto případě nemělo mít vliv, i když hloupá individua s inteligenčním kvocientem kolem devadesáti možná již z principu nebudou příliš vyspělá ani v oblasti vztahů.

Dojdou-li dva lidé v partnerském vztahu až do stadia, kdy proběhne díky odmítavému postoji jednoho z nich odcizení, mělo by smysl se zamyslet nad společnou budoucností a nebát se kontaktovat psychologa. Nikdy není nic ztraceno, pokud tomu věříte a jste ochotni dát druhým šanci. Je třeba se zbavit egoistického pocitu vlastní nadřazenosti nad problémy partnera a pokusit se s pochopením vcítit do druhého člověka. Možná to je cesta, jak „přihřát“ dávno studený vztah a začít znovu.

Může se studený psí čumák ohřát? Znáte ze svého okolí případ jednostranné ignorance ve vztahu? Jak si v takové situaci poradit?

Reklama